PODNIKATEL Pavel Vorlický z Jihlavy u Krajského soudu v Jihlavě přiznal vinu, že podvedl 158 poškozených. Klienty měl podle obžaloby připravit o více než 88,6 milionu korun. Foto: David Kratochvíl
Když Krajský soud v Brně na podzim 2007 tehdy ještě nepravomocně poslal podnikatele Pavla Vorlického z Jihlavy do věznice na 12 let, lavice obžalovaných zela prázdnotou.
Obžalovaný ani k jednomu ze tří hlavních líčení do justičního paláce nedorazil. Policie už po něm v té době přes dva roky marně pátrala. Soud proto v kauze rozsáhlého podvodu se škodou za bezmála 90 milionů korun na 158 klientech proti němu vedl trestní řízení jako proti uprchlému.
V té době mu bylo 54 let. Dnes je mu o 16 roků více a začátkem června oslaví Vorlický 71. narozeniny. „Byl uznán vinným z trestných činů podvodu a neoprávněného podnikání. Obžalovaný se nedostavil ani k jednomu ze tří hlavních líčení a byl odsouzen v nepřítomnosti,“ informovala po vynesení rozhodnutí tehdejší mluvčí Krajského soudu v Brně Miroslava Sedláčková.
Pravomocným rozhodnutím se případ podařilo vyřídit na konci července 2008. Soud mu potvrdil nejen dvanáctileté odnětí svobody za podvod a neoprávněné podnikání, ale také mu na deset let zakázal podnikat.
Bylo to zrovna ve chvíli, kdy policisté na Vysočině vydali souhrnný přehled o těch, po kterých se zatím marně vede pátrání. Mezi nimi byl i Vorlický.
Pohádkový úrok 12 procent
Podle současné krajské žalobkyně případu Jany Vítkové se ale při mapování trestné činnosti obžalovaného musíme v čase vrátit o téměř tři desítky let do minulosti. Konkrétně do průběhu roku 1994.
Vorlický v té době provozoval v centru krajské metropole copy centrum, zlatnictví a mimo to také bojoval proti supermarketům v Jihlavě. Jím sepsaná petice kvůli chybám ovšem skončila fiaskem. Veřejnost na ni prakticky nereagovala.
Aktivit měl Vorlický ale ještě mnohem víc. Ve své kanceláři v Komenského ulici totiž začal právě v roce 1994 fungovat i jako finanční poradce a krom toho nabízel široké veřejnosti správu jejich naspořených finančních prostředků. V té době slibuje klientům pohádkové zhodnocení jejich úspor, a to přesně o 12 procent ročně.
V začátku všechno fungovalo jako po másle. Klienti měsíc co měsíc inkasovali dohodnuté úročení z poskytnutých vkladů, takže popularita finančního mága z Jihlavy strmě stoupala.
Na dveře kanceláře nad kopírovacím studiem mu začaly ťukat i velké ryby z podnikatelského prostředí. Jeden z podnikatelů mu důvěřoval dokonce natolik, že mu dal ke správě okolo 14 milionů korun. Šlo o největší částku ze všech poškozených.
Vorlický ale dál dával najevo „víru“ ve své podnikatelské schopnosti a jeho impérium v devadesátých letech roste. Podle tehdejšího obchodního rejstříku vlastní několik firem. Stal se nejdřív řadovým členem Hospodářské komory Jihlava a v organizaci se vyšvihl až do pozice jejího místopředsedy.
Odsouzen a uvězněn za krácení daně
V roce 2002 dosáhla jeho sláva pomyslného vrcholu. Dával na odiv, že je hrdým sponzorem Horáckého divadla, peníze investoval ale i do vlastní propagace.
Inzeráty s jeho nabídkou služeb se objevují i v tehdejších regionálních médiích. Jeho roky pečlivě budovaný obraz „pana bezchybného“ se začíná hroutit, když přestává splácet v pořadí už druhou půjčku za milion korun od Třebíčské záložny. Ta také kvůli tomu končí dokonce v konkurzu.
Už v té době kolem něj krouží kriminalisté. Ti ho záhy obviňují z daňových úniků a Okresní soud v Jihlavě ho v říjnu 2003 nepravomocně posílá poprvé za zdi káznice, a to za zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby.
Právní moci nabývá rozhodnutí po neúspěšném odvolání u Krajského soudu v Brně na jaře 2004, kdy Vorlický nastupuje na základě výzvy do výkonu trestu do věznice ve Znojmě. Právě v té době se začal bortit systém úročení vkladů o objemu desítek milionů korun od důvěřivých klientů.
Vyšlo najevo, že Vorlický peníze na burze, jak avizoval poškozeným, vůbec neinvestoval, ale používal je výhradně pro vlastní potřebu. Peníze na úroky klientů bral z prostředků, které mu poskytli noví důvěřivci. Letadlový systém takhle prakticky bez problémů fungoval skoro přesně deset let.
Propuštěn za půl roku na podmínku
Ve vězení se za daňové úniky Vorlický nezdržel dlouho. Nepobyl tam ani rok. Po zhruba půl roce byl podmíněně propuštěn 29. září 2004 na svobodu. Rozeslal klientům několik dopisů, ve kterých je vesměs uklidňoval, že o své peníze jemu svěřené rozhodně nepřijdou.
V posledním dopise, který klienti objevili ve schránce na podzim 2004, Vorlický píše o tom, že dává dohromady celou částku. Až ji bude mít, tak ji mezi své věřitele do poslední koruny rozpustí.
Argumentoval tím, že kdyby začal postupně vyplácet už teď nashromážděné peníze, vystavil by se nebezpečí trestního stíhání pro zvýhodňování věřitele, protože by nemohl v danou chvíli ještě uspokojit úplně všechny.
Tímhle dopisem ale stopy po Vorlickém de facto mizí. Když se po něm policisté začínají shánět, protože na tehdejší kriminálce přistává jedno trestní oznámení za druhým, Vorlický je neznámo kde a desítky milionů od důvěřivých klientů zmizely nikdo neví kam.
„Klient ztratil svou rodinu, manželka se s ním rozvedla, děti se s ním nebaví,“ pronesl Vít Palarčík, obhájce obžalovaného mimo jiné ve své závěrečné řeči.
Více v tištěném vydání JL s datem 30. 1.
Diskuze k článku