Bazilišek, kolem něhož puká zem, či obrněná ještěrka zrozená z blesku plnili středověký bulvár, vypráví historička
Lidé odnepaměti tíhli k senzacím. A tak se spolu se vznikem psané žurnalistiky v 16. století začal okamžitě rozvíjet i bulvár, říká historička Kateřina Pražáková, která se právě na toto období zaměřuje. Zároveň píše popularizační články a pořádá přednášky. Jedna z nich se týká bájných tvorů a exotických zvířat. Právě jimi se – vedle královských svateb a dobových mordů – středověké a raně novověké bulvární letáky jen hemžily.
V jaká fantastická zvířata lidé věřili a kde je nacházeli? „Velice populární byl jednorožec. Věřilo se, že roh jednorožce může působit jako protilék proti všem jedům. Proto si mnozí vládci a králové z jeho rohu nechávali zhotovit číši. Ve skutečnosti šlo obyčejně o roh narvala,“ uvádí historička Kateřina Pražáková, která působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Další oblíbenou bájnou bytostí byl bazilišek. „Měl žít na severu Afriky, někde v oblasti Libye, a věřilo se, že je tak jedovatý, že prakticky všechno sežehne. I pouhým pohledem. Zem kolem něho puká,“ líčí historička, „a i kdyby se našel rytíř, který by se s ním utkal a baziliška probodl, tak by stejně zahynul, protože jed by prošel kopím až ke statečnému rekovi.“
Princ, který bojuje se saní dštící oheň, to je i známý pohádkový motiv. „Představa, že některá zvířata dokáží plivat oheň, byla velmi stará. I v renesanci se ještě věřilo v existenci ohnivého salamandra, jakési obrněné ještěrky, která je schopna v ohni nejenom přežít, ale přímo ho vyhledává, cítí se v něm dobře a snad se i z ohně a blesku dokáže zrodit,“ líčí Kateřina Pražáková.
Tato ohnivá ještěrka tedy neměla běžná vejce ani nerodila živá mláďata, vznikala za bouře. „A naopak, pěkné počasí ji dokázalo zahnat,“ popisuje středověkou víru současná vědkyně.
Čtěte také
Bazilišek se měl zase podobat krokodýlovi, ale objevovala se i různá spojení s kohoutem. „Šlo tedy o kombinaci plaza a kohouta. Ovšem v 16. století už začali vědci pochybovat, jestli bazilišci opravdu existují, takže například otec moderní zoologie Konrad Gessner je do svého mnohasvazkového díla Historiae animalium už pro jistotu nezahrnul,“ uvádí Kateřina Pražáková.
Nicméně dodnes říkáme o prohnaném člověku, že je bazilišek. Stále se tedy v našem povědomí uchovávají charakteristiky, které se mu před staletími přisuzovaly. „Pravděpodobně měl lstivý bazilišek na lidi někde čekat, ačkoli to ani neměl zapotřebí,“ usmívá se historička, „je ale legrační, že i velice nebezpečného baziliška bylo možné porazit. Měl na něj platit pach lasičky.“
A jak si vysvětlit, že pohádkoví draci tolik připomínají dinosaury? Kdo byli gryfové? Proč lidé věřili na vlkodlaky a jakou bájnou představu potvrdil nález krakatice obrovské? Celý rozhovor s historičkou Kateřinou Pražákovou si poslechněte online.
Související
-
„Všelék“ z bylin, opia a zmijí užívali lidé po tisíciletí. Dnes z něj zbylo slovo dryák. A víčka
Starověký král smíchal ořechy, fíky, sůl a routu, čímž vytvořil základ legendárního léku. Lidé ho v různých obměnách užívali dlouhá tisíciletí. Až moderní doba ho zavrhla.
-
I hliněné destičky z Mezopotámie se jako nosič osvědčily lépe než diskety, popisuje archivářka
Marie Ryantová vystudovala archivnictví. Řadu let se mu věnovala v Národním muzeu v Praze, dnes vede Ústav archivnictví a pomocných věd historických v Českých Budějovicích.
-
Schwarzenbergové pohřbívali srdce svých knížat odděleně. Sedm srdcí je uloženo v Českém Krumlově
V kapli kostela svatého Víta v Českém Krumlově se nachází schwarzenberská hrobka srdcí. Jak vysvětluje historik Václav Grubhoffer, skrývá skutečná srdce příslušníků rodu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
