Nová studie provedená na 32 dětských bundách a kombinézách, zakoupených v sedmi evropských zemích odhalila alarmující skutečnost. Ve více než polovině z nich byla nalezena nebezpečná a celosvětově zakázaná perfluorooktanová kyselina (PFOA) patřící mezi tzv. věčné chemikálie PFAS. Zvláště znepokojivé jsou výsledky pro dětské softshellové bundy z České republiky, které vykazují nejvyšší množství této toxické látky. Poukázala na to ekologická organizace Arnika.
Jak ve své zprávě Arnika uvádí, pro studii bylo zakoupeno 32 dětských bund a kombinéz ze 7 evropských zemí – Německa, Česka, Nizozemska, Polska, Velké Británie, Srbska a Černé Hory. 17 z nich (53 %) bylo pozitivních na věčné chemikálie PFAS nebo vykazovalo zvýšené hodnoty organického fluoru EOF, který přítomnost PFAS naznačuje. Devět bund obsahovalo PFAS v množstvích přesahujících limity EU pro PFOA a/nebo PFCA s dlouhým řetězcem. Jde přitom o látky, které jsou buď celosvětově zakázány, nebo se k jejich zákazu schyluje.
“Přestože jsme v některých softshellových bundách na českém trhu věčné chemikálie očekávali, přítomnost celosvětově zakázaného PFOA a nešťastné prvenství českých bund v žebříčku nejhorších vzorků ve studii nás zaskočilo. Věčné chemikálie PFAS jsou skutečnou hrozbou pro lidské zdraví a životní prostředí. Čím více se toho o nich dozvídáme, tím větší obavy v nás díky své všudypřítomnosti, odolnosti a schopnosti se hromadit v těle i v prostředí vzbuzují,” uvádí odbornice na PFAS a autorka studie Mgr. Jitka Straková.
Nejvíce znečištěné věčnými chemikáliemi PFAS byly v rámci studie dětské softshellové bundy zakoupené v Česku, počátkem roku 2022. Vyšší obsah věčných chemikálií PFOA nebo FTOH v těchto bundách (byly zakoupeny o rok dříve než bundy z jiných zemí), lze vysvětlit průběžnou degradací fluorovaných polymerů s postranním řetězcem (SFP). Studie proto zdůrazňuje, že složení a koncentrace jednotlivých PFAS v textilu se díky degradaci průběžně mění. Spotřebitelé a někdy i výrobci outdoorového oblečení proto nikdy nevědí, jakým PFAS a v jaké koncentraci jsou vystaveni. To je jeden z důvodů, proč by měly být věčné chemikálie, včetně fluorovaných polymerů s postranním řetězcem (SFP), zakázány jako celá skupina, uvádí studie.
Vzhledem k tomu, že PFAS se v prostředí vůbec nerozkládají a znečišťují všechny vodní ekosystémy včetně pitné vody až stovky let poté, co se do životního prostředí lidskou činnosti dostanou, je naléhavě třeba přijmout opatření k omezení a nahrazení těchto nebezpečných látek. Taková opatření jsou v současnosti diskutovaná v Evropské unii a Arnika se k diskuzi svými argumenty o přijetí přísných podmínek za pomoci své studie zapojuje. Jen velmi málo bund a dalších syntetických textilií se recykluje, což znamená, že oděvy ošetřené PFAS budou pravděpodobně skládkovány nebo spalovány, čímž se tyto chemické látky uvolňují do životního prostředí, kde přetrvávají. Ani recyklace bund s obsahem věčných chemikálií a jejich přenášení do recyklovaných textilií však není žádoucí. PFAS ohrožují zdraví a životní prostředí od své výroby až do momentu, kdy se stane výrobek odpadem, uvádí proto ve své studii Arnika.
Existuje také pravděpodobná souvislost mezi opakovaným vystavováním dětí věčným chemikáliím PFAS a zdravotními problémy, jako je zvýšená hladina cholesterolu v krvi, dyslipidemie (nerovnováha lipidů související s kardiovaskulárními chorobami), mírně snížená porodní hmotnost a snížená reakce na některé vakcíny/infekce. Děti jsou vůči PFAS zranitelnější kvůli nižší tělesné hmotnosti, rozdílům v příjmu vody a potravy, vyvíjejícím se orgánovým systémům a dalším faktorům. V poslední době se také objevila studie z Finska, která na vzorcích matek a jejich dětí, ukazuje na možný vztah zvýšeného výskytu věčných chemikálií a onemocněním dětskou leukemií.
Titulní obrázek: Pixabay.com/Printeboek
