Aktivisté napadli rozhodnutí o obchvatu Zálešné, tentokrát kvůli kácení stromů

  16:12
V roce 2005 vystěhoval zlínský magistrát první obyvatele čtvrti Zálešná, aby přes ni mohl vést obchvat města, jež má sloužit i jako poslední část dálničního přivaděče z Fryštáku. Po téměř dvaceti letech se městu podařilo konečně získat územní rozhodnutí. Ovšem nestačilo nabýt právní moci, protože ekologické spolky Egeria a Děti Země krátce před vypršením lhůty podaly odvolání.

Plánovaná podoba obchvatu zlínské části Zálešná | foto: Vizualizace: zlin.eu

Odvolání bylo nejprve prázdné, tedy bez obsahu. Teprve později ho aktivisté doplnili. Podle Michala Čížka, zlínského náměstka primátora pro dopravu, jim vadí kácení stromů, které musejí jít kvůli nové cestě k zemi.

„Pokud jde o Děti Země, tak i když jsme udělali, co šlo, a akceptovali všechny jejich připomínky ohledně chráněných živočichů, teď napadají proces kácení dřevin. Egeria jede stejnou notu, nelíbí se jí kácení,“ nastínil Čížek.

„Bohužel se zde setkáváme s tím, že pokud mohou ‚ekologické‘ spolky nekonečně dlouho napadat jakékoliv řízení, příprava staveb trvá několik let. Jsem přesvědčen, že to je jen obstrukce. Je ale potřeba si uvědomit, že tím trestají hlavně obyvatele města,“ doplnil.

Čížek spolky opakovaně vyzval, aby jejich zástupci přišli na radnici a řekli, co přesně chtějí. Nestalo se. Místo toho průběžně napadají povolovací proces. A to i během doby od konce roku 2019, kdy město podalo žádost o územní rozhodnutí. To bylo dlouho přerušené, avšak i proto, že město nedodalo včas všechny potřebné doklady.

Egeria chtěla naposledy přezkoumat některá vyjádření dotčených orgánů. Předtím byli jejich zájmem i s Dětmi Země chránění živočichové, kterých žije v trase obchvatu několik. Teď se jejich odvolání týká především kácení.

Příprava obchvatu, který má ulevit centru Zlína, stojí. Kvůli aktivistům

„V odvolání hlavně rozporujeme závazné stanovisko o kácení dřevin, u něhož žádáme zpřísnit dva uložené požadavky a zvýšit počet nově vysazených dřevin tak, aby byl aspoň dvakrát vyšší, než je počet kácených dřevin. A také chybějí konkrétní pozemky pro náhradní výsadbu,“ přiblížil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

U dalších čtyř závazných stanovisek žádá spolek doplnit osm přísnějších a podrobnějších požadavků a změnit dva už uložené. „To se týká zásahu stavby do významných krajinných prvků, do vodních poměrů a do půdního fondu a také na ochranu před nadlimitními intenzitami hluku,“ upřesnil Patrik.

Odvolali se i majitelé garáží

Kromě spolků podalo odvolání i několik majitelů garáží, jež musí ustoupit obchvatu. Buď se jim nelíbí cena, za kterou od nich chce město garáže odkoupit, nebo je prodat vůbec nechtějí. Vzhledem k tomu, že je to stavba ve veřejném zájmu, může při její přípravě město přistoupit i k vyvlastnění. Podle Čížka bude třeba majetkoprávní věci řešit, ale až po získání pravomocného územního rozhodnutí.

Kdy to bude, není jasné. Nejdříve musí o odvoláních rozhodnout zlínský krajský úřad, což může být až ve druhé polovině letošního roku. „Rozhodnutí krajského úřadu bude záviset na stanovisku ministerstva životního prostředí, jelikož je napadeno kácení. A u tohoto rozhodnutí nejsou stanoveny žádné procesní lhůty,“ nastínil Čížek.

Krajský úřad územní rozhodnutí buď potvrdí, takže nabude právní moci, anebo zruší, což by znamenalo další zdržení, protože by se muselo vyřizovat znovu. Pokud vyjde první možnost, bude příprava běžet dál. „Následně uděláme vše, co bude v našich silách a zákonných možnostech, abychom se s majiteli garáží dohodli,“ poznamenal Čížek.

Hejtman a primátor spojili síly, na silnice do Zlína má přispět i stát

Město může dostat stavební povolení, aniž by mělo všechny pozemky nakoupené či zajištěné smlouvami. Před výstavbou je už ale musí mít ve svém vlastnictví.

Magistrát již také začal připravovat výběrové řízení na firmu, která zpracuje dokumentaci pro stavební povolení a zajistí i geologický průzkum a majetkoprávní přípravu.

Na základě memoranda, které loni podepsali zástupci Zlína a kraje, se o přípravu obchvatu postará město, o výstavbu i s finanční pomocí státu kraj. Ten postaví i navazující dálniční přivaděč z Fryštáku do Zlína, který však také ještě není povolený. I k němu mají spolky připomínky. Náklady na obě důležité cesty jsou zhruba 1,7 miliardy korun.

„Hledáme řešení, že bychom mohli mít až padesát procent nákladů, tedy 800 milionů korun, což bych považoval za velmi solidní diplomatický úspěch,“ nastínil před nedávnem zlínský hejtman Radim Holiš.

Obchvat začne na příjezdu do města pod Burešovem, následně povede čtvrtí baťovských domků Zálešná a vyústí na výpadovku do Vizovic. Měl by širšímu centru Zlína ulevit od aut, která přijíždějí od Fryštáku.

Autor: