Z testování bezmála 22 tisíc deváťáků vyplývá, že nejúspěšnější řešitelé úloh z češtiny a matematiky se hlásí na gymnázia, nejslabší na učební obory, průměrní řešitelé pak volí ostatní typy středních škol.
Zdroj: SCIO,
tisková zpráva 24. 1. 2024
Průměrný percentil žáků
hlásících se na gymnázia z testu českého jazyka je
Z výsledků tak vyplývá, že na
gymnázia chtějí převážně ti, kdo byli v testování nejúspěšnější. Zároveň
gymnáziím také patří pomyslné třetí místo nejpreferovanější střední školy,
pokračovat ve studiu na gymnáziu chce přes 4 300 žáků zapojených do testování
(z celkového počtu 21 800, tedy asi každý pátý). Protože žáci mohli dobrovolně
uvést své stávající známky z matematiky a češtiny, je z výsledků testování
vidět, že na gymnázia se hlásí převážně jedničkáři. Jedničkáři jak v českém
jazyce, tak v matematice tvoří více než 60 % všech dětí, které se hlásí na
gymnázium. Třetinu (33 %) pak tvoří dvojkaři. Zajímavostí jsou žáci hlásící se
na gymnázium ze škol, které místo známek využívají slovní hodnocení. Ti dosáhli
lepších výsledků v obou předmětových testech než dvojkaři.
Nadprůměrný percentil (Čj 52 / Mat 58, viz graf) mají rovněž žáci, kteří chtějí jít na průmyslovou školu. Studovat by ji přitom chtěl přibližně 1 z 9 žáků (2 450 z 21 800). Obchodní akademii jako další typ střední školy označilo pouze 1 737 dotazovaných a i tito žáci při řešení dosáhli lehce nadprůměrných výsledků (percentil Čj 53 / Mat 55). Žáci, kteří uvedli, že chtějí jít na jinou střední školu, dosáhli v testování lehce podprůměrného výsledku (percentil Čj 49 / Mat 46), zároveň se ale jednalo o jednu z nejpočetnější skupin (4 812 žáků z 21 800). Velice podobně, co se týče počtu žáků (4 810) i výsledku testování, dopadli žáci, kteří si přejí navštěvovat učební obor s maturitou (percentil Čj 44 / Mat 45). Zhruba každý desátý žák (2 022) plánuje po základní škole pokračovat v učebním oboru bez maturity. Tito žáci zároveň dosáhli v průměru nejslabších výsledků testování (Čj 24 / Mat 27).
Protože úlohy Národního
testování odrážejí znalosti požadované látky, jsou s ohledem na blížící se
přijímací zkoušky na střední školy zajímavé právě úlohy, se kterými si žáci
věděli nejméně rady. „V případě českého
jazyka dělalo žákům největší problémy vyhledávání zájmen ve větě. Tato úloha
měla jen 8% úspěšnost. Pouze 12 % žáků si pak poradilo s úlohami, ve kterých
měli rozpoznat ohebná a neohebná slova. V testu z matematiky letošním deváťákům
dala nejvíce zabrat úloha na výpočet obsahu a obvodu kruhu (kružnice) v
kombinaci s úhlopříčkou čtverce s pouhou 10% úspěšností. Lehce nad 10%
úspěšností byla i úloha na vyhledání a zpracování údajů z tabulky. Třetí
nejméně úspěšná úloha požadovala znalost umocňování záporných čísel. Úlohu
zvládlo vyřešit necelých 16 % žáků,“ komentuje výsledky Aneta Vedralová,
vedoucí projektu Národního testování.
Meziroční srovnání výsledků
zároveň signalizuje klesající úroveň znalostí v českém jazyce. Při řešení
stejných úloh (tzv. kotevní úlohy testu) ve školním roce 21/22 dosáhli žáci
průměrné úspěšnosti 54,89 % v aktuálním školním roce je to jen 42,76 %. Zatímco
si umí dobře poradit s úlohami zaměřenými na znalost a používání gramatických a
mluvnických jevů, problémy jim dělá hlavně práce s textem. „Že dochází ke zhoršení v českém jazyce, potvrzují i výsledky našich
Přijímaček nanečisto, v nichž si žáci zkouší řešit podobný typ úloh, jaké je
čekají u státních přijímacích zkoušek,” dodává Veronika Nováková, vedoucí
vzdělávacích projektů Scio pro rodiče a děti.
___________________________
Pozn.: Co je Národní
testování
Celorepublikové
srovnávací testování žáků devátých tříd (ale i dalších ročníků) z českého
jazyka, matematiky, angličtiny a obecných studijních předpokladů slouží pro
získání kvalitní a nestranné zpětné vazby a zároveň přináší porovnání se
stovkami škol z celé ČR. Testy vycházejí z aktuální podoby Rámcového
vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Analýzu výsledků získává nejen
škola, ale individuální zprávu o svém testu dostane i každý žák.
0 komentářů:
Okomentovat