Článek
94/100 Z KRÁSNÉHO ANDALSNESS VZHŮRU DO HOR, NOVÁ PROSKLENNÁ VYHLÍDKA, PROJÍŽĎKA VÝLETNÍ LODÍ PO FJORDU, VYHLÍDKA DALSNIBBA A TEĎ K MUZEŮM NA POLOOSTROVĚ BYGDOJ V OSLU, HLAVNĚ NA LOĎ FRAM ROALDA AMUNDSENA, KTERÁ PLULA K OBĚMA ZEMSKÝM PÓLŮM A DO MUZEA KON-TIKI BALZOVÉHO VORU THORA HEYERDAHLA I NA MÍSTO SVÁTKU ZIMNÍCH SPORTŮ NORŮ HOLLMENKOLEN NAD OSLEM
Jsme uprostřed Norska, té snad nejdelší země Evropy, v přístavu Andalsness, říká Eddie. To je ten, kdo dominuje tímto „seriálem“ od prvního dílu až sem. A pokračuje: Tady končí železniční trať a dál už se může (i s vlakem) pouze trajektem. My otáčíme na jih. Vjíždíme do Trollstigen, tedy na Cestu trollů, jedné z nejkrásnějších částí našeho severského zájezdu. Ale kolik jich ještě bude. Desítky úzkých serpentin, před námi dlouhé, ledovcem modelované údolí, na špici úplně nahoře před námi vodopád. A také serpentiny, vracečky. Máme ale šoféra, který necouvá. Všechny ty stoosmdesátistupňové zatáčky - vracečky, v Itálii jim říkají tornante, vyjíždí, jak se říká, jedním vrzem. Jsme nahoře, jdeme k vodopádu. Z okolních vršků startují rogalisté s letem do údolí. Úchvatný pohled na všechny strany a trochu stažený zadek. Máme hodně fotografií. Tam v dáli za námi zůstalo Andalsness, zdejší konec světa. Sjíždíme k jednomu z dalších fjordů, překonáváme jej krátkým trajektem a za ním rozbíjíme svůj stanový tábor.
Další den pak stoupáme znovu do hor, za nimiž se už otevírá nádherný pohled dolů. Kam? Na jeden z nejznámějších norských fjordů – Geirangerfjord. Těsně před sjezdem k němu stojí nová prosklená vyhlídka. Trochu se bojíme – pod námi sklo a dole fjord, ale jdeme tam. Pak už rychle dolů k moři, do hlubokého údolí. Poprvé, když jsme sem kdysi v devadesátých letech sjížděli, k tomuto nejznámějšímu norskému fjordu, jsem se , říká Eddie, tenkrát trochu zalekl – dole pod námi kotvily dvě veliké lodě, zblízka bylo vidět – trochu už zrezivělé a na jejich komínech namalovány velké srpy a kladiva a ta jména: Tolstoj a Ázerbájdžán, ruské lodě. Dnes už tam nejsou.
Projížďka na výletní lodi po zálivu je nádherná. Nejlepší je vodopád Sedm sester (Seven Sisters), který do fjordu padá – svými sedmi rameny - katarakty. Zastavujeme pod ním, necháváme se trochu zkropit přeprškou jeho vody a právě nás míjí jeden z obrovských šífů firmy Hurtigruten jménem Aida. Ta vozí turisty od norské metropole Osla, či spíše z Bergenu, až „nahoru“ na Nordkap. A zastavuje v jednotlivých přístavech a fjordech po trase. Cestující vystoupí, projdou se, případně povyjedou kousek autobusy a zase se vrátí a pokračují dál. Po výjezdu od fjordu stoupáme dalšími dlouhými serpentinami na vyhlídku hory Dalsnibba s překrásným výhledem, kde lze ochutnat sobí salám od Laponců, se kterými se kromě angličtiny domluvíte i německy.
Cesta do hlavního města norského království Osla je ještě dlouhá, s mnoha mosty a tunely, i samotné město krásné na poznávání. Na co se v něm těšíme? Na novou moderní stavbu opery, přístav, pevnost, poloostrov Bygdoy s několika muzei – hlavně Nansenovy a Amundsenovy lodi Fram a muzeum výzkumu oceánského stěhování národů Thora Heyerdahla – Kon-Tiki i vikinských lodí. A taky na Hollmenkolen nad Oslem, ikonické místo norského lyžování s trasami pro mistrovství světa i olympijské hry, skokanským můstkem, muzeem lyžování i nádherným výhledem na Oslofjord plný velkých lodí i plachetnic, říká Eddie.
