Nacházíte se na: Theofil > Svátosti > Svátost manželství je svátostí naplnění lidství a znovu nalezeným rájem

Svátost manželství je svátostí naplnění lidství a znovu nalezeným rájem

Athenagoras I., 26.1. 2024

Úryvek z rozhovoru s pravoslavným patriarchou konstantinopolským Athenagorem I. (+1972), vedeného francouzským pravoslavným teologem Olivierem Clémentem, je v několika málo větách ukázkou produchovnělosti, hloubky a moudrosti pravoslavné víry, těžící ustavičně z odkazu církevních otců a tudíž nazírající v komplexnosti obsah své víry, v opoře o milost a inspiraci Ducha Svatého a v důrazu na Krista vzkříšeného a na eschatologické naplnění, což se týká i níže traktované otázky svátosti manželství, která se protíná i s otázkou stvoření, Krista ukřižovaného a vzkříšeného, Trojice, Církve ad.

 

svatba-v-kane-galilejske-013-upr-4-men.jpgCo se týče křtu, je nutno jej udělovat slavnostně uprostřed církevního shromáždění. To není jenom malá rodinná slavnost, nýbrž zrození člověka pro věčnost. (...) I manželství by mělo znovu zaujmout naplno své místo v církvi. A každý manželský pár by měl pochopit, že jsou prvním párem - Adamem a Evou v ráji - ale v Novém Adamovi, trvale spojeném s lidstvem. Tedy lidská láska už není ztraceným rájem s jeho bodavým steskem, nýbrž rájem znovu nalezeným, láskou, která již proměňuje svět. Láskou obětující: extáze Adamova[1], která dovoluje Bohu stvořit ženu, se vrací na kříži, když nová Eva, církev, vyvěrá s vodou a krví z Kristova probodeného boku. Přesto láskou vítěznou, protože existuje objektivně mimo muže a ženu, hlouběji než ve vrtkavosti jejich osudu: je jejich počátkem, jejich středem i jejich koncem: to je tajemství v Kristu a v církvi a muži a ženě stačí odtud čerpat a zázrak v Káni se obnoví. Svatý Jan Chrysostom vidí v manželství odraz trojičné jednoty a v rodině malou církev života a lásky. Dítě tedy přichází z plnosti. Svátost manželství však není jedině zázrak v Káni, voda každodenního života proměňovaná ve víno radosti. Je to také svátost plérómatu, naplnění lidství.

 

[Olivier Clément: Dialogues avec le patriarche Athénagoras, Paris 1970. Český překlad J. Urbana převzat z Časopisu pro teologii Via, III / 4 (1970), s. 57.]

 

Související články:

Jan Pavel II.: Člověk, obraz milujícího Boha  
Jan Pavel II.: Rodina nachází svůj vzor v Trojici 
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí 
Hildegarda z Bingenu: Muž a žena jedním tělem ve spojení lásky  
Jan Pavel II.: Ježíš Kristus, Snoubenec církve, a svátost manželství  
Polská biskupská konference: Manželství - živý obraz Nejsvětější Trojice  
Lukáš Drexler: Bylo manželství Josefa a Marie skutečným manželstvím, nebo bylo "jen jako"?  
Jan Pavel II.: Muž i žena stvořeni k obrazu a podobě Boha, Boha Trojjediného   
Hans Urs von Balthasar: Žena je domovem muže, z něhož "vzata jest"  
Lukáš Drexler: Lidská sexualita "eucharistická" a jako obraz Trojice  
Jarosław Szymon Szymczak: Manželství a Církev 
Dominik Pecka: Jako muže a ženu je stvořil 
Marian Zawada: Rodinnost Boha   

 

Poznámky:


[1] Patriarcha Athenagoras zde naráží na událost popsanou v knize Genesis (2,21), když Bůh při stvoření ženy z muže „uvedl na Adama mrákotu", tj. řecky ekstasis (εκστασις), při níž vyjímá z Adamova boku „žebro", tj. Adamovu niternost, z něhož tvoří jemu rovnou a z něho vzatou ženu, Evu, „tělo z těla". Pozn. red.

 

[RSS]

Přečteno 237x

další články