Ulice na Nové Waltrovce ponesou jména hokejistů vězněných komunistickým režimem

V lokalitě Nová Waltrovka, na pomezí pražských Radlic a Jinonic, staví společnost Penta Real Estate novou městskou čtvrť na dřívějším rozsáhlém brownfieldu. Ulice na Nové Waltrovce ponesou jména československých hokejových reprezentantů a hokejových mistrů světa z konce 40. let, kterým se komunistický režim odvděčil dlouholetým žalářem. Záměr schválila Místopisná komise rady hl. m. Prahy a následně i Rada hl. m. Prahy. Pojmenování ulic po třech hokejových legendách podpořila i městská část Praha 5 a oceňuje jej i vedení Českého svazu ledního hokeje.

„Jde o příběh komunistického bezpráví, který nesmí být zapomenutý. Jsme potěšeni, že ulice na Nové Waltrovce ponesou jména hrdinů z olympiády ve Svatém Mořici a z hokejových šampionátů 1947 a 1949, a věříme, že se na takové adrese bude dobře bydlet i obyvatelům této nové městské čtvrti. Je to vůbec poprvé, kdy bude vězněným hokejistům vzdána čest tímto způsobem,“ říká Martin Mafka, vedoucí projektového řízení společnosti Penta Real Estate.

Centrální náměstí Nové Waltrovky ponese jméno Augustina Bubníka. Vladimír Kobranov dá jméno ulici v západní části mezi hotelem Zleep a rezidenčními domy. Po Václavu Roziňákovi bude pojmenovaná komunikace, která spojí Radlickou ulici s plánovanou zástavbou na severním úbočí nad Novou Waltrovkou.

„Pojmenování nových ulic po našich skvělých hokejistech z 50. let není jen oceněním jejich sportovních úspěchů. Chceme tím připomenout i zločinnost komunistického režimu, který místo toho, aby jejich hokejový um podporoval, nechal vykonstruovat proces, po němž skončili za mřížemi,“ říká primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda.

„Jsem velmi ráda, že se právě Nová Waltrovka stane místem, kde ulice budou připomínat bezpráví, které komunistický režim spáchal na úspěšných československých hokejistech. Jejich příběhy jsou živým mementem a nadějí, že i přes snahu režimu je zničit a jejich jména vymazat z paměti národa, se stále těší uznání,“ dodává Radka Šimková, starostka MČ Praha 5 (Praha 5 SOBĚ).

„Dnešní svoboda není samozřejmostí a díky přejmenovaným ulicím si můžeme častěji připomínat naše hokejové legendy, kteří v době komunistického zřízení byly nespravedlivě odsouzeni k mnoha letům vězení. Přesto tito hokejisté neohnuli svůj hřbet ani charakter. Čest jejich památce,“ říká místostarostka pro sport Monika Shaw Salajová (SEN 21).

„Všechna tři jména jsou neodmyslitelně spjata s českým hokejem a jeho bohatou a velmi úspěšnou historií. Minulý režim se k těmto špičkovým sportovcům bohužel zachoval velmi neuctivě, stejně tak, jako k celé řadě dalších. Český svaz ledního hokeje se ale jejich úspěchy snaží pravidelně připomínat. Pojmenování ulic nám v našem záměru, aby se na tyto hokejové legendy nikdy nezapomnělo, jistě pomůže, za což za český hokej moc děkuji,“ říká prezident Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik.

Projekt Nová Waltrovka navazuje na úspěšnou revitalizaci rozsáhlého území po bývalé velmi slavné továrně na letecké motory Walter. V letech 2014–2021 vznikla v této části pražských Jinonic nová čtvrť, v několika etapách výstavby zde vzniklo 700 bytových jednotek, mateřská školka, dvouhektarový park a několik kancelářských budov.

Nyní výstavba pokračuje blíže k Radlicím, a to v místech, kde se nacházela továrna podnikatele Janatky, který zde tvořil motocykly značky Itar a následně se v těchto místech usídlila Radlická slévárna. Aktuálně byl v první etapě dokončen hotel Zleep a kancelářské budovy Metalica a Legatica stojící podél Radlické ulice. V klidnější severní části lokality postupně vyrostou rezidenční domy s přibližně pěti stovkami bytů. Území bude bohaté na zeleň a užitnost veřejného prostoru. Funkce území bude doplněná i o veřejnou vybavenost ve formě školského zařízení. Výstavba tu bude pokračovat dalšími dvěma etapami do roku 2027.

