Kdy a kde můžete vidět Leninovu mrtvolu? Ve slavném mauzoleu na chvíli neležel sám

Leninovi bylo teprve 53 let a oficiálně byla za příčinu úmrtí označena nevyléčitelná cévní choroba. Přesnou příčinu Leninovy smrti dodnes nevíme a nebudeme ji znát do té doby, než Rusko uvolní k dalšímu zkoumání zachované části Leninova těla. Jde především o mozek, kvůli jehož dalšímu studiu dokonce sovětský režim zřídil samostatný vědecký ústav. Spekuluje se nicméně o infarktu, zhoubném vlivu syfilidy třetího stupně nebo dokonce o otravě salvarsanem, což byl tehdejší lék na bázi arzénu používaný k léčbě syfilidy.

Přečtěte si také: Leninovo tělo už přežilo 100 let. Může za to speciální ruské balzamování, došlo však i ke kompromisům

V každém případě prvotní balzamování Leninova těla provedl patolog Alexej Ivanovič Abrikosov, dlouhodobou konzervací byli v květnu 1924 pověřeni lékař Vladimir Vorobjev a biochemik Boris Zbarskij z Moskevského lékařského institutu. Zbarskij přizval ke spolupráci svého syna Ilju, který práci na Leninově těle přirovnal k práci staroegyptských kněží.

Státní pohřeb pod taktovkou Stalina

Poté, co bylo Leninovo tělo několik dnů vystaveno v moskevském Domě odborů, přišel čas na státní pohřeb. Jakmile padlo rozhodnutí Leninovo tělo balzamovat, začalo se pracovat na stavbě mauzolea u kremelské zdi na Rudém náměstí. Nejprve zde narychlo vznikla dřevěná stavba, do níž byla při slavnostní ceremonii 27. ledna rakev s Leninem umístěna.

Zatímco nad ní pronášeli své projevy Michail Kalinin, Grigorij Zinovjev a Josef Stalin, dva klíčoví Leninovi spolupracovníci chyběli. Alexej Rykov, který za občanské války řídil hospodářskou politiku takzvaného válečného komunismu a v následujících letech fakticky Lenina vystřídal v čele ruské, resp. sovětské vlády, byl zrovna s manželkou v Itálii, kde onemocněl chřipkou.

Chyběl i Lev Trockij, fanatický velitel Rudé armády, kterému Stalin do kavkazského Suchumi, kde byl na dovolené, schválně telegrafoval špatné datum Leninova pohřbu. Trockij byl jeho dlouholetý sok a Stalin využil příležitosti, aby ho společensky a mocensky znemožnil.

Mauzoleum jako mayská pyramida

Ještě v roce 1924 bylo provizorní mauzoleum nahrazeno propracovanější a robustnější stavbou, stále ovšem ze dřeva. Stavbou byl pověřen sovětský architekt Alexej Šusev a Leninovo tělo v něm bylo umístěno v sarkofágu navrženém architektem Konstantinem Melnikovem. První návštěvníci se do mauzolea mohli podívat 1. srpna 1924.

První dřevěné mauzoleum nicméně dlouho nevydrželo – v roce 1925 se v něm objevila plíseň, která napadla i Leninovo tělo. Do roku 1930 proto sovětský architekt Alexej Šusev postavil dnešní mohutnou budovu z mramoru, porfyru, žuly a labradoritu vážící 10 000 tun. Masivní stavba zároveň sloužila jako tribuna, z níž sovětští vůdci přihlíželi vojenským přehlídkám na Rudém náměstí.

Architekt se při navrhování mauzolea zjevně inspiroval Džóserovou stupňovitou pyramidou u Sakkáry, hrobkou zakladatele Perské říše Kýra II. Velikého a částečně i Chrámem nápisů, který je největší středoamerickou stupňovitou pyramidou v mayském Palenque.

Cesta na Sibiř a zpět

Když se v říjnu 1941 k Moskvě blížila německá vojska, bylo rozhodnuto evakuovat Leninovo tělo do sibiřské Ťumeně, zpět do sovětské metropole se Lenin vrátil až po válce. Od roku 1953 se musel Lenin o mauzoleum podělit s nabalzamovanou mrtvolou J. V. Stalina, který však byl v rámci pozdější destalinizace v roce 1961 pohřben u kremelské zdi. V roce 1971 pak Leninovo tělo dostalo nový prosklený sarkofág.

Mauzoleum je možné navštívit každý den kromě pondělí a pátku od 10:00 do 13:00, uvnitř se nesmí fotit ani filmovat, a také je zakázáno mluvit a kouřit. Musíte také sundat pokrývku hlavy a vyndat ruce z kapes. „Mauzoleum a nabalzamovaný Lenin jsou magnetem, který Rusy a také zahraniční turisty přitahuje na Rudé náměstí. Stále se k němu tvoří fronty, byť skromnější než pár dekád zpět. A ti, kterým se nechce stát frontu před mauzoleem, se před ním fotí na památku,“ popsal pro Prima ZOOM situaci na Rudém náměstí moskevský spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just.

Mohlo by vás také zajímat: Lenin zemřel před 100 lety. Pátrali jsme po jeho sochách, jedna čtyřmetrová se právě prodala

Podle Justa pro Rusy, kteří žijí kdesi na východ od Moskvy, je to jako vyfotit se před Staroměstským orlojem nebo s Big Benem v pozadí. „A to doslova. Je to turistická atrakce. Jen s mrtvým vůdcem bolševiků uvnitř,“ konstatoval novinář a publicista působící dlouhodobě v Rusku.

Zdroj: Radio Free Europe, Encyclopedia Britannica