V restauraci U Macků na Svatém Kopečku bylo ve čtvrtek večer plno, na mimořádné veřejné zasedání zdejší komise městské části přišlo několik desítek lidí.

„Odůvodněné obavy obyvatel z provozování služby zahrnující i ubytování a práci propuštěných vězňů nebyly jakkoliv rozptýleny ani vyvráceny,“ konstatoval předseda komise František Prášil.

Ten je rovněž předsedou petičního výboru, který sesbíral na 1 400 podpisů. Přidali je i lidé z blízkého Radíkova, Lošova, Droždína nebo Samotišek.

5 fotografií

Petičním místem byla mimo jiné i zmíněná restaurace a právě to bylo podle zástupců spolku Druhá míle jedním z důvodů, proč pozvání na setkání s lidmi odmítli.

„Domníváme se, že magistrát města Olomouce i jeho městské části disponují důstojnějším a bezpečnějším prostorem a bez možnosti konzumace alkoholu. K veřejnému projednání jsme taktéž nedostali program s jasnými body projednávání,“ uvedl předseda spolku Milan Vašek.

„Pokud bychom se jednání měli účastnit, a to v budoucnu nevylučujeme, trváme na strukturovaném programu, včetně nezávislého moderátora. Místo projednání navrhujeme například v místní základní škole. Věříme, že se brzy budete moci sami přesvědčit o přínosech, které naše centrum nejen bývalým odsouzeným, ale i společnosti přináší,“ dodal Vašek.

Vše je nejasné a nevěrohodné, kritizují lidé

Organizátoři čtvrteční akce ovšem podle svých slov následně zareagovali a nabídli spolku jednání v zasedací místnosti komise i přítomnost moderátora. Spolek však této možnost nevyužil. Místní nicméně vybídl, ať dají dohromady malou skupinu, s níž jsou jeho představitelé ochotni jednat.

Podobné zkušenosti ovšem nedůvěru obyvatel vůči celému projektu dál prohlubují.

„V diskuzi se zástupci spolku nám bylo sděleno, že nikdo z místních nebude přizván k výběru osob, které s námi budou sdílet život,“ řekl právník Květoslav Hlína, jenž coby místní obyvatel nabídl v kauze své služby bezplatně.

Na veřejném projednání plánu vybudovat na Svatém Kopečku u Olomouce zařízení pro propuštěné vězně vystoupila mimo jiné náměstkyně primátora Kateřina Dobrozemská. Také ona byla k projektu kritická.

„Nebyli nám také schopni věrohodně vysvětlit, co tu ti lidé budou dělat. Snad včelařit, hrabat listí. Nezdá se mi, že by z toho šlo uživit deset až dvanáct mužů a hradit službu. Mohlo by se stát, že jim to nebude stačit a lidé začnou přemýšlet, kde by peníze vzali jinde,“ dodal.

Nevěrohodný se mu zdá i další plán Druhé míle, že by klienti služby vyráběli dřevěné hračky.

„Nemají ani podnikatelský záměr, pan Vašek se s námi nechtěl o financování bavit,“ podotkl právník, podle nějž je celá aktivita služby nepromyšlená.

Jeden z místních se obrátil na ministerstvo

Zmínil také prvního klienta spolku, který byl odsouzen za majetkovou trestnou činnost. Podle něj se po propuštění vrátil bydlet ke své matce, ta ho ale po několika měsících vyhnala z bytu na ulici.

„V této situaci se ho ujala Druhá míle. Sem tedy půjdou lidé, kteří nemají jinou možnost bydlení. Tady bude nutné se přizpůsobit velmi přísnému režimu, nepít, nekouřit, dodržovat noční klid, přijmout práci zajištěnou spolkem. Cítíme riziko, že lidé se proto v určité chvíli se spolkem rozejdou,“ prohlásil Hlína.

Služeb jeho kanceláře využil i Milan Vašut, jenž ve čtvrtek podal podnět ministerstvu práce a sociálních věcí ohledně přezkumu registrace spolku udělenou mu krajským úřadem. Domnívá se, že může být v rozporu se zákonem o sociálních službách. Ty by se podle právníků měly zaměřovat na tělesně hendikepované.

„Moje manželka byla v týmu, který před časem se spolkem jednal. Řekli nám, že pokud se nám služba nelíbí, máme se odstěhovat,“ vysvětlil Vašut, co ho k podnětu vedlo.

Lidé nechtějí u Olomouce centrum pro propuštěné vězně, petice má tisíc podpisů

Odpůrci rovněž minulý týden oslovili poslance zvolené za Olomoucký kraj a chystají se založit spolek, jehož činností by bylo i vystupování proti Druhé míli. Ta využívá budovu společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, jež jí mu nabídlo arcibiskupství. Ani jeho představitelé se včerejší debaty nezúčastnili.

„Rozumím tomu, že záměr může na první pohled a bez podrobnější znalosti problematiky mezi místními obyvateli vyvolat obavy,“ napsal v prosinci v reakci na petici administrátor arcidiecéze Josef Nuzík. „Po opakovaných setkáních a konzultacích se zúčastněnými osobami i dalšími odborníky se nicméně domnívám, že provozování pobytové sociální služby pro propuštěné vězně nepředstavuje bezpečnostní riziko a jeho činnost bude naopak přínosem,“ doplnil.

Také předseda spolku Vašek ubezpečuje, že lidem z okolí žádná rizika nehrozí. „Do naší služby nepřijímáme klienty, kteří trpí psychotickými onemocněními. Dále odmítáme osoby závislé na alkoholu, drogách nebo jiných návykových látkách či gamblingu a také osoby, které byly odsouzeny za páchání sexuálních deliktů,“ uvedl minulý měsíc v rozhovoru pro Svatokopecké noviny vydávané místní částí.

Podle znalce není služba pro vězně vhodná

Hlavním cílem je zajistit během ročního pobytu nezávislost klienta a pomoci ho začlenit se zpět do společnosti, tedy sehnat bydlení i práci a osvojit si samostatnost.

„Je nutné si uvědomit, že recidivisté se do vězení navracejí právě z důvodu nedostatečné péče po propuštění,“ uvedl Vašek. S klienty podle něj budou pracovat psychologové, speciální pedagogové či sociální pracovníci. V centru připravují dřevařskou dílnu, počítá se s prodejem betonovo-dřevěných laviček.

Skeptický je ovšem třeba i vedoucí odboru sociálních věcí olomouckého magistrátu Michal Majer. „Jedenáct let jsem pracoval v programu pro drogově závislé. Část lidí byla po výkonu trestu, vím, co potřebují. O službě se mělo předem jednat s Olomouckým krajem a ministerstvem práce a sociálních věcí. Služba sociální rehabilitace absolutně není určená pro lidi po výkonu trestu, spíše pro lidi po úrazech,“ uvedl.

Zmínil také omezené pracovní příležitosti na Svatém Kopečku a také velkou vzdálenost od dalších potřebných služeb ve městě.

Náměstkyně primátora pro sociální záležitosti Kateřina Dobrozemská má stejný názor. „Spolek je netransparentní, za nás není důvod ho pouštět do krajské sítě sociálních služeb a dávat mu peníze města. Odříznout je od veřejných zdrojů je velice efektivní cesta, jak kontrolovat situaci,“ podotkla.

Vadí jí, že spolek radnici nedodal výroční zprávy ani přehled účetnictví, též se nepřišel představit do pracovní skupiny.

Někteří místní už dokonce předsedu spolku podezírají z toho, že se chce na činnosti spolku obohatit.