Meteor o matematickém problému, lepidlu budoucnosti a spánku tučňáků

27. leden 2024

Poslechněte si:

  • 01:13 Příběh Velké Fermatovy věty
  • 13:14 Kolikrát vyšli krabi z moře?
  • 20:53 Vysokoteplotní supravodivost
  • 26:53 Lepidlo budoucnosti
  • 34:34 Proč tučňáci nedokáží spát?
  • 41:49 Co je to chemofobie?

Hovoří matematik Mirko Rokyta, genetik Jan Pačes nebo chemik Jan Havlík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Fobie z chemie čte Lukáš Král.

Příběh Velké Fermatovy věty

Pythagorova věta

Neuvěřitelným způsobem zamotal roku 1637 hlavu matematikům Pierre de Fermat, královský soudce města Toulouse. Všiml si totiž zajímavého tvrzení ve 2. knize Diofantovy Aritmetiky, která byla sepsána už ve 3. století. Lze prý najít nekonečně mnoho celých čísel splňujících rovnici, kterou dnes známe jako Pythagorovu větu a2 + b2 = c2. Fermat si položil otázku, jestli to platí i pro vyšší mocniny, tedy třetí, čtvrté, páté atd. Zjistil, že ne, a tvrdil, že to i dokázal. Jenže důkaz se nedochoval a marně ho hledali i slovutní matematici 350 let. Příběh tzv. Velké Fermatovy věty nám vyprávěl doc. Mirko Rokyta, děkan MFF UK.

Kolikrát vyšli krabi z moře?

Krab (ilustrační foto)

Známe mnoho živočichů, kteří původně žili v moři či sladké vodě, ale stali se z nich obojživelníci či suchozemští tvorové. Opačnou cestu si vybrali např. velryby. K původně čistě vodním živočichům patří krabi. Vědci teď pomocí podrobné studie jejich genů zjistili, kdy se krabi vydali na souš. Výsledek je velmi překvapivý. Povedlo se jim to ne jednou, ale mnohokrát. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV navrhl zdůvodnění.

Vysokoteplotní supravodivost

Námraza v mrazničce výrazně zvyšuje spotřebu a snižuje efektivitu mražení

Vést elektrický proud bez odporu by bylo skvělým pokrokem funkce mnoha elektrických součástek nebo rozvodů elektřiny. Jenže funguje jen při teplotě blízké absolutní nule Kelvinů, tj. blízko minus 270 stupňů Celsia. Co tedy vyzkoušet i jiné substance než kovové, napadlo některé badatele v oboru pevných látek. Mezi nimi byli i švýcarský fyzik Alex Müller a jeho o generaci mladší německý kolega Georg Bednorz. Vyzkoušeli stovky variant… marně. Až dne 27. ledna 1986 objevili supravodivost při pětatřiceti Kelvinech! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lepidlo budoucnosti

lepidlo

Na trhu je nepřeberné množství lepidel. Můžeme si vybrat dle toho, jaký materiál spojujeme. Existují lepidla fungující nejlépe pro spojování plastů, dřeva či kovů. Máme také univerzální či vteřinová lepidla. Bohužel nevýhodou je, když výrobek doslouží a my se ho pokoušíme recyklovat. Lepidla se těžko zbavuje. Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV představil nadějný prototyp lepidla vyrobeného čistě z přírodních produktů. Jak funguje a z čeho je?

Proč tučňáci nedokáží spát?

Tučňáci na Antarktidě

Pozornost vědců upoutaly statisícové kolonie tučňáků. Postávají na sněhu, tisknou se k sobě a vzájemně se zahřívají. Pod nohama mají schovaná vejce. Neustálé švitoření a hemžení jim ale brání ve spánku. Biolog prof. Jaroslav Petr představil novou studii, která sledovala pomocí elektrod v mozku, zda tučňáci spí, nebo ne. Výsledek vědce překvapil – tučňáci mají během dne tisíce mikrospánků.

Co je to chemofobie?

Chemická laboratoř Kriminalistického ústavu

Odpověď je prostá - chorobný strach z chemikálií. Kde se v nás ale bere? Proč nevěříme chemikům, že dokáží vyrobit bezpečné látky? Proč se honíme za eko a bio potravinami? Proč se necháváme oblbnout podvodníky? Je potřeba se vyhnout všemu „chemickému“? Mnoho otázek zodpovídá ve své knize australský učitel chemie James Kennedy. Knihu Fóbie z chemie připravuje k vydání nakladatelství Grada. Čte Lukáš Král.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související