Pocitové teploty přes 60 stupňů Celsia? Organizátory Australian Open trápí klimatické změny

V Melbourne tento týden vrcholí Australian Open. Jde o jeden ze čtyř největších tenisových turnajů světa a v samotné Austrálii o mezinárodní sportovní událost roku. Mimo jiné je na ní vidět, jak sportovní akce může být jakousi zmenšenou verzí problémů, které přináší změna klimatu. A také laboratoří možných řešení.

Melbourne Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský tenista Daniil Medveděv se občerstvuje během zápasu na Australian Open

Ruský tenista Daniil Medveděv se občerstvuje během zápasu na Australian Open | Zdroj: Reuters

Australian Open patří z celého sportovního kalendáře k těm velkým akcím, na kterých jsou dopady klimatické krize asi nejlépe vidět.

Austrálie nabídla klimatický azyl obyvatelům Tuvalu. To by v příštím století mělo skončit pod hladinou

Číst článek

Od roku 1988 se trvale hraje v Melbourne v lednu – to je termín, který zajišťuje mimo jiné maximální sledovanost, tím i větší zisky atd.

Australský Grand Slam si získal velkou oblibu mezi tenisty i fanoušky svým prostředím, přezdívá se mu „Happy Slam“, tedy něco jako „šťastný turnaj“, pomáhalo právě i podnebí, i díky němu se Melbourne dlouho umisťovalo úplně na špici žebříčků měst nejlepších k životu.

Jenže hlavně v posledních zhruba deseti letech se sílící změnou klimatu znatelně přibylo problémů – přívalových dešťů, extrémně horkých dní nebo špatné kvality vzduchu z velkých požárů.

Zlomovým bodem mohl být podle studie Petera Gollaghera a Sebastiana Fastenratha z Melbournské univerzity rok 2020, kdy turnaj ovlivnily prudké deště, teploty skoro 40 stupňů Celsia ve stínu. Pořadatelé byli kritizováni také za reakci na zplodiny z největších požárů v dějinách Austrálie.

Samozřejmě se snaží turnaj na změnu klimatu a její dopady adaptovat. Jak technologicky, tak organizačně a úpravou pravidel turnaje. Takzvaná pravidla při horku se naposledy aktualizovala před pěti lety. Zohledňují mimo jiné různou fyzická zdatnost různých skupin hráčů.

„Zároveň se sledují a mixují čtyři hodnoty – teplota vzduchu, síla slunečního svitu, vlhkost a rychlost větru. Když to zjednoduším, tak se někdy může hrát při 40 stupních, když je větrněji a když je sucho. Naopak někdy může stačit mnohem nižší teplota k přerušení zápasu, když je velká vlhkost a skoro nefouká,“ popisuje tenisový expert Radiožurnálu Sport Jaroslav Plašil, který je na Australian Open už pošestnácté.

Země se do roku 2100 oteplí téměř o tři stupně, varuje OSN. Světu se nedaří snižovat objem emisí

Číst článek

Jak také Plašil podotýká, Australian Open mělo jako první Grand Slam už od 80. let k dispozici stadion se zatahovací střechou a dnes má takových kurtů nejvíc z grand slamů, takže před horkem či přívalovým deštěm chrání Australané svůj sportovní klenot i takto.

Kromě toho instalují klimatizaci a různé osvěžovače. Také se jako první australská sportovní organizace stal tento turnaj signatářem sportovní klimatické platformy OSN a přihlásil se k cílům Pařížské dohody, tedy snižovat své emise skleníkových plynů a podílet se na udržení průměrné globální teploty co nejníže pod 2 stupně Celsia. Možná se pořadatelé lekli, jaké teploty ukazují klimatické modely pro Melbourne v roce 2050.

Nejhorší scénář

Kolik stupňů ukazují a jak to můžeme vědět čtvrt století dopředu, když neodhadneme přesně ani počasí za týden? Americký statistický web 538 si s tím před časem pohrál, vyšel z pěti scénářů poslední šesté hodnotící zprávy vědců z Mezivládního panelu OSN pro klima.

A když vzal nejvyšší možný extrém, vyšlo mu, že by se finále Australian Open v roce 2050 mohlo hrát až při pocitových 63 stupních Celsia podle indexu horka, který kombinuje teplotu vzduchu a relativní vlhkost.

Ztrojnásobíme obnovitelné zdroje do roku 2030, zavázalo se 117 vlád v Dubaji. Nepodepsaly Čína a Indie

Číst článek

Nejde o předpověď počasí na konkrétní den, ale o extrémní maximum, které může nastat, pokud změnu klimatu nebudeme řešit. Vychází to z klimatických scénářů, tedy z projekcí dlouhodobého vývoje průměrných teplot. A ty jsou podle odborníků spolehlivější než předpověď počasí.

„Já na to vždy odpovídám, že je to podstatně jednodušší. Říct, že za 50 let bude třicetiletý průměr teploty na území České republiky devět stupňů Celsia, než říct, že zítra odpoledne bude v horní dolní foukat severní vítr a teplota se bude pohybovat mezi 2,4 a 3,5 stupně Celsia. To je podstatně složitější a já to meteorologům vůbec nezávidím,“ vysvětluje na příkladu z Česka klimatolog Radim Tolasz.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme