Ještě že tak! U kterých výměn se vyplatilo, že se neuskutečnily?

Výměny jsou nedílnou součástí NHL. Ne vždy však vyjdou podle představ. Někdy je tak třeba si říct, jestli by vlastně nebylo lepší, kdyby se trejd nikdy neuskutečnil. Portál Daily Faceoff vybral pět výměn, u kterých bylo nejlepší, že se vlastně nakonec nestaly. Jaké to jsou?

Corey Perry 

Anaheim Ducks v draftu 2003 trefil jackpot, když si vybral budoucí ikony klubu Ryana Getzlafa a Perryho. Ten však málem změnil tým ještě předtím, než za Ducks odehrál jediný zápas. Velmi se mu dařilo v juniorce a jeho akcie rostly každým dnem. Mezitím se Mike Comrie stal klíčovou útočnou zbraní Oilers a v sezoně 2001/02 zaznamenal 33 gólů. Po skončení nováčkovské smlouvy se dostal do sporu s tehdejším manažerem Kevinem Lowem a nepřipojil se k týmu.

Lowe se snažil problém vyřešit výměnou. V prosinci 2003 se dohodl s Ducks a tehdejším manažerem Bryanem Murrayem, že Comrieho pošle do Anaheimu za Perryho a volbu v prvním kole draftu. Z obchodu však sešlo, když Lowe požadoval, aby Comrie vrátil polovinu bonusů ze své nováčkovské smlouvy, které činily 2,535 milionu dolarů.

Steven Stamkos

Stejně jako před ním Joe Thornton a po něm třeba Jack Hughes, i Stamkos se po svém draftování z prvního místa nejprve jako nováček trápil, než rozkvetl v hvězdu. Je snadné zapomenout na to, jak dusno bylo kolem Stamkose v sezoně 2008/09, když v prvních sedmi zápasech nezaznamenal ani bod a v 17 zápasech vstřelil pouhé dva góly.

Spolumajitel Lightning Len Barrie se prý koncem podzimu 2008 pustil do hlubokého vyjednávání s GM Rangers Glenem Satherem. Do Tampy měl zamířit balíček, ve kterém byl třeba Ryan Callahan nebo Dan Girardi. Shodou okolností oba za Tampu později hráli. 

Gabriel Landeskog

Když v roce 2017 přišla uzávěrka přestupů v NHL, GM Joe Sakic se připravoval na rozprodej. Avs směřovali ke třetímu vynechání play off v řadě a jejich základní stavební kameny, především Nathan MacKinnon, ještě nevykvetly v superhvězdy. Avs si údajně vyslechli nabídky na Landeskoga a Matta Duchenea, ale nakonec ani jednoho nepustili.

Zatímco Duchenea po několika měsících poslali do Ottawy, Landeskoga si ponechