Hlinsko (Chrudimsko) - Ve vesnicích v okolí Hlinska na Chrudimsku dnes začaly masopustní obchůzky masek, které jsou jako tradice od roku 2010 zapsané na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Masopustní obchůzku maškar uspořádal i skanzen Veselý Kopec, kam dorazilo kolem 2300 návštěvníků. Další průvody se konaly v Hamrech, ve Vítanově a Stanu.
"Sníh sice nebyl, ale ani nepršelo. Šlo o první letošní program na Veselém Kopci, návštěva byla slušná," řekla ČTK vědecko-výzkumná pracovnice Muzea v přírodě Vysočina Ilona Vojancová. S tradicí masopustních obchůzek na Hlinecku se návštěvníci skanzenu mohli seznámit i na výstavě v polygonální stodole.
Průvod zhruba 20 masek ve skanzenu předvedla skupina ze Studnice. Obešla všechny roubenky a u každé za doprovodu muziky zatančila. Závěr se skládal z masopustního testamentu, který vyjmenoval hříchy masky kobyly. Ta pak byla obřadně poražena. "S poražením kobyly odejdou zlé síly a obávaná zima. Následuje její vzkříšení jako nový začátek," řekla Vojancová. Velký zájem byl o staročeskou zabijačku, kterou ve skanzenu připravili dva místní řezníci.
V Hamrech obchůzka začala ráno a skupina 20 masek obešla vesnici dům od domu. Před každým členové průvodu zahráli a zatancovali a také se u paní domu občerstvili. Návštěvníci obchůzek nikde neunikli tradičnímu pomazání speciálním černidlem, které se prý skládá ze sazí s krémem.
Masopustní průvody mají nejspíš původ v pohanských dobách. Oslavovaly příchod jara, zajišťovaly dobrou úrodu a plodnost. Každá maškara má svou podobu, význam a funkci. Masky se dělí na takzvaně černé a červené a představují laufra, ženu, turky, slaměné, rasa s kobylou, kominíky či kramáře. Zvykem je, že masky oblékají pouze muži. Tradiční ráz si obyčej udržuje z generace na generaci zhruba od konce 19. století.
Za týden budou masopustní obchůzky 3. února v Jeníkově a 4. února v Blatně, místní části Hlinska. Ve Studnici a Vortové lidé obchůzku udělají 10. února. Rozloučení s masopustem obstará obchůzka 13. února mezi roubenkami památkové rezervace Betlém v Hlinsku, kde ji předvedou dětí z hlineckých škol a školek a lidé z Blatna.
Kdo nestihne masopustní průvody osobně, může se s tradicí seznámit kdykoliv ve stálé expozici masopustních masek a obchůzek v rezervaci Betlém. V domku číslo 362 jsou i originály některých typických masek. Areál Beltém je otevřený celoročně. Skanzen Veselý Kopec se veřejnosti opět otevře se zahájením sezony 29. března.
Muzeum v přírodě Vysočina, které tvoří skanzeny Veselý Kopec a Betlém, bylo loni přes desetiprocentní pokles nejnavštěvovanější státní památkou v Pardubickém kraji. Zavítalo do něj 66.680 lidí.