Článek
Mezigenerační solidarita
O šťastném (pro vládu) a méně šťastném (pro značnou část důchodců) ukončení sporů okolo valorizace důchodů ústavním soudem bylo a asi ještě bude napsáno dost. Rád bych se zaměřil na něco, co mi v diskusích chybělo.
Nebezpečí vzniku škody?
Vyrovnejme se s téměř pejorativním označením VZNIKU ŠKODY vyplácením vyššího důchodu. S tím se svým způsobem ztotožnil i ministr financí, který navíc zcela opačně zhodnotil neúspěch své windfall tax ve vztahu k bankám. Vysvětlil, že to, že banky raději vyplatily klientům vyšší úroky z vkladů a na státní rozpočet se už nedostalo, nevadí, protože se dostaly ty prostředky lidem a že je to to samé, jako by je dostal do státního rozpočtu. Asi měl na mysli, že příjemci vyšších úroků je dají do oběhu. Jinak řečeno, že je vzápětí utratí, což zřejmě neplatí u důchodců, kteří by si zřejmě peníze z vyšších důchodů nacpali do polštářů.
Ale vraťme se ke VZNIKU ŠKODY a nahraďme tento nehezký výraz jiným nehezkým vůči živým bytostem jako:
Neproduktivní výdaj!?
Ani toto samozřejmě není přesné označení důchodu, protože výplatou se obnos stává ze značné části oběživem, se vším, co k tomu patří (DPH, tržby, služby, prodeje…).
A teď ruku na srdce – kolikrát nositelé názoru vzniku škody „přeplácením důchodců“ samozřejmě, a aniž by si to uvědomovali, čerpali bezplatně nebo se značným příspěvkem z toho co bylo vytvářeno často dnešními důchodci. A jakých „neproduktivních výdajů“ užívali (užívají)? Tuší to vůbec? Uvědomují si, že ani jesle, školku, ani školy od základní po nejvyšší vzdělání neplatil a neplatí nikdo v plné výši v okamžiku užívání. Bylo to hrazeno zejména z toho, co už vyprodukovali ti (alespoň většina), kteří by mohli dnes způsobit tu „hospodářskou škodu“. Jde jen o příklady, se kterým se potkal téměř každý, o příklad z mnoha. Vzít v úvahu i tato fakta, snad alespoň zmírní nekompromisní postoje, které přebírá od vlády část - zejména mladší – populace a které popuzují starší generaci.
Solidarita
Ono to s mezigenerační solidaritou, lépe s důchody a zabezpečením důchodců při respektování moderních dějin zemí českých, nebylo nikdy jednoduché. Ve stručnosti penze a penzijní fondy byly využity (spíše zneužity) jak ve dvou světových válkách (války spolkly fondy bez náhrady), nakoply je finanční krize, změny režimů a nejčastěji důchody sráží inflační vlny. A tak záleží o to více na vztazích mezi skupinami v populaci, ne pouze na ekonomickém vývoji státu. Řešení vlády a „rozhřešení“ ústavním soudem zřejmě nahraje zejména vítězi příštích parlamentních voleb.
A co bude?
Jurečko, Jurečko ty odvážný proroku, který už víš, co bude za 30 a více let. Zřejmě jsi se dal na cestu prognózování, zřejmě ve stopách bývalého prezidenta a až budoucnost tě rozsoudí, nebo snad poučí? Jestli se hin ukáže se mnohý z nás již bohužel (snad ne naštěstí) nedozví….
