Seriál Metoda Markovič: Hojer a Petr Lněnička v roli kriminalisty Jiřího Markoviče FOTO: Voyo / se souhlasem
FOTO: Voyo / se souhlasem
Deník FORUM 24 přináší pět kulturních tipů pro tento týden dle výběru Milana Tesaře. S námi nepřijdete o žádný dobrý film, seriál, výstavu nebo knihu.
Televize
Metoda Markovič: Hojer
Soudě podle prvních ohlasů na sebe v záplavě televizních krimiseriálů obrátilo pozornost mimořádné dílo. Šestidílný cyklus na platformě Voyo vzdává hold kriminalistovi Jiřímu Markovičovi (bohužel se premiéry nedočkal, zemřel v řijnu 2022), který měl v referátu ty nejtěžší, sériové a sadistické vrahy. Mimo jiné dostal za mříže spartakiádního vraha Straku i „kanibala“ Hojera. Právě s ním navázal vztah, který mohli tvůrci vetknout do podtitulu díla: Co se stane, když zlu nastavíte lidskou tvář? Případy bývalého šéfa pražské mordparty umně zrežíroval mladý režisér Pavel Soukup, který na sebe před pěti lety obrátil pozornost internetovým seriálem „ (odrážka) martyisdead“, za nějž získal International Emmy Awards. V týdnu přineseme na webu FORUM 24 obsáhlejší recenzi.
Seriál
Griselda
Pablo Escobar údajně prohlásil, že jediný, koho se opravdu bál, byla Griselda Blanco. Alespoň to hned v úvodu tvrdí tvůrci nového šestidílného seriálu z produkce Netflixu. Ústřední postavou je právě zmíněná „kokainová kmotra“ (hraje ji Sofía Vergara), jejíž krvavá stopa, kterou za sebou zanechala nejen v rodné Kolumbii, ale zejména ve Spojených státech amerických, byla minimálně v našich končinách doposud ne úplně známá. Záměr navázat na celosvětový úspěch seriálu Narcos je zřejmá, a i když jeho kvalit Griselda nedosahuje, za vidění určitě stojí.
Výstava
Ester Knapová: Zimní jablka
Pokud jste na základě loňského skandálu kolem odchodu Jiřího Černického z UMPRUM a některých filmů (Zkouška umění) došli k názoru, že české umělecké školy produkují pouze progresivistické šílence, kteří se nám pokoušejí vsugerovat, že pouze jejich frustrace a mindráky stojí za pozornost, nezoufejte. Pořád ještě jsou tu výborní mladí malíři a malířky. Jedenatřicetiletá Ester Knapová je jednou z nich. Až do 25. února vystavuje v pražské Trafo Gallery své neobyčejné malby, inspirované jejím dětstvím. Často maluje podle starých fotek, ale jejich atmosféru dokáže se štětcem v ruce posunout až do snové reality. Opravdu stojí za to se do Holešovic vypravit.
Film
Jeden život
Nicholas Winton (Antony Hopkins) se ohlíží za svou minulostí, kdy v roce 1939 tehdy jako třicetiletý chlapík místo lyžování v Alpách zůstal několik týdnů v Praze a z vlastní iniciativy zachránil 669 převážně židovských dětí, když se mu podařilo dostat je přes hranice Německa do Velké Británie. K tomu nevyžádaná rada: informace si lze doplnit zhlédnutím dokumentu Matěje Mináče Síla lidskosti z roku 2002. Taky stojí za vidění. A ještě perlička: během natáčení filmů Jeden život bylo pražské hlavní nádraží ověšené vlajkami s hákovými kříži a několik dezolátů neodolalo a zveřejnilo snímky na sítích s tím, že vlajky rozvěsili ukrajinští uprchlíci. Tak to u nás chodí.
EDITOROVA DIVOKÁ KARTA
Rudá mašina
Narazil jsem na skvělý dokument. Nejde o úplně žhavou novinku (2014), ale blíží se pražské mistrovství světa v hokeji a není od věci některé věci si neustále připomínat. Pokud někomu pořád ještě není jasná povaha ruského režimu jako systému, kde jedinec neznamená nic a státní režim všechno, ať se podívá na tento prvotřídní film. Příběh Slávy Fetisova, kapitána kdysi neporazitelné ruské sborné, je svědectvím, jak se rodila neporazitelná ruská sborná a k jakým obětem v jejím jménu byli nuceni hráči, kteří pod tyranským trenérem doslova „čůrali krev“ a jedenáct měsíců v roce trénovali den co den odtrženi od rodin na tréninkové báze. Je neuvěřitelné, co všechno byl rozkládající se zrůdný režim, pro nějž se stal hokej válkou a výrazem politické převahy, ochoten dělat, aby zabránil svým elitním hráčům v odchodu do zámoří.
