Společnost nejprve v roce 2018 kolem Vánoc chtěla do Pákistánu přepravit 184 vrtných hlavic přes Hamburk, podle jejich jednatelů měly sloužit k hledání podzemní vody. Celníci však zásilku vrátili, protože neměla potřebné povolení.

Firma o něj zažádala, ale ještě před rozhodnutím o jeho případném udělení se na začátku roku 2019 pokusila o vývoz znovu, tentokrát přes slovinský přístav Koper. Zásilka byla opět vrácena do Česka a nahlášena úřadům.

V pondělí ráno se případem začal zabývat soud, kromě firmy je obžalovaná také její jednatelka ruského původu Irina Isčuková, které za porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití hrozí až osm let vězení. Podle žalobce věděla, že vývoz vrtacích hlavic je bez patřičného souhlasu zakázaný, přesto jej umožnila.

Třiašedesátiletá obžalovaná se brání, že jako jednatelka měla na starosti kontakt s bankami či výplaty, ale vývozem a dovozem se nezabývala. O problematické zásilce prý nevěděla.

„Dozvěděla jsem se o tom až o pár měsíců později při policejní prohlídce. Zkontrolovali můj notebook i mobil a zjistili, že jsem o tom neměla tušení. Nemám co skrývat,“ prohlásila Iščuková.

Ta je nyní v důchodu a zároveň je jednatelkou nástupnické firmy, která se nachází v likvidaci. Společnost New Rock Bits tehdy měla ještě další dva jednatele, obžalovaná však měla generální moc.

Papíry byly podepsané dopředu

U soudu v pondělí jako svědkyně vystoupila někdejší zaměstnankyně turnovské firmy Božena Cvejnová, která jako jediná uměla česky a měla na starosti vývozy a dovozy. Soud ji už dříve pravomocně potrestal podmínkou.

„Papíry jsem vyplňovala já, ale někdy byly podepsané už dopředu,“ poznamenala s tím, že u příslušného dokumentu je podepsána Iščuková. Ta však tvrdila, že podpis není její.

Cvejnová dále uvedla, že nesouhlasila s druhým odesláním hlavic, ale naléhali na ni příjemce i další dva jednatelé firmy. Ti jsou ukrajinského původu a pobývají v zahraničí. Podle zmocněnce obviněné firmy se zásilka posílala bez povolení kvůli krátící se lhůtě od banky. Společnost to považovala za formální provinění, za nějž hrozí pokuta, nikoliv za trestný čin.

Zmocněnec také zpochybnil, že by vrtná hlavice byla zbožím dvojího použití. „Lze říct, že šlo o chybu ve znaleckém posudku. Pomocí hlavic nelze vyrábět zbraně,“ podotkl zmocněnec s tím, že jde spíš o politický problém, protože s vývozem mělo problém pouze ministerstvo zahraničí.

Pákistán disponuje jadernými zbraněmi a má za sebou historii politického násilí a vyhrocených sporů s další jadernou mocností, sousední Indií.