Největší pražské smetiště se táhlo od Karlova mostu až po právnickou fakultu

Největší pražské smetiště se táhlo od Karlova mostu až po právnickou fakultu

Foto: Daniel Baránek / Creative commons, CC-BY-SA

Publikováno:
5 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Odpradávna se naše hlavní město potýkalo s problémy v oblasti odpadového hospodářství. Odklízení, tedy spíš neuklízení, odpadků tedy provází „stověžatou matku měst“ od nejstarších dob. Lepší či jednodušší situace byla před vybudováním městské fortifikace, která jeho prostor uzavřela do pevných hranic.

Opevnění, jinak řečeno šance, je stavba nebo úprava terénu zbudovaná za účelem obrany nějaké stavby nebo postavení. Odpadky se do té doby celkem běžně vršily kolem domů a ještě neuzavřený blokový systém Prahy, stejně jako absence obvodových hradebních zdí, umožňovaly jejich plošné rozptýlení, popisuje web Praha archeologická, který slouží jako integrovaný informační systém archeologických pramenů města Prahy.

Historicky se zacházení s odpadem vyvíjelo asi takto, uvádí Zdeněk Dragoun, autor článku s titulkem Staroměstská smetiště na webu Praha archeologická. „Prakticky současně se zahušťováním zástavby a uzavřením města hradbami se domovní odpad začíná ukládat do speciálně vykopaných odpadních jímek na zadních částech domovních parcel nebo se k tomuto účelu používají studny, v nichž se zkazila voda.“ Jak se však takovéto „zásobníky“ smetí a nečistot vyvíraly? Zapáchající obsah jímek a studní byl opakovaně vyvážen mimo obvod města. Jako příhodné úložiště pro Staré Město pražské byl záhy vybrán prostor při březích Vltavy, na západě a severu podél ohybu Vltavy k východu, přibližuje tehdejší situaci Zdeněk Dragoun.

Vyšší a vyšší nánosy

Staroměstské opevnění postavené na březích Vltavy v polovině 13. století bylo vedeno ve větším odstupu od řeky a ponechávalo v těchto místech dostatek prostoru, na němž se během času vytvořily vrstvy vysoké v některých místech více než 5 m.

Jak se to zjistilo

Taky si říkáte, jak můžou vědci, archeologové takové skutečnosti vědět? Pro laiky web Praha archeologická uvádí, že jedním z prvních výzkumů, který tuto situaci zaznamenal, byl dohled při budování pod­zemních garáží na Palachově náměstí, před budovou Rudolfina, na počátku 90. let 20. století. „Harmonogram stavby měl tehdy totální přednost před snahou o záchranu množství nálezů, které se v těžených terénech v bohaté míře nacházely, a tak byly jen zdokumentovány vybrané profily a z jejich vrstev vyvzorkovány vybrané předměty,“ říká Zdeněk Dragoun.

Náměstí Jana Palacha je jedno z nejmladších míst na Starém Městě v Praze 1. Stranou se dotýká pravého břehu Vltavy a nachází se na něm Rudolfinum, Uměleckoprůmyslové muzeum i škola a taktéž Filosofická fakulta Univerzity Karlovy. Do náměstí ústí mimo jiné Kaprova ulice, kterou se dá velmi rychle přejít na Staroměstské náměstí. Původně se tato část vltavského pobřeží nazývala Rejdiště podle městské jízdárny, přesněji Na Rejdišti, další název nesl jméno císařovny Zity, poté se zvalo Smetanovo náměstí, Mozartplatz a do sametové revoluce náměstí Krasnoarmějců.

Reklama

Z počátku novověku

Nalezené předměty pocházely nejčastěji ze 14. až 16. století. Protože v místě výkopů jsou zamokřené vrstvy, a to zejména v hlubších partiích těžby, bylo možné, aby se zachovaly i artefakty z organických materiálů, jakými byly např. dřevo nebo vyčiněné kůže.

Nálezy pomohly určit rozlohu smetiště

Díky prvotním nálezům a jejich vyhodnocení byla při dalších stavebních akcích umožněna rozsáhlejší archeologická asistence. Místo blízko Vltavy se tak mohlo odborně prozkoumat ve větší míře. Další zdejší nálezy „upřesnily i rozlohu tohoto, patrně hlavního staroměstského smetiště“. Objevená starodávná skládka zasahovalo na jihu do blízkosti Karlova mostu, na východě až do míst dnešní právnické fakulty.

Hradba se stala součástí odpadu

Jak uvedl autor ve sdělení pro laiky, důležitý výzkum proběhl při příležitosti, kdy se razila podzemní liniová stavba kolektoru čili „sběrače“ v okolí budovy Rudolfina. „Během bádání v odkrytém místě se podařilo zachytit i staroměstskou hradbu pod ulicí Širokou. Právě rychlý nárůst terénů před městskou zdí byl jednou z příčin, že hradební zeď relativně brzo pozbyla své funkce a zmizela ve vrstvách odpadků,“ zakončuje článek Zdeněk Dragoun.

Pokud se budete procházet v místech mezi Karlovým mostem a dnešní právnickou fakultou, zkuste si vzpomenout na doby, kdy se zde nacházelo obrovské smetiště. Ale jako vše, i tato nevonící nedílná součást středověkého či raně novověkého města, v tomto případě Prahy, se doslova propadla do (parafrázujme) „smetiště dějin“.

Reklama
Reklama