Historie města Březová sahá až do poloviny 14. století, první písemná zpráva o ní pochází z roku 1353. Obec, která je v historických pramenech zmiňovaná postupně jako Preysa, Presau či Bresau a nakonec Prösau, nepatřila až do poloviny minulého století k bůhvíjak důležitým a lidnatým sídlům. Při sčítání lidu v roce 1921 zde zaznamenali pouhopouhých 19 usedlostí, ve kterých žilo 122 lidí.
Po druhé světové válce a odsunu zdejšího německy mluvícího obyvatelstva Březová jen tak tak unikla tragickému osudu řady obcí a osad Slavkovského lesa, které byly zahrnuty do nově vznikajícího Vojenského výcvikového prostoru Prameny a následně z velké části nebo zcela zničeny. Březovou, kterou si údajně jako „zázemí pro horníky“ vyreklamovalo vedení sokolovských dolů, čekal naopak rozvoj.
V následujících desetiletích se obec rozrostla do podoby moderního sídliště s více než dvěma tisícovkami obyvatel. V roce 1960, poté, co byla k Březové připojena Tisová s tehdy největší československou hnědouhelnou elektrárnou, stala se městem se vším, co k tomu přísluší. Jedinou připomínkou doby, kdy byla ještě vesnicí, je památkově chráněná venkovská usedlost čp. 10, které dominuje nádherný obytný dům z konce 18. století.
Stavba v minimalistickém stylu
Stavba, díky které je dnes Březová známá po celé republice, je však ona už v úvodu článku zmíněná hřbitovní kaple. Historie jejího vzniku se začala psát až na počátku tohoto milénia, kdy si v Březové usmysleli zřídit městský hřbitov. Do té doby totiž městu místo pro poslední odpočinek jeho obyvatel chybělo a Březováci své mrtvé příbuzné ukládali na hřbitovech v okolí, převážně v Sokolově.
Proměna bažinatého pozemku na severovýchodním okraji města na hřbitov trvala dlouhých 10 let, otevřený byl v roce 2014. „Hřbitov vnímám jako nepsanou kroniku města, byl to jeden z mých největších úkolů,“ vzpomínal po dokončení hřbitova tehdejší starosta a současný místostarosta Březové Miroslav Bouda, který patřil k hlavním iniciátorům celé akce. Dominantou místa se pak stala nová kaple.
Unikátní kaple byla postavena v minimalistickém stylu a skládá se ze tří navzájem propojených prostor auly, smuteční síně a věže se zvonicí. Stavba, která vyšla na téměř 17 milionů, byla dokončená v roce 2020 a rok nato byl do věže zavěšený nový, 320 kilogramů vážící zvon pojmenovaný Město Březová, vyrobený v proslulém uměleckém zvonařství Marie Tomáškové – Dytrychové v Brodku u Přerova.
Cíl obdivovatelů architektury
Ve stejném roce pak kaple ovládla prestižní celostátní soutěž Komunální projekt roku 2021, když zvítězila v kategorii Utváření veřejného prostoru a byla vyhlášená i celkovým vítězem soutěže. Projekt kaple vypracoval chebský architekt Václav Zůna. Odmítl původní zadání vystavět kapli v historizujícím slohu a ve spolupráci s vedením města prosadil stavbu v minimalistickém stylu.
Jejím základem je železobetonová konstrukce s žulovou haklíkovou fasádou doplněná v interiéru nábytkem a dveřmi v kombinaci kovu a masivního dubového dřeva. Přiznaným zdrojem inspirace mu byla například kaple Panny Marie na výšinách (Notre Dame du Haut). Vznikla v roce 1954 podle projektu Le Corbusiera ve francouzském Ronchamp na místě za druhé světové války zničeného gotického kostela.
Kaple v Březové není v pravém slova smyslu církví spravovanou a některému ze svatých zasvěcenou kaplí, nýbrž víceúčelovým objektem, který slouží nejenom k církevním i světským pohřebním rituálům, ale rovněž k různým kulturním a společenským akcím, jako jsou výstavy nebo koncerty. V neposlední řadě pak dobře slouží i jako vděčný cíl obdivovatelů moderní architektury.
6. října 2021 |