Hrdinové, kteří měli být zapomenuti

O co v kauze hokejistů, které dnes připomínáme, šlo? Představitelé vládnoucí komunistické strany na jaře 1950 rozhodli, že hokejová reprezentace neodletí na světový šampionát do Londýna, kde měla obhajovat zlaté medaile. Hlavním důvodem byla obava z emigrace hráčů – krátce předtím z Československa utekla mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová nebo špičkový tenista a pozdější vítěz Wimbledonu Jaroslav Drobný.

Hokejisté z Moravy odjeli domů, ti čeští se sešli v oblíbené pražské restauraci U Herclíků, kde padala nelichotivá slova na adresu nově etablovaného komunistického režimu. Právě na to čekala STB – hokejisty ještě během večera a následujícího dne pozatýkala, umístila v neblaze proslulém hradčanském Domečku a podrobila mučení.

V neveřejném procesu v říjnu 1950 bylo 11 hokejistů obviněno ze špionáže a vlastizrady a všichni byli odsouzeni. Do čela údajné ilegální skupiny postavila tajná policie populárního brankáře Bohumila Modrého (trest 15 let vězení), ačkoliv už tehdy nebyl členem reprezentačního týmu. Augustin Bubník byl odsouzen na 14 let, Václav Roziňák a Vladimír Kobranov na deset let. Dalšími odsouzenými byli Stanislav Konopásek (12), Josef Jirka (6), Zlatomír Černý (3), Jiří Macelis (2), Přemysl Hajný (1), Antonín Španinger (1) a Josef Stock (8 měsíců).

Hokejisté zažili kruté věznění v Praze na Pankráci či v Ruzyni, v Plzni na Borech a později v jáchymovských uranových dolech. Nejpřísnější tresty zkrátila až milost prezidenta Zápotockého v roce 1955.

Více o celém procesu s hokejisty:
Hokejisté měli letět na šampionát. Místo toho je odvlekli do mučírny v Domečku

Augustin Bubník (1928 – 2017)

Stříbrný medailista z olympijských her ve Svatém Mořici (1948), mistr světa (1949), pětinásobný vítěz Československé hokejové ligy (1946-1950), nejlepší střelec ligy (1950), člen Síně slávy českého hokeje. Na 14 let odsouzen za špionáž, velezradu a rozvracení lidově demokratického zřízení, v roce 1955 omilostněn, do reprezentace ani do nejvyšší soutěže se však už vrátit nesměl. Stal se hokejovým trenérem, významně přispěl také k rozvoji hokeje ve Finsku, v letech 1998-2002 byl také poslancem. Jeho synem je herec a dabér Gustav Bubník.

Václav Roziňák (1922 – 1997)

Také Václav Roziňák byl stříbrným olympijským medailistou z her v roce 1948, k tomu dvojnásobným světovým šampionem (1947 a 1949) a vítězem Československé ligy (1949) a členem Síně slávy českého hokeje. Tvořil slavný útok společně se Stanislavem Konopáskem a Vladimírem Zábrodským, se kterými nastupoval za LTC Praha i v reprezentačním týmu. V roce 1968 emigroval do Švýcarska, kde také později zemřel.

Vladimír Kobranov (1927 – 2015)

Jak jméno napovídá, pocházel z ruské rodiny, která z Ruska emigrovala po bolševické Říjnové revoluci. Vladimír Kobranov se narodil už v Čechách, středočeských Černošicích, kde také jeho příbuzní dodnes žijí. Kobranov zahájil svoji reprezentační kariéru olympijským stříbrem ze Svatého Mořice (1948), stal se světovým (1949) i evropský (1949) šampionem, vítězem Československé ligy (1950) a dvojnásobným nejlepším střelcem ligy (1946 a 1948). I on je členem Síně slávy českého hokeje.