Obsah filmu Bratři

Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři.

Obsazení filmu Bratři

Oskar Hes (Josef Mašín)

Herec Oskar Hes se narodil v roce 1998 v Praze. Od dětství účinkoval v muzikálech, zahrál si například v Carmen, Polské krvi nebo Golemovi. V současnosti studuje na Konzervatoři a Vyšší odborné škole Jaroslava Ježka obor muzikál. Svou první velkou roli získal v mysteriózní minisérii Ivana Zachariáše a Alice Nellis Pustina (2016), kde ztvárnil roli kluka z pasťáku Filipa Paskowského. V dramatu Davida Ondříčka Dukla 61 (2018) pak ztvárnil jednu z hlavních rolích, a to mladého horníka Petra Šlachtu. Diváci také mohli Oskara v roce 2018 spatřit v epizodických rolích v seriálech Specialisté, Haunted či Rédl. A co o sobě Oskar Hes říká? Miluji hudbu a pohyb všeho druhu. Věčně mám na uších sluchadla, lítám si tak různě po obláčcích Soulu a Hip-Hopu. Největší radost mi dělá, když vidím, že můj tanec a grimasy někomu vykouzlí úsměv na tváři. Snažím si do života pouštět primárně veselý a pozitivní stvoření. Nechávám se inspirovat od lidí, kteří dostali velké životní facky a stejně pořád jdou se zvedlou bradou. Tohle tělo mám jen jednou, tak se snažím starat a inspirovat k pohybu ostatní. Ve zdravém těle, zdravý duch! Když je nejhůř, tak civím do mraků a dejchám. (Zdroj: ArtAgent)

Jan Nedbal (Ctirad Mašín)

Pochází z Děčína, kde se 26. září 1990 narodil a vystudoval obor Diplomovaný zdravotnický asistent na Střední zdravotnické škole v Děčíně. Herectví studoval na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU pod vedením Petry Tejnorové. V Divadle Disk účinkoval v inscenacích Erekce Srdce (režie: Petra Tejnorová), Die Young! (režie: Martina Schlegelová), Kill them all! - The Prague DUB Version (režie: Tore Vagn Lid) a Bitva o Jeruzalém (režie: Petra Tejnorová). Po skončení studií působil v norském Transiteatret-Bergen a od roku 2019 je členem souboru činohry Divadla J.K.Tyla v Plzni. V Praze je k vidění ještě v autorském představení TAMURA v divadle Alfréd ve dvoře. Ovládá vícero hudebních nástrojů a je autorem hudby k představením Smrt člověka - Veverky a Mezi náma dobrý (režie: Ondřej Mataj) v Divadle Komedie. Spolupracuje s filmem a televizí. Znát ho můžete například ze seriálů Inspektor Max, Lynč, Tátové na tahu nebo Specialisté. (Zdroj: Národní divadlo)

Tatiana Dyková (Zdena Mašínová)

Narodila se 13. července 1978. Je filmová a divadelní herečka, která se už od útlého věku věnovala baletu a zpěvu v Kühnově dětském sboru. Jejím průlomovým filmem bylo Indiánské léto režiséra Saši Gedeona, následovaly kultovní snímky Šeptej, Návrat idiota a Samotáři. Za roli Moniky v hořké komedii Bohdana Slámy Štěstí obdržela Českého lva pro nejlepší herečku v hlavní roli. V roce 2019 se vdala za svou dlouhodobou známost Vojtěcha Dyka. Je vítězkou 3. řady televizní show Tvoje tvář má známý hlas. Tatiana Dyková, tehdy ještě Vilhelmová, studium herectví na Pražské konzervatoři nedokončila, neboť se začala naplno věnovat filmové kariéře. U toho ale nikdy neopomenula divadlo. V devadesátých letech hostovala třeba ve Stavovském divadle, v Divadle v Celetné a nejčastěji v Divadle Rokoko. Od roku 2002 do roku 2014 spojila svůj talent s Dejvickým divadlem. Po odchodu z Dejvického divadla nazkoušela jen jednu roli v Divadle Kalich a poté vstoupila do Divadla Ungelt. (Zdroj: TV Nova, Divadlo Ungelt)

Bratři: Film vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce.

Autor: CinemArt, Zuzana Panská

Bratři – Podrobné informace o filmu

Příběh bratří Mašínů nelze vyprávět bez příběhu jejich otce, generála Josefa Mašína. Narodil se v Lošanech a už během první světové války se stal příslušníkem československých legií v Rusku. Během tohoto bojového nasazení projevil obrovskou míru odvahy a byl několikrát raněn i vyznamenán. Do vlasti se vrátil až po skončení války a už od roku 1920 byl důstojníkem československé armády. Postupoval po kariérním žebříčku a těsně před nacistickou okupací byl zástupcem velitele dělostřeleckého pluku. V roce 1929 se Josef Mašín oženil se Zdenou Novákovou, se kterou měl postupně tři děti. Ctirada, narozeného v roce 1930, kterému se říkalo Radek, Josefa, narozeného v roce 1932 a nejmladší Zdenu, narozenou v roce 1933, které se v rodině říkalo Nenda a která byla od narození tělesně postižená a pokud nebyla zrovna v nemocnici a nečekala na další z mnoha operací, byla vždy pod ochranou starších bratrů.

Osud celé rodiny změnila nacistická okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939. Josef Mašín patřil mezi těch několik málo důstojníků a vojáků, kteří chtěli svoji vlast bránit za každou cenu. V osudný den okupace chtěl Josef Mašín alespoň výbušninami zničit zásoby v kasárnách, ale byl českými důstojníky zpacifikován a vykázán z kasáren. Okamžitě začal organizovat odboj proti nacistům, podařilo se mu napojit na vznikající nejen na vojenské, ale také na sokolské odbojové struktury. Prvním krokem bylo zajišťování zbraní a výbušnin ze skladů již bývalé československé armády a ukrývání tohoto vojenského materiálu pro případné protinacistické povstání, se kterým až do září 1939 počítal domácí i zahraniční odboj. Postupně se stal Josef Mašín významným odbojářem největší odbojové organizace Obrana národa, složené především z vojáků. Nejznámější je ale jako jeden ze Tří králů, tedy malé, na Obraně národa relativně nezávislé sabotážní a zpravodajské odbojové skupině, jejímiž hlavními členy byli kromě Mašína Josef Balabán, Václav Morávek a František Peltán, označovaný jako čtvrtý ze Tří králů.

Skupina odvedla obrovskou zpravodajskou práci, iniciovala a připravila dva bombové útoky přímo v Berlíně a neustále Gestapo, které po jejích členech pátralo, provokovala, například zasíláním ilegálních časopisů přímo do sídla Gestapa. Josef Mašín byl dopaden v květnu 1941, když zaměstnal zasahující gestapáky, aby mohli Peltán a Morávek z ilegálního bytu uprchnout. Během zatýkání byl raněn a přesto se i z nemocnice pokusil o útěk. Při brutálních výsleších nikoho neprozradil a sami gestapáci při poválečných výsleších vypovídali, že na takového protivníka narazili jen velmi zřídka. Gestapo během Mašínova zatčení věznilo i jeho manželku a všechny tři děti byly sice ponechány v péči babičky Emmy Novákové, ale v bytě byly časté domovní prohlídky. 

Josef Mašín byl 30. června 1942 popraven na Kobyliské střelnici. O jeho synech řada lidí ví, že se intenzivně zapojili do třetího, protikomunistického odboje, ale příliš není známo, že se i přes nízký věk zapojili již do odboje druhého, tedy protinacistického. Na konci války prováděli oba bratři jednak drobné sabotáže na železnici, jednak obstarávali jídlo a donášeli ho do úkrytu uprchlým sovětským válečným zajatcům, jednak židovským uprchlíkům z transportu smrti. Oba bratři byli v roce 1947 přítomni odhalení pomníku generála Josefa Mašína před statkem v Lošanech, jejich matka Zdena byla vyznamenána. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se osud rodiny opět radikálně změnil. Na generála Josefa Mašína se mělo zapomenout, protože nepatřil ke komunistickému odboji, bratři velmi rychle zjistili, že komunismus, tak jak ho za pomoci Sovětského svazu aplikují českoslovenští komunisté, je stejně příšerná hydra jako nacismus a rozhodli se proti nastupujícímu rudému zlu bojovat, jako bojoval jejich otec proti nacistům.

Jejich rozhodnutí padlo v době, kdy se začaly věznice a nově zřízené tábory nucené práce plnit lidmi, kteří s rudým režimem nesouhlasili, nebo kteří se jenom znelíbili komunistickému sousedovi. V době, kdy letci a vojáci, kteří bojovali na frontě proti nacistům, raději ze své vlasti odešli podruhé, protože nehodlali zemřít v komunistických mučírnách, v době, kdy KSČ zahájila nemilosrdný teror proti každému, kdo si troufl myslet, nebo dokonce jednat jinak, než si rudá strana přála. Okolo bratří vznikla protikomunistická odbojová skupina, někteří její členové se později účastnili slavného útěku do Berlína, ale zatím se snažili shromažďovat zbraně a munici a připravovat se na boj se zlem. Podobných skupin, i daleko početnějších, vznikla celá řada a často personálně navazovaly na protinacistický odboj. K bratřím se přidal především jejich kamarád, později označovaný jako třetí z Mašínů Milan Paumer a další kamarádi a rodinní přátelé Zbyněk Janata a Václav Švéda. Ten byl z odbojářů nejstarší, bylo mu okolo třiceti let, všem ostatním bylo sotva dvacet, když s odbojem proti státnímu teroru komunistů začali. 

Během svojí odbojové činnosti na území Československa zlikvidovala skupina dva příslušníky Sboru národní bezpečnosti a jednoho ozbrojeného pokladníka, člena KSČ. Bratřím a dalším členům skupiny se dodnes předhazuje, že jsou vrazi, ale oproti vraždící mašinerii komunistického režimu bylo jimi zlikvidovaných nesrovnatelně méně. Komunistický režim popravil na základě zmanipulovaných politických procesů v letech 1948 až 1953 více než 200 lidí, ve stejném období došlo k několika vyloženým vraždám, spáchaným příslušníky Státní bezpečnosti a řada osob, z nichž nejznámější je asi páter Josef Toufar, nepřežila brutální „péči“ komunistických vyšetřovatelů. Poměr je tedy prakticky stonásobný, a to nepočítáme vězně uranových lágrů, kteří zemřeli na nemoci spojené s dlouhodobým kontaktem s uranovou rudou a v důsledku poměrů v komunistických koncentračních táborech.

Zvláštní je, že v českém veřejném prostoru jsou bratři dodnes částí spoluobčanů označováni jako vrazi, ale nikdo z těchto lidí nebere v potaz to, že protikomunistický odboj byl jednak důsledkem komunistického teroru, příčinou násilí byl tedy státní terorismus, a také nebere v potaz, že podobných skupin bylo více, a také bylo více mrtvých esenbáků a soudruhů, kteří se jako příslušníci represivních složek totalitního státu prostě stali legitimním cílem ozbrojeného odporu.  Nejznámějším činem odbojové skupiny bratří Mašínů je zcela jistě jejich dobrodružná cesta do Berlína, jeden z největších příběhů Studené války. Používá se pro ni často označení útěk, ale zcela jistě to není přesné. Před komunistickou hydrou neutíkali, chtěli se jen přesunout jinam, odkud proti československému komunismu budou moci bojovat efektivněji než doma, kde byla síť udavačů a konfidentů čím dál hustší.

Cesta se odehrála na podzim 1953, v době, kdy bylo stále obrovské množství lidí na obou stranách železné opony přesvědčeno, že třetí světová válka mezi demokracií a komunismem začne hned zítra. Bratři se totiž chtěli vrátit domů v amerických uniformách a osvobodit svoji vlast, mámu, babičku Emmu i Nendu z komunistického žaláře. Cesta z Krušných Hor do západního sektoru Berlína vedla prakticky celou dobu rovinatou krajinou s minimem úkrytů, přesto se ji podařilo třem z pěti odbojářů absolvovat celou, byť Milan Paumer se dostal do cíle se zraněním břicha. Když byla jejich přítomnost na území Německa prozrazena, začalo je pronásledovat přes 20 000 německých policistů a ruských vojáků. Přesto tři z nich prošli. Zbyněk Janata a Václav Švéda byli dopadeni a později v Praze odsouzeni k trestu smrti a popraveni. Během cesty se podařilo skupině zlikvidovat čtyři východoněmecké policisty, další tři byli zabiti chaotickou střelbou z vlastních řad. Celá cesta netrvala ani měsíc, začala 4. října a skončila, tedy pro ty, kteří prošli, 31. října v americkém sektoru Berlína.

V Praze byl později popraven i strýc bratří Ctibor Novák, ze kterého komunistická justice vyrobila údajného „šéfa“ skupiny. Příběh bratrů a jejich odbojové skupiny je dodnes označován jako něco, co rozděluje společnost. Ano, rozděluje ji na ty, kteří nechápou smysl boje proti zlu a na ty, kteří tento boj chápou. Díky filmu Bratři se, myslím, vrátí mašínovský příběh do veřejného prostoru v novém světle a pomůže pochopit, proč je nutné za svobodu bojovat i proti násobně silnějšímu nepříteli. Bratři bezpochyby dokáží zejména mladým divákům přiblížit pro ně zcela nepochopitelnou realitu totalitního státu, který by svým občanům nejraději nařizoval, co si mají myslet, koho mají nenávidět a co si mají dát k večeři. Pokud film diváky zaujme, a já věřím, že ano, mohou si příběh rodiny Mašínů podrobněji připomenout v Mašínově statku – Památníku tří odbojů v Lošanech u Kolína. Expozice patří sice mezi ty menší, ale příběh rodiny popisuje velmi pečlivě a přesně. Příběh rodiny, jejíž členové se nikdy nezpronevěřili svému svědomí a kteří naprosto přesně věděli, co to je svoboda a proč má cenu za ni bojovat. (Zdroj: Jiří Padevět, spisovatel a badatel, který se zaměřuje na protektorátní a poválečnou historii v českých zemích)

Bratři: Film vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce.

Autor: CinemArt

Tomáš Mašín, režisér

Tomáš Mašín začínal v reklamní tvorbě, kde to dotáhnul na světovou špičku. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, obor grafika, malba, konceptuální umění a nová média. V první polovině 90. let pracoval jako filmový architekt. Debutoval výpravným dramatem 3 sezóny v pekle, které soutěžilo na festivalu v Karlových Varech a bylo nominováno na jedenáct Českých lvů. Dále natočil komorní psychologické drama Němá tajemství. Výrazný úspěch zaznamenal Tomáš také s televizními sériemi Profesor T. (Nova) a Ochránce (Česká televize). Divácky populární série Ochránce byla oceněna Českým lvem v kategorii Nejlepší televizní seriál. 

Jaký byl hlavní impuls k natočení Bratrů?

Prvním momentem k tomu, že jsem o příběhu začal uvažovat jako o filmu, bylo přečtení knihy Oto Rambouska Jenom ne strach.

Scénář Marka Epsteina vychází z knihy dcery Josefa Mašína Barbary Mašínové Odkaz. Zároveň jste s Josefem Mašínem scénář konzultovali a potkali se s ním v Německu před samotným natáčením. Jaké to bylo setkání, a zazněly z jeho úst nějaké zásadní rady v rámci příběhu?

Setkání s Josefem Mašínem bylo jako pokaždé neformální a přátelské. Neradil nám, jak film natočit. V průběhu příprav jsem s ním probíral hlavně detaily, z rodiny, z cesty do Západního Berlína, chování jednotlivých členů skupiny, rivalita mezi bratry, chování VoPo (pozn. Deutsche Volkspolizei), jak vypadalo poválečné Německo atp. V průběhu příprav jsem ho seznámil s tím, že chci v příběhu klást důraz i na ženské postavy.

Po vašem úspěšném debutu 3 sezóny v pekle jde opět o natáčení dobového filmu, nakolik vás příběhy z minulosti lákají a jsou pro vás z hlediska obrazové koncepce výtvarně zajímavé?

Lákají mne hlavně silné příběhy, bez ohledu na časové období.  Ale máte pravdu, že dobové filmy nabízí velký prostor k výtvarné stránce díky různým detailům na architektuře, v písmu, dobových nápisech, technice, v elegantních šatech. Důležité je se v tom ale neutopit. Současnost se může zdát oproti historickým obdobím fádní. V něčem je, ale film jí může svým výtvarným jazykem zvednout. Musíte se ale více snažit. U dobového filmu už máte výtvarnou paletu takříkajíc lépe namíchanou. Ale rád bych si teď od minulosti odpočinul. Další film bude ze současnosti.

Snažili jste se o výběr autentických lokací, jak se to podařilo a kde všude jste natáčeli?

Ano, ve smyslu vytvoření autentické dobové atmosféry jsme se snažili najít co nejlepší lokace s příslušnou atmosférou. Je jich čím dál tím méně, historické objekty často hyzdí plastová okna. Vyžaduje to nekonečně dní hledání a objíždění republiky, abyste našli to, co může vytvořit ten správný filmový dojem. Každá z vybraných lokací se pak musela pro film nějakým způsobem upravit a dodělat. Měli jsme jich asi sedmdesát napříč republikou, od severu, např. Jizerky, okolí Liberce a Liberec, přes celé střední Čechy, okolí Prahy a samotnou Prahu, několik dní jsme natáčeli na Vysočině, nebo i v jihozápadních Čechách poblíž Nýrska, dále u česko-rakouských hranic.

Ve filmu je velmi obtížná scéna útěku skupiny do Západního Berlína, prý šlo o největší pátrací akci v dějinách tzv. bývalého východního bloku, jak jste ji s kameramanem koncipovali? 

Nerad slyším slovo „útěk“. Skupina se rozhodla přes NDR dostat do Západního Berlína, protože věřili, že se přidají k americké armádě, a s ní se v řádu měsíců vrátit osvobodit Československo od komunistické a sovětské nadvlády. Naivita? Možná. Obrovská odvaha? Zcela jistě. Jinak šlo opravdu o největší nasazení vojenských pozemních a policejních sil během studené války a scén během „odysey" do Západního Berlína je ve filmu mnoho. Jakkoliv se honu na pětici kluků zúčastnilo přes 20 000 členů VoPo a vojáků Rudé armády včetně těžké techniky (dle archivů 24 000 vojáků), tak my měli na natáčení celkem omezené prostředky, a to pak musí být režisér s kameramanem zcela připravení, vše probrat předem, vytvořit si logistické plánky přesunu štábu vůči hercům a komparsu, musíte být velmi vynalézaví, např. abyste zátah s tisícem vojáků natočili za dva dny a se stovkou komparsistů.  Chytře využíváte kamerových směrů, přeskupovaní komparsu, výměny kostýmů, terénu, různých výkrytů atp. 

Prý jste na oba hlavní herecké představitele Oskara Hese a Jana Nedbala myslel již od počátku, jak probíhal casting a jsou si jako bratři podle vás podobní?

O obsazení Oskara jsme měli s producentem Petrem Bílkem jasno od začátku. Oskar je výborný herec, dobová tvář, fešák, to ostatně byli oba bratři Mašínové taky. Hledal jsem, kdo by mohl hrát staršího z bratrů, herce s dobrou fyzickou kondicí, volba jednoznačně padla na Honzu Nedbala. Charismatický, má v sobě tajemství, má s Oskarem podobný nos, ústa, výrazné obočí. Ladí k sobě. Dal jsem je k sobě před více než čtyřmi lety, pak už se jen bál, aby mi nezestárli. Natáčení jsme dvakrát odložili.

Natáčení se uskutečnilo ve dvou fázích, kluci se museli na svou roli tvrdě fyzicky připravit, prý i radikálně zhubnout v rámci scén útěku, tak jak vypadala jejich příprava na roli a zkoušení - natáčení se sourozeneckým duem Oskarem a Janem?

Kluci se připravovali jako praví profíci. Pod dohledem kaskadérů měli kruhové tréninky, posilování, drželi přísný jídelníček. Po třech měsících tréninku jejich úsilí padlo pod stůl, protože se natáčení zrušilo. Po roce se natáčení zase posunulo. Patří jim respekt za to, že se do toho po třetí „obuli“ se stejnou vervou. Honza musel během natáčení ještě hodně zhubnout, aby byla vidět fyzická proměna po návratu jeho postavy z uranového lágru. Povedlo se to a výsledek vypadá, myslím velmi přesvědčivě. Nerad bych ale zapomněl i na další ze skupiny – Adama Ernesta, Tonyho Maška a Matyáše Řezníčka. Cvičili spolu s kluky v poslední etapě.

A casting dalších herců: Tatiana Dyková Vilhelmová, Václav Neužil a Matěj Hádek, proč právě oni si zde zahráli?

Protože se mi pro role typově hodili a jsou to dobří herci.

Akční, dramatický snímek je zároveň filmem o rodině, o její soudržnosti i rozpadu a zejména film o ženské odvaze, jak jste zde vytvářeli postavy matky a dcery?

Snažil jsem se je ztvárnit jemně a nepateticky. Jako jakousi něžnou sílu. Matka bere syny víc jako přátele, na svoji dobu velice liberálně, s nadhledem a trpělivou rodičovskou láskou. Ví, že situaci nemůže změnit. Nakonec ani nechce. Šlo mi o vytvoření důvěrného vztahu mezi sourozenci, zejména mezi Pepíkem a jeho mladší sestrou Nendou. Leitmotivem ženských postav je touha po bezpečí, prezentovaná jako touha po domově. Leitmotivem mužských pak snaha konfrontovat se přímo, vyrovnat se otci hrdinovi, být možná i lepší než on. 

Ve filmu je důležitý motiv dopisu, který zanechal legionář, generál Josef Mašín manželce a dětem, jak jste s ním pracovali ve snímku? 

Jako s nositelem hlavního tématu filmu. O odvaze vzepřít se útlaku. Dopis je symbolickým spouštěčem k akci, ale stejně tak symbolickým pojítkem rodiny, kdy otec hrdina není přítomen, ale jeho duch a postoje jsou stále přítomny. Nechtěl jsem, aby ztvárnění odkazu v dopise vyznívalo pateticky, ale vedlo diváka k úvaze a rozhodnutí nedat se a nebát se. 

Jaká hudba zazní ve filmu?

Moderní a minimalistická. Autorem hudby je Karel Havlíček.

3 sezóny v pekle i Bratři zachycují souboj jedince s totalitou. Také Bratři vypovídají o lidských postojích, sledujeme, jak je možné reagovat na zlo a vidíme hodnoty jako vlastenectví, odvaha, čest, což je velmi aktuální téma. Jaký spatřujete odkaz bratrů Mašínů pro současnou mladou generaci?

Ani v případě 3 sezón v pekle, ani v případě Bratrů jsem netočil historickou fresku, nebo politický film. Oba filmy jsou o člověku vystavenému tlaku dějin. Věřím, že film by mohl v divácích znovuotevřít pocit, že odvaha postavit se agresi a teroru má, byť by to bylo čistě jen pro zachování vlastní důstojnosti, smysl. Že za svobodu se má člověk rvát a nemá si ji nechat bez odporu vzít.

Bratři: Film vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce.

Autor: CinemArt, Zuzana Panská

Jan Nedbal, role Ctirada Mašína

Můžete nám přiblížit svou filmovou postavu, Ctirada Mašína?

Hraju Ctirada Mašína, což je starší bratr z rodiny Mašínů, bratr Josefa Mašína, kterého hraje můj nejlepší kamarád a životní guru Oskar Hes. 

Čím vás zaujal scénář filmu?

Příběh je tvořený reálnými situacemi, takže nejde o vymyšlený příběh. Vycházel z předlohy, reálných věcí, které se staly. Tvůrci jezdili za Josefem Mašínem, konzultovali scénář nejen s ním, ale i s historiky. Já jsem byl nadšen, že je to první dobrodružný akční film, ve kterém hraju. 

Jaké bylo vaše osobní setkání s Josefem Mašínem?

Jak známo, Josef se zapřísahal, že se nikdy nevrátí do Čech, pokud budou komunisté ve vládě. Teď už nejsou, tak třeba se přijde podívat na premiéru, to by bylo moc hezký. Setkali jsme se před dvěma lety v Drážďanech, kdy nám ukazoval kus cesty, kudy kluci utíkali, schovávali se před více než dvaceti tisíci vojáky, psy a trojici z nich se podařilo utéct. Pro mě bylo neskutečné, když hlavního aktéra máte před sebou a on vám ukazuje všechna ta místa jedna ku jedné. Například je zde místo, kde byly největší přestřelky ve Waldowě, já jsem si původně představoval, že je to les jako v Krušných horách, ale ve skutečnosti je to les jako u Máchova jezera, borovice a zcela řídké, nic tam není a bylo neuvěřitelné, že ti kluci se tam schovali a přežili, měli neskutečné štěstí.

Jakou radu do života vám dal Josef Mašín?

Řekl mi, ať cvičím, tak jsem cvičil. Dnes v Čechách u herců se bere fyzická příprava stejně vážně jako mentální a je to součást role.

Jak jste řešil svou potřebnou fyzickou proměnu své postavy?

Nejdřív jsme hodně cvičili, abychom měli co největší základ a nějakou svalovou hmotu, takže jsem skončil na 71 kg a pak jsem měl dva měsíce, to jsem hubnul a shodil jsem 10 kg a myslím si, že ten váhový skok je na kameře obrovsky vidět. A i samotný Ctirad Mašín byl v Jáchymově v uranových dolech, tam člověk hubne a minimálně jí.

Jak se vám s Oskarem hrála bratrská dvojice?

Je to pět let, co nás Tomáš Mašín obsadil do filmu Bratři a my spolu asi tři roky s Oskarem bydlíme. Já Oskara vídám tak často, že je mi fuk, jestli u toho někdo drží kameru či u toho čepuje pivo. Myslím si, že ta chemie mezi námi je, je nenahraditelná a je skvělé, že v českém rybníčku má někdo takovou výhodu, že jeho nejlepšího kamaráda obsazují jako bráchu. 

Jaká byla spolupráce s režisérem Tomášem Mašínem?

Tomáš Mašín je neskutečně diplomatický člověk, má výbornou povahu, se vším poradí, je trpělivý, i když nás už na natáčení tlačí čas a nejsou úplně komfortní podmínky. Podrží vás. Je otevřený improvizaci. Je to hráč.

Na podzim jste natáčeli scény na útěku v lesích, vy dokonce bez bot, jaké to bylo?

Ctiradovi během cesty v říjnu ustřelili boty, on je ztratil. Já jsem podobně běhal na natáčení v listopadu celý měsíc po lese bos, v košili, do toho je člověk vychrtlý, jsou dva stupně a brodíte se vodou a blátem, prší, fouká studený vítr, to bylo opravdu drsné. 

Můžete nám přiblížit rodinnou linku filmového příběhu?

Největšími hrdiny příběhu byla podle mě rodina, mamka se sestrou, které zůstaly a nesly velký trest za kluky. Film je na půl o bratrech a na půl o rodině, mamince a sestře, protože rodina tady nese stejnou míru hrdinství jako bratři. První půlka je o civilním životě Mašínů a druhá vypráví o jejich útěku.

Bratři: Film vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce.

Autor: CinemArt, Zuzana Panská

Oskar Hes, role Josefa Mašína

Můžete nám představit svou filmovou postavu, Josefa Mašína?

Hraju Pepu, mladšího bratra. Pokud bych měl srovnat oba bratry, Pepa Mašín je uvolněnější, větší milovník obyčejného života, má rád holky, rád navštěvuje společnost. Jeho bratr Ctirad je spíše technický typ, zachmuřenější a více charismatický. Pepu vnímám oproti Ctiradovi jako „kvítko“, ale má stejnou výchovu a jako bráchové se skvěle doplňují.

Jak probíhalo osobní setkání s Josefem Mašínem?

Bylo to velmi emotivní, citlivé, křehké. Navraceli jsme se skrz vzpomínky do historie. S Josefem Mašínem jsme se potkali před dvěma lety v Drážďanech, kdy nás provedl místy útěku. Pro mě jako pro herce to bylo plodné, mohl jsem ho nakoukat, přečíst si ho a nasát z něj úžasnou energii.

Čím vás fascinoval scénář filmu?

Scénář byl nesmírně akční a řekl jsem si, u toho chci být a na české poměry je to nabitý film, obrovsky akční biják a chtěl jsem si po přečtení užít všechny věci a detaily, které tam byly napsané.

Jak jste přistoupil k fyzické proměně své postavy?

Honza Nedbal prošel větší fyzickou proměnou než já. Měli jsme pětkrát týdně tréninky kvůli svalům, jedli jsme osmkrát denně, cvičili jsme, nechodili jsme moc mezi lidi. Žili jsme tím tématem a museli jsme natáčení přizpůsobit celkový životní styl. A kvůli druhé půlce natáčení jsme byli nuceni shodit, změnit jídelníček, brali jsme to zodpovědně. 

Jak se vám s Janem Nedbalem hrála bratrská dvojice?

Já jsem mladší i v realitě, Honza je starší, takže ve filmu je to podobné. My spolu navíc bydlíme a trávíme spolu hodně času. Věřím, že chemie, kterou máme i v osobním životě včetně humoru, že to vše se odrazí a bude poznat ve filmu.

Můžete nám ozřejmit rodinnou linku filmového příběhu?

Není to jen akční biják, ale je to i silný příběh o rodině, o soudržnosti, o nekončící odvaze. O odvaze jít si za svým, i přestože to bude nést nějaké oběti. Tato rodina držela a drží při sobě neuvěřitelně.

Jaká byla spolupráce s režisérem Tomášem Mašínem?

Tomáš Mašín je velmi organizovaný člověk, má jasnou vizi, kterou člověk musí mít, když chce režírovat takový velký biják. Je perfekcionista v dobrém slova smyslu.

Viděli jste film Bratři? Podělte se o své dojmy v diskusi