Po roce a půl od požáru není přístupných téměř 20 procent turistických cest, uzavřeny zůstávají i hlavní turistické taháky - Gabrielina stezka nebo Edmundova soutěska na řece Kamenici.

„Nechceme v obcích pouze přihlížet a trpět následky konání, respektive nekonání správy národního parku,“ řekl Milan Dařina, předseda Svazku obcí v Národním parku České Švýcarsko, místostarosta obce Jetřichovice a jeden ze zhruba 50 signatářů dopisu premiéru Fialovi.

Řešte České Švýcarsko. Naštvaní politici a podnikatelé píší premiérovi

„Situaci v parku vnímám dost tragicky. Jsme přehlížení, máme minimum informací, slyšíme jenom neustálé přísliby. My ale potřebujeme znát jasná stanoviska. Od ničivého požáru uplynou v létě už dva roky, a nic se neděje. Správa parku, potažmo ministerstvo životního prostředí, prezentují svoji práci tak, že něco dělají. Ano, něco dělají, ale z našeho pohledu to nejsou věci příliš podstatné. My potřebujeme znát termíny, kdy se například otevře Gabrielina stezka a další dosud zavřené turistické cesty, jak bude zabezpečena Edmundova soutěska,“ podotkl Dařina.

Podle ředitele ale park dělá maximum pro návrat turistů. „Tam, kde to bylo možné, jsme zajistili bezpečný přístup k ikonickým cílům Českého Švýcarska. Díky tomu jsou přístupné Pravčická brána a Divoká soutěska. V rekordně krátkém čase jsme zajistili sanaci skály, která v březnu zcela uzavřela silnici mezi Hřenskem a Mezní Loukou. Provedli jsme plánovité bezpečnostní těžby podél významných turistických tras na Krásnolipsku. Návštěvníci tak mohou počítat s rozsáhlou sítí značených turistických cest,“ uvedl Kříž.

Situaci kolem dalších míst, jako je Gabrielina stezka nebo Edmundova soutěska, označil za komplikovanou s tím, že kvůli bezpečnosti zatím musí zůstat zavřené. Vedení parku teď podle něj čeká na výsledky odborných posudků, jejichž závěry mají být známé v řádu týdnů. Pak je hodlá projednat především s radnicí ve Hřensku a hledat další postup.

Tam, kde vietnamští prodejci zahánějí nudu hraním karet. Hřensko trápí nezájem

„Od počátku loňského roku jsme s aktéry z regionu v nepřetržitém kontaktu a situaci v terénu dobře znají. Rád bych zdůraznil, že celou problematiku komunikujeme velice otevřeně. Všechny přísliby dané zástupcům regionu jsme v loňském roce splnili, někdy s vypětím všech sil. Pokud ale něco slíbit nemůžeme, tak to neslibujeme,“ zmínil Petr Kříž.

Neztotožňuje se s tvrzeními, že na saské straně parku funguje vše lépe. „Se saskými kolegy jsme v kontaktu často a někdy nám říkají, že se na saské straně podobně mluví o českém národním parku, třeba pokud jde o požární prevenci,“ pokračoval Kříž a doplnil, že je potřeba mít na paměti odlišnou legislativu, kdy v Německu mohou lidé vstoupit na trasy na vlastní nebezpečí. V Česku naproti tomu nese za procházející osoby část odpovědnosti její vlastník.

Kříž také zmínil, že od tehdejšího ministra životního prostředí Mariana Jurečky správa parku obdržela zadání zpracovat harmonogram prací podél cest a protipožárních opatření. Pokud jde o harmonogram cest, představili jej prý a diskutovali se starosty v únoru loňského roku i během dalších pravidelných setkání.

Vlivem počasí a jiných okolností podle něj docházelo k drobným odchylkám při jeho realizaci, v zásadě je ale podle Kříže naplňován a zcela splněn by měl být před začátkem této turistické sezony, kdy už zároveň mají být k dispozici zmíněné odborné podklady pro další rozhodování o postupu v případě Gabrieliny stezky i Edmundovy soutěsky.

„Pan ředitel správy parku je velmi komunikativní, ale vždycky to sklouzne do takového mlžení. Nemáme závazné termíny, nemáme plány prací. Dostali jsme vloni jednou jakýsi nástřel, kdy a kde se budou provádět bezpečnostní těžby. Od té doby zase nic,“ oponuje ale místostarosta Dařina.

Postrádá prý zároveň zásady péče, zásadní dokument národního parku. „Byly nám předložené před požárem, obce je připomínkovaly. Po požáru tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, následně pan zastupující ministr Jurečka slibovali jejich přepracování. K tomu ale nedošlo a na konci loňského roku jsme byli pozváni správou parku k vyřízení připomínek, nikoliv k novým zásadám péče,“ uvedl Dařina.

Míní, že po požáru se situace v národním parku změnila do té míry, že je nutné stanovit nové zásady péče, a ne vyřídit jenom připomínky k původním, se kterými prý navíc signatáři dopisu nesouhlasí.

Jsem nevinný, otočil muž viněný z požáru v Českém Švýcarsku. Zůstává ve vazbě

„Poslali jsme dopis na ministerstvo životního prostředí i na správu parku. Nesouhlasíme s rozšiřováním bezzásahových zón, nechceme jich tady mít 90 procent. I když se k tomu ministerstvo životního prostředí, potažmo správa parku tak staví, že celý národní park bude bezzásahový. Myslím si, a nejenom já, že nechat nemocnou přírodu bez pomoci je špatný postup,“ dodal Dařina.

Podle něj by resort životního prostředí měl „nastražit uši“ a začít vnímat, co lidé, kteří v národních parcích žijí, říkají. „Snažíme se upozornit ministerstvo i správu parku, že to, co razí, není všemocné. Rozhodují o věcech bez ohledu na lidi, kteří na území národního parku žijí. Připadá nám, že by správa parku byla nejradši, kdyby tady nikdo nebydlel a měli to jenom na hraní. V Českém Švýcarsku neustále hrozí požár. Tisíc hektarů lesa shořelo, ale máme tady dalších devět tisíc hektarů podobných porostů. Správa parku sice přistoupila na nějaké bezpečnostní těžby kolem cest a obcí, ale ze zkušenosti víme, že pokud začne někde hořet, žhavý popel se přenese i do vzdálených míst. Nainstalovali také nějaké nádrže s vodou a tím celá aktivita po ničivém požáru zamrzla.“