V červnu 2021 dorazila na jednání pardubického zastupitelstva početná a dost rozhořčená skupina lidí. Společné měli to, že bydleli ve vnitrobloku ulic Sakařovy, Ve Lhotkách, Sezemické a Bezdíčkovy na pardubickém Židově.
Řada z nich v emotivních projevech prosila politiky, aby zarazili plán soukromého investora na výstavbu činžovního domu na zelené parcele mezi jejich domy.
„Byl jsem šťastný, že jsme to hřiště za domem mohli s dětmi využívat. Postavili jsme si branky na fotbal i pískoviště pro malé děti. Asi všichni rozumíte tomu, proč se té výstavbě bráníme,“ řekl politikům třeba Karel Sodomka ze Sakařovy ulice.
Jenže tehdy se zástupci magistrátu tvářili, že lidem příliš pomoci nepůjde. V jednu chvíli se zdálo, že se nakonec stavět bude. „My jako magistrát v celé věci nemáme žádné slovo. Účastníkem řízení bude městský obvod, a jinak to bude čistě věc státní správy,“ uvedl náměstek primátora Petr Kvaš z ODS, který měl tehdy na starosti i územní plán města.
Nakonec se do celé věci vložila dnes už bývalá starostka prvního městského obvodu Alena Stehnová. Ta oslovila odborníky z řad architektů a vymysleli plán, jak investora zastavit. Byli úspěšní a krajský úřad rozhodl, že se na zmíněné parcele stavět dům se 36 byty a s podzemním parkovištěm pro 45 aut nesmí. Takový verdikt se logicky nelíbil zástupcům firmy Hac, která tam chtěla stavět, a napadli ho u soudu. Ovšem ten jejich žalobu na konci loňského roku zamítl.
„Krajský soud se ztotožnil se závěrem závazného stanoviska odboru hlavního architekta, že předmětný stavební záměr není v souladu s územním plánem,“ stojí mimo jiné v rozsudku.
Podle soudkyně Petry Venclové neobstojí názor developera, že jde o zástavbu volného pozemku. „Krajský soud konstatoval, že záměr je navržen do současně zastavěného území, do stabilizované plochy, ale nejedná se o dostavbu stávající proluky, ani o změnu již zkolaudované stavby,“ uvedla.
Radují se i radní
Její verdikt neudělá radost jen lidem z okolí zmíněného vnitrobloku, ale i radním města. Pokud by developer uspěl, mohl by podle radního Františka Brendla vzniknout nebezpečný precedens.
„Jsem za tento rozsudek velmi rád. V opačném případě by se jednalo o průlomové rozhodnutí, které by mělo drtivý dopad na možnosti výstavby v Pardubicích. Vznikaly by další projekty na zástavbu podobných vnitrobloků,“ uvedl Brendl, který má na starosti územní plán.
Radost neskrývala ani bývalá starostka obvodu Alena Stehnová, která už není aktivní političkou, poté co se ne zrovna v dobrém rozloučila s hnutím ANO. „Mám obrovskou radost, že to naše snažení mělo smysl. I když už nejsem na radnici, kauzu jsem sledovala a jsem ráda, že to celé nebylo zbytečné. Hodně mi s tím pomohl architekt Milan Košař,“ uvedla Alena Stehnová.
Příběh kolem zástavby vnitrobloku poskytuje satisfakci ještě jedné ženě, která už není na stejné pozici jako v roce 2021. V případu totiž sehrála důležitou roli dnes už bývalá šéfka odboru hlavního architekta na pardubickém magistrátě Zuzana Kavalírová.
„Já jsem paní inženýrku často kritizoval a měl jsem k její práci značné výhrady, ale v tomto ji musím pochválit. Ta trvala na tom, že taková výstavba ve stabilizovaném území není možná, a nyní je vidět, že její postoj a postup byl správný,“ uvedl František Brendl.
Rozsudek krajského soudu už nabyl právní moci. Proti rozhodnutí již lze podat pouze kasační stížnost, tedy mimořádný opravný prostředek. Zdá se tak, že příběh kolem možného budování bytovky lidem přímo pod okny končí.
„Je to vzkaz dalším investorům, kteří by něco podobného v Pardubicích zamýšleli. Zaplaťpánbůh, že to takto dopadlo,“ dodal radní Brendl ze Společně pro Pardubice.
