V předpovědích možného vzplanutí nových světových konfliktů figuruje letos poměrně vysoko i jedna zvláštní hrozba: riziko občanské války ve Spojených státech. Komentátoři mají obavy, že prezidentský volební boj ještě umocní napětí v americké společnosti, posílí nedůvěru v systém a instituce a podnítí politicky motivované násilí. Obě hlavní strany se v posledních letech zradikalizovaly a snaží se sbírat body ostrými útoky na druhý tábor. Odborníci však upozorňují i na to, že společnost není až tak rozdělená, jak by se mohlo zdát z výroků nejhlasitějších republikánských i demokratických politiků. Jejich voliči však už začínají být z věčných bojů unavení.
Není sporu o tom, že se Američané v tomto tisíciletí výrazně polarizují. Už z průzkumu Pew Reseach Center v roce 2017 vyplynulo, že pouze třetina jich zastává mix liberálních a konzervativních názorů. Ještě v roce 2004 to přitom byla zhruba polovina, stejně tak o dekádu dříve. A v posledních letech sílí i negativní hodnocení politických odpůrců. Stále více příznivců republikánů označuje demokraty za nemorální nebo líné a naopak.
Nadchází čas protestů a rebelií
„Znepokojující je především to, že roste ochota Američanů použít násilí k dosažení politických cílů. Průzkumy totiž ukazují, že se rozevírají nůžky mezi Američany ve vnímání těch pravých amerických hodnot, ve vnímání lidí z opačného politického spektra jako nepřátel a těch, kteří se zemi snaží zničit,“ varuje amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. Odborníci se proto obávají, že listopadové hlasování o prezidentovi a složení Kongresu bude velmi riskantní.
Beneš nevylučuje, že by se mohla opakovat podobná událost, jakou byl útok příznivců exprezidenta a pravděpodobného republikánského kandidáta Donalda Trumpa na Kapitol. „Pro protesty, rebelie, ignorování výsledků voleb nebo rozhodnutí demokratických institucí je tu ještě větší prostor a intenzivnější atmosféra než před 6. lednem 2021,“ podotýká amerikanista s odkazem na napětí v Kongresu, zablokování pomoci Ukrajině a na vyostřené téma migrace, které Trump využívá v předvolebním boji.
„Těžko si lze představovat koncentrované a organizované násilí v podobě občanské války jako důsledek současné polarizace, ale lokální formy násilí se vyloučit nedají. Volby rozhodně bude doprovázet napětí, jaké Spojené státy už několik desetiletí nepamatují,“ domnívá se i další expert na americkou politiku Jan Hornát z Fakulty sociálních studií Karlovy univerzity.
Část odborníků je ale přesvědčena, že boje na politické scéně částečně zkreslují vnímání stavu celé americké společnosti. Tvrdí, že její rozdělení spočívá spíš v emocionální než v ideologické rovině. „Američané nejsou tak ideologicky polarizovaní, jak se sami domnívají,“ je podle webu Governing.com přesvědčená Rachel Kleinfeldová z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, který se loni ve studii tímto jevem podrobně zabýval. Názory republikánských a demokratických voličů se podle ní překrývají častěji, než si lidé myslí. Liší se obvykle jen důrazem na jednotlivá témata.
