„Svévolný odklon od judikatury.“ Proč trojice ústavních soudců odmítla verdikt o penzích
Hlasy dvanácti z patnácti soudců zamítl Ústavní soud zrušení nižší mimořádné valorizace penzí loni v červnu. Většina soudců se postavila na stranu vlády, která argumentovala mimo jiné hospodářskými škodami. Trojice soudců však se svými kolegy nesouhlasila a k nálezu vydala disentní stanovisko, kterým se přiklonila na stranu žalujícího opozičního hnutí ANO. Čím Pavel Šámal, Jan Svatoň a Josef Fiala argumentují a kde ve vládním postupu spatřují chyby?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Loni v červnu obdrželi penzisté mimořádnou valorizaci penzí, důchody se jim v průměru zvýšily o 755 korun měsíčně. Pokud by se ale postupovalo podle původní úpravy, nárůst by byl více než dvojnásobný. Kdyby platil předešlý vzorec, stát by musel navíc vydat přes devatenáct miliard korun. Vláda proto prosadila novelu, jež navýšení penzí v mimořádném termínu zmírnila.
Opoziční hnutí ANO proti tomu podalo ústavní žalobu. Místopředsedkyně strany a šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová u Ústavního soudu argumentovala třemi základními body:
- Fialova vláda podle ní zneužila stav takzvané legislativní nouze, aby novelu mimořádných valorizací zrychleně protáhla Poslaneckou sněmovnou. Přitom podle Schillerové kabinet předem musel vědět, že vysoká inflace mechanismus mimořádné valorizace spustí.
- Kabinet měl porušit práva opozice, když jí v legislativní nouzi omezil čas k vyjádření.
- Práva penzistů měla být poškozena „nepřípustnou“ retroaktivitou. Mechanismus mimořádné valorizace se podle předešlých pravidel spouštěl pět měsíců poté, co inflace překročila pět procent. K tomu došlo už v lednu 2023. Novela zákona, která červnovou valorizaci snížila, byla ale schválena až v březnu. Podle Schillerové se celý proces spustil právě už v lednu a vláda neměla právo do něj v průběhu zmíněných pěti měsíců zasáhnout.
Ústavní soud všechny tři argumenty s drobnými výtkami vůči vládě odmítl a požadavku na zrušení novely nevyhověl. Proti stanovisku většiny se postavila jen trojice členů soudu: Pavel Šámal, Jan Svatoň a Josef Fiala.
Šámal a Svatoň své postoje zdůvodnili odlišnými stanovisky, Fiala se přiklonil ke Svatoňově interpretaci a svou argumentaci dále písemně nerozváděl. Čím ve svých disentních stanoviscích argumentují?
