Matematický vzorec vyvinul fyzik a vynálezce kybernetiky druhého řádu Heinz von Foerster v šedesátých letech minulého století. Použil ho do své provokativní studie o narůstajícím přelidnění, jež vyšla v roce 1960 v prestižním časopisu Science.
V ní se se svými kolegy, na základě odhadu celkového počtu dosud narozených dětí, zaměřil na budoucnost našeho druhu. Společně zjistili, že lidská populace nejen roste, ale roste stále rychleji a tento trend platí, přestože porodnost obecně klesá.
Přelidnění planety
„Dnes je nás třikrát více než v polovině dvacátého století, přičemž od roku 2010 přibyla 1 miliarda lidí a od roku 1998 dvě miliardy,” upozorňuje Organizace spojených národů. Navíc se očekává, že v příštích 30 letech populace vzroste o další 2 miliardy jedinců.
„Nahoru směřující křivka grafu je z velké části způsobena postupným prodlužováním délky lidského života, rostoucí urbanizací a zrychlující se migrací. Očekáváme, že zmíněné trendy budou mít dalekosáhlé důsledky pro další generace,” varuje OSN. Mezi ně patří také kolaps civilizace.
Heinz von Foerster
Více lidí totiž potřebuje více jídla, místa k bydlení i uskladnění odpadu. „Pokud se neomezí porodnost, budeme umačkání k smrti,” napsal von Foerster ve své studii, kde dokonce zmínil i přesný datum, kdy počet „prvků” N vzroste do nekonečna. Ten nazval „soudným dnem”.
Pomyslný rozsudek nad lidskou populací nastane 13. listopadu 2026. Od tohoto dne se začnou objevovat problémy, které mohou vést k hladomoru, válkám o místo k životu, nemocím a dalším tragédiím.
Soudný den pro lidstvo
Jak tomu předejít? Fyzik měl jasnou odpověď. „Řešením je převzít kontrolu nad naším osudem a začít regulovat celosvětovou produkci lidských mláďat. Samozřejmostí by tedy mělo být používání antikoncepce,” napsal.
Von Foerster také obhajoval státní zásahy, které by naši populaci udržely na nízké úrovni. Nemyslel však dnes již neexistující čínskou „politiku jednoho dítěte“, ale navrhl uvalit daně na rodiny, jež mají více než dva potomky.
Problémem však je, že zeměmi s nejvyšší úrovní porodnosti bývají krajiny s nejnižším příjmem na hlavu. Globální populační růst se tak soustředí především mezi nejchudší státy světa, z nichž většina leží v subsaharské Africe.
OSN navíc očekává, že počet obyvatel se na „černém kontinentu” do roku 2050 zdvojnásobí. Naopak, v Evropě porodnost klesne přibližně o patnáct procent. „Plodnost je nyní ve všech zemích dlouhodobě pod úrovní potřebné k úplnému nahrazení umírajících,” píše Organizace.
Nutno podotknout, že predikce o „konci civilizace” se objevovaly již v historii. Papež Innocent III. prý předpověděl, že konec světa přijde v roce 1284, tedy přesně 666 let po vzestupu Islámu. Martin Luther, německý kněz známý zahájením protestantské reformace v 16. století našeho letopočtu, zase napsal: „Za sto let tu již lidstvo nebude.”
17. století je historiky považováno za tzv. období všeobecné krize. Bylo totiž protkané krvavými konflikty, sociálními otřesy, ekonomickým chaosem a prudkým ochlazením klimatu. Uprostřed třicetileté války bylo v jedné ze španělských brožur uvedeno: „Zdá se, že žijeme v jedné z epoch, v níž je svět vzhůru nohama. To vede k podezření, že se blíží konec světa.”
Zdroje: www.iflscience.com, www.grunge.com, www.un.org, www.content.time.com
