Ochránci přírody právě čistí stovky ptačích budek. Některé ze stromů složitě sundávají, k jiným lezou do výšek

Miroslav Sehnal právě sundává s pomocí dlouhé tyče jednu z budek, kterou potřebuje vyčistit a otevírá ji. V budce je mech a srst.

„Tohle je sýkorník. Vidíme v něm srst, která je ze srnek nebo z divočáků. Ptáci ji využívají jako podestýlku. Je tu také mech a budka je vystlaná vysoko, takže je to jasná sýkora.“

Čištění a kontrola ptačích budek|foto:Věra Hájková, Český rozhlas

Budku je nutné pořádně vymést, vyčistit a udělat zápis. „Využíváme elektronickou formu na mapách cz, kde budky evidujeme, abychom měli přehled, kde která je. Zároveň tam máme zapsáno, jestli byla obsazená, nebo neobsazená a co v ní bylo,“ vysvětluje Sehnal.

Filip Šťovíček ukazuje vosí hnízdo nalezené v jedné z budek|foto:Věra Hájková, Český rozhlas

Po vyčištění musí budku pověsit zpátky na strom, lehká práce to ale není. “Je to docela náročný, protože budky jsou dost těžké. Ono vytáhnout to ty dva až tři metry není žádná sranda.“

Kolik budek v tomto zimním období potřebují ochránci vyčistit, upřesňuje další pracovník ochrany fauny Filip Šťovíček. „Čistíme teď kolem pět seti budek pro sýkory a kolem stovky budek pro sovy. Ty budky máme v jižní a západní části Brd a na Malém a Velkém Blaníku. Je potřeba je připravit na další hnízdící sezonu.“

Obsazenost budek je podle ochránců každý rok jiná. „Letošní se blíží nad 80 %, ale loňský rok byla jen kolem 50 %. U sov ta obsazenost stoupá, protože dutiny v lese jim chybějí,“ uvádí Šťovíček.

Do jaké výšky se zavěšují budky pro sovy a proč je jejich instalace náročná i trochu nebezpečná? Nejen to si můžete poslechnout v reportáži Věry Hájkové.