Zpět na výpis článků

Cesta časem: Hello, Dolly! v Moravském divadle

Na podzim minulého roku uvedlo Moravské divadlo světoznámý muzikál Hello, Dolly! v režii Andrey Hlinkové od skladatele Jerryho Hermana a scénáristy Michaela Stewarta, který měl na Broadwayi premiéru v roce 1964. Pravděpodobně nejznámější podobu tato látka získala v roce 1969 jako filmová adaptace s Barbrou Streisand, kde ústřední píseň muzikálu zazněla v podání Louise Armstronga. Muzikál vychází z divadelní hry The Matchmaker (v dřívější verzi The Merchant of Yonkers) od Thorntona Wildera z roku 1938. Wilderova hra je výsledkem snahy amerikanizovat klasickou frašku a úmyslně se odkazuje na klasické typy postav a zápletky, které jsou v divadle přítomné po staletí – čerpá například z Plautovy Komedie o hrnci nebo Molièrova Lakomce, nejvíce pak vychází z frašky Johanna Nestroye Einen Jux will er sich machen.

Muzikál Hello, Dolly!, který představuje jednu ze stálic operetních a muzikálových scén na obou stranách Atlantiku, se odehrává v New Yorku a jeho blízkém okolí. Titulní postavou je ovdovělá dohazovačka Dolly Gallagher Levi (Natálie Tichánková), která si usmyslela, že se provdá za bohatého obchodníka Horace Vandergeldera (Petr Martínek), ať se mu to líbí nebo ne. Jak je pro žánr frašky typické, nic nejde zcela podle plánu a Dolly i ostatní postavy se zamotávají do sítě lží a nedorozumění, ze kterých je dostane až šťastný konec. Je osvěžující, že Dolly si nechce Vandergeldera vzít z lásky, ale protože ji dráždí, že Vandergelder hromadí peníze, a podle její životní filozofie peníze jsou jako hnůj – jsou užitečné, jen když se rozhází.

Andrea Hlinová svou Hello, Dolly! v Moravském divadle ozvláštnila ještě další rovinou, která představuje natáčení televizní inscenace Hello, Dolly!. Tato „hra ve hře“ dává prostor k zábavným střihům a vtipům – a divákům přináší pohled do procesu tvorby uměleckého díla, což je postup, který lidi fascinuje už odnepaměti (vzpomeňme třeba na antiiluzivní parabázi v řecké komedii nebo na hereckou společnost přijíždějící na Elsinor v Hamletovi). V inscenaci jsou tak výměny dekoru a kostýmů zcela přiznané a souvisí právě s probíhajícím natáčením. Kromě herců znázorňujících postavy jsou na jevišti přítomní i herci v rolích televizního štábu a do scénáře jsou přidány scény, kdy si herci Hello, Dolly! a štáb dávají přestávku nebo se hašteří ohledně průběhu produkce. Tyto doplňky na jednu stranu ničemu nevadily, na druhou stranu tak inscenace skrze rámcový příběh natáčení názorně ukazuje průběh přípravy muzikálu a dění v zákulisí, v tomto případě spíše „na place“.

Scéna se skládá z několika pojízdných konstrukcí, které představují rozličné lokace a když nejsou používány, stojí na scéně obráceny do hlediště zadní stranou, aby tak vytvořily dojem televizního studia. Samotný divadelní text Hello, Dolly! je zasazen do doby krátce před první světovou válkou, kostýmy v inscenaci ale představují mix módy pozdního 19. století, ranného 20. století, 30. let a současnosti. Takovéto módní anachronismy nejsou nic neobvyklého, obzvláště u děl, kde není prioritou historická přesnost a autoři si z různých období vybírají prvky, které vyhovují jejich umělecké vizi. Olomoucká Hello Dolly! chce být aktuální a herci v průběhu představení utrousí pár poznámek k současnosti (například na pandemii nebo současné politiky), které bohužel působily jako by byly do inscenace přidány na poslední chvíli. Na konci představení je promítnuta montáž natočeného muzikálu, která je zeditovaná ve stylu němého filmu a v rychlosti rekapituluje celé představení.

Použití rámcového příběhu v inscenaci lze jednoznačně považovat za povedené. Evokace natáčení muzikálu je přítomna do té míry, aby divák neměl pocit, že sleduje pouze klasický pokus replikovat broadwayskou inscenaci, ale zároveň ne natolik, aby odváděl pozornost od samotného původního muzikálu. Olomoucká Hello, Dolly! je inscenace, která potěší běžného diváka, ale zároveň i znalci na ní mohou najít něco zajímavého.

Autorka je absolventkou bakalářského programu Divadelní studia na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci.


  • MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC – Hello, Dolly!
  • Libreto: Michael Stewart
  • Hudba: Jerry Herman
  • Překlad: Ivo Osolsobě, Alexander Kozák
  • Režie: Andrea Hlinková
  • Hudební nastudování: Tomáš Hanák
  • Dirigent: Tomáš Hanák Petr Šumník
  • Sbormistr: Lubomíra Hellová
  • Scéna a kostýmy: Miriam Struhárová
  • Hrají: Natálie Tichánková, Petra Zindler, Petr Martínek, Jiří Přibyl, Vendula Pumprlová, Markéta Zahnašová, Radek Leszczynski, Vojtěch Pačák, Martin Štolba, Vojtěch Poštulka, Jiří, Daniel, j. h., Helena Beránková, Lucie Kordová, Lucie Skácelíková, Rita Schimkeová, Eva Wolfová Zatloukalová, Radan Hlubinka, Pavel Hekela, j. h., Jindřich Suk, Jiří Horowitz, Jan Vaculík, Jiří Kučera, Radan Hlubinka, Lubomír Kalivoda, Radan Šimeček, Petr Mašek, Hynek Maxa, Renata Dubovicová, Michaela Dvořáková, Věra Veselská, Marie Suková

Premiéra 7. října 2022, psáno z reprízy 31. prosince 2022.

FOTO: Moravské divadlo Olomouc

Poslední články autora

Velký broadwayský podvod

Lež oběhne svět dřív, než si pravda stačí obout boty

Jednou za život