„Naši občané jsou perfektní v třídění odpadu. Vyhovuje nám to. A proč měnit něco, co funguje?“ ptá se starosta Liptálu Milan Daňa (SNK Liptál). „Máme obavy z toho, jak by se zálohování PET lahví projevilo na ekonomice třídění odpadů.“

Proti novele zákona o obalech, který zavádí povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, přišly v rámci meziresortního připomínkového řízení stovky podnětů. Mimo jiné od organizací, jež sdružují města, obce, kraje. Argumentují tím, že třídění odpadů, které stálo nemalé peníze, funguje. Občané v Česku vytřídí osm z deseti PET lahví, ale stát chce zákonem dosáhnout toho, aby to bylo devět z deseti.

„Stovky obcí a měst už prostřednictvím usnesení podpořily iniciativu, jejímž cílem je místo povinného zálohování posílit fungující systém třídění a svozu všech separovatelných odpadů,“ přiblížila Eliška Olšáková (STAN), předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, které proti novele poslalo řadu připomínek. „Vyjmutí PET lahví z tohoto systému by přineslo negativní ekonomický dopad na obecní rozpočty. Obce by musely nadále zajišťovat sběr i svoz všech ostatních plastů a logicky by jim vzrostly náklady.“

Pohled starostů ve Zlínském kraji není jednotný, téměř nikdo záměr jednoznačně nepřijímá, ale ani neodmítá. Zlínský primátor Jiří Korec (ANO) upozornil na to, že při třídění odpadu je nejvíce poptávanou surovinou právě PET, tedy polyethylentereftalát, což je termoplast ze skupiny polyesterů.

K zálohování petek se sešly stovky připomínek, někteří ho zcela odmítají

„Ve chvíli, kdy ho vytáhneme z tříděného odpadu, tak náklady na třídění zůstanou stejné, ne-li vyšší, ale zároveň bude zrušena příjmová položka z prodeje PET,“ shrnul Korec. Může to podle něho vést k tomu, že samosprávy budou nucené opět zvyšovat poplatek za sběr a svoz odpadu. Ve Zlíně se přitom letos zvedl z 600 na 900 korun. Navíc technické služby, které plasty zpracovávaly, přijdou o zakázku. „Když nám to vezmou, tak byznys z toho udělá někdo jiný a občané zaplatí zbytek,“ naznačil primátor.

„Zálohováním PET lahví by samozřejmě mělo klesnout množství plastového odpadu, ale také odměna pro město od autorizované obalové společnosti EKO-KOM za množství vytříděného odpadu,“ konstatoval mluvčí radnice v Uherském Hradišti Jan Pášma.

Plasty často tvoří zhruba polovinu z vytříděného odpadu. Podle Pášmy je tak otázka, jestli bude nový systém efektivní.

Někteří starostové záměr vítají

Starosta Vsetína Jiří Čunek (KDU-ČSL) finanční ztráty připouští, ale myslí si, že ostatních surovin na třídění zůstane stále dost. Záměr státu spíše vítá.

„Pokud bude zálohování fungovat dobře a všechno si budou realizovat lidé, tak obce budou dělat o činnost méně,“ uvažuje Čunek. „Myslím si, že je tento sytém účinnější, protože motivuje každého nakupujícího, aby šetřil svoje peníze.“ Ve Vsetíně nemají na plasty tradiční žluté kontejnery, ale lidé je skladují doma a pak je dávají v pytlích před dům, odkud je technické služby odvezou.

Zálohomaty se osvědčily, vrátit PET lahve bude možné i v Karlových Varech

„Kdyby objem žlutých kontejnerů skončil v obchodech, kam by ho lidé odnesli, tak místo dvou velkých kontejnerů budeme moci mít pouze jeden a místo týdenního svozu bude jen čtrnáctidenní,“ zmínil starosta Slavičína Tomáš Chmela (STAN). „Vidím to jako velmi pozitivní věc, protože se ušetří.“

Podle Olšákové je však 90 procent z přibližně 2 400 měst a obcí, jež jsou součástí SMS ČR, proti záměru státu. Zmiňuje také to, že podle některých studií se zvýší o 300 korun náklady na domácnost, neboť se kromě zdražení svozu odpadu mohou zvednout ceny potravin. Malé vesnické obchody navíc mnohdy nemají prostor na skladování PET lahví.

„Hrozí odliv zákazníků vesnických prodejen, protože lidé dají přednost nákupům ve velkých marketech, kde bude probíhat výkup zálohovaných obalů,“ naznačila Olšáková. Připomínky proti novele poslala i Asociace krajů ČR. „Je to spíše nápojářská lobby, než aby to mělo své opodstatnění. Vadí mi, že se obcím odejmou příjmy z odpadů, což je docela výrazná položka,“ zdůraznila náměstkyně zlínského hejtmana Hana Ančincová (Piráti), která má v kompetenci životní prostředí.