Den památky obětí holokaustu v roce 2024 a demonstrace
27. 1. 2024 / Pavel Veleman
“Dovolte, abych Vám vysvětlil svou zaujatost. Domnívám se, že plánované, totální vyvraždění celého jediného národa představuje katastrofu, která nemá v lidské civilizaci obdobu. Stalo se to, jelikož se to mohlo stát, kdyby se to nemohlo stát, tak by se to nestalo.,.”
(Jehuda Bauer, Úvahy o holokaustu)
Vždycky se snažím psát své úvahy s vědomím, že jejich velmi spornou kvalitu se vždy snažím velmi nahradit velkou upřímnosti a osobním nahlédnutím do svého myšlení - spíše autodidakta.
Zejména po po roce 1989 je pro mne stěžejní setkání se s jevem, který se nazývá holocaustem a který mi ovlivnil duši i mozek natolik, vzhledem k tomu, že tato mezní situace dějin, která byla vlastně moji generaci v dětském a dospívajícím věku v Československu utajena (vždy mne udivovalo na základní škole, kolik má Československo obětí 2. světové války). Jako školní dítě jsem se několikrát účastnil návštěvy “Malé pevnosti Terezín”, aniž bych od svých pedagogů v Příbrami slyšel slovo o městě Terezín, které “Vůdce daroval Židům”.
Po roce 1989 objevují s hrůzou celou tuto dějinnou apokalypsu a je to pro mne téma, které se mne bytostně dotýká svou zrůdnosti. Zejména spojení tzv. modernisty a holocaustu, které polský sociolog Zygmund Bauman tak mistrně popsal ve stejnojmenné knize je tak aktuální i v této době technického, počítačového 21”století.
Za těmito lidmi (oběťmi) stojím celým svým srdcem svůj dospělý život - zejména v prostředí střední Evropy cítím dějinnou vinnu za opuštění svých spolubližních od svých sousedů v jednom státě, v jednom městě, v jedné ulici, v jednom domě…
Holocaust se pro mne stává jedinečný - vždy jen jeden, nikdo nikdy v dějinách neměl sílu, ale ani tak ďábelskou touhu - vyhledat, spočítat a zavraždit veškeré lidské bytosti jedné etnicity, naprosto systematicky, strojově, neemočně, technický je všechny zabít v průmyslových komplexech plynových komor. Pochopitelně společně i s divokým zlem, který probíhal zejména v “Krvavých zemích”, jak bravurně tuto další část holocaustu popsal Timothy Snyder.
Snažím se pochopit, že dnešní, zejména mladí lidé chápou "Gazu" jako stejný zločin, stejné zabíjení, stejnou genocidu nevinných...U mne vsak nikdy ne, holocaust byl jiný....Ta jinakost zla - je velmi důležité zachovat v myšlení občanů. Toto nejde úplně vysvětlit racionálně, toto má emocionální charakter a zdá se, že postupně se staršími generacemi a zároveň špatnou politikou státu Izrael odchází…. Považuji to za obrovské ochuzení dějinně zkušenosti.
“Gaza” je určitý druh války se strašným utrpením pro civilisty, které však mělo nějaký začátek (obludný zločin Hamásu), které nikdy obyvatelé a samospráva tohoto území neodsoudila důrazně. Gaza má obrovské civilní, ženské, dětské oběti, ale zároveň i SMS v mobilních telefonech civilistů, která například dává vědět místnímu obyvatelstvu, kdy bude jejich dům srovnán se zemí, mohu si tak zachránit vlastní život a životy své rodiny…. (Pozn. red. Nemohou, protože tam není bezpečně nikde, Izrael bombarduje i ta místa, kam posílá civilní obyvatelstvo. Je to jen výmluva.) Ano, je to strašné, ale co by za tento fakt dali například civilisté na Ukrajině a už vůbec nemluvím o obětech holocaustu. Za mne má Izrael právo na přežití v této části světa, plně souhlasím a budu vždy přesvědčen, že tento stát měl obrovské morální právo ke svému vzniku a vnímám obrovský tlak arabského světa o jeho zničení, který je objektivní fakt.
Proto nikdy nemohu jít na demonstraci proti Izraeli. I když jej dnes mnohdy reprezentují lidé, kteří jsou příšerní politici a lidé....Ano, tady stojím a nemohu jinak... Právě kvůli těm kolejím, které vedou do nebe a hanbou za své předky. Možná v tomto jsem směšný vlastenec.
Diskuse