Eva Turnová: Sublimace
Málokdo přizná, že začal hrát na kytaru proto, aby někoho sbalil. Přitom je evidentní, že naše umělecké snahy jsou často jen vysublimovaný emoční výtrysk, kterým prostě reagujeme na to, že nás někdo přitahuje nebo odpuzuje.
Kdyby můj první kluk při rozchodu nekopnul do zraněného vrabce, nenaučila bych se C dur a nesložila bych ze zoufalství na jeho kytaru píseň „Umřel vrabčák Dick ho zašláp, smutné je to pro Evu Turnovou“.
Čtěte také
Za normálních okolností lakomý otčím by mě potom nevzal z lítosti na Matějskou pouť a nekoupil by mi vlastní kytaru za dvě stovky, které našel pohozené na zemi v Domě hrůzy. Nezačala bych pak jezdit na vandry, kde mi Kojot ukázal a moll, ale vzápětí mě zradil s Medvědicí.
Rybník by mi pak nevysvětlil, že a moll a C dur jsou totožné, takže sice hraju dva, ale umím v podstatě pořád jenom jeden akord. Z konzervatoře, která to měla napravit, mi v hlavě bohužel nezůstal skoro žádný záznam.
Zahrát si Take five
Čtěte také
Všechny tvrdě velké, tvrdě malé, měkce velké, měkce malé, zmenšeně zmenšené a zvětšeně velké septakordy mi proletěly hlavou jako komínem, protože učitel se šíleně potil a měl zbytnělé ušní lalůčky.
Tou dobou jsem stejně začala hrát na basu v kapele Odvážná srdce kvůli kamarádovi s nádherně rozevlátou chůzí, který snídal rohlíky se špekem a vše zapíjel mlíkem. Stačilo, aby se prošel po pokoji s rohlíkem v puse a vysekla jsem pentatoniku, aniž bych věděla, co to vůbec je.
A tak jsem se postupně přes chvíle naplnění a samoty prokousala kvintakordy a jejich obraty a dotáhla to zatím až k sus 4, takže si můžu zahrát „Take five“ s jedním kytaristou, co má strašně roztomilej palec u nohy. Hraje skvěle free jazz a ví, co je looper, akorát je stejně starej jako Alice Cooper.
Autorka je spisovatelka a rockerka
eva@turnova.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
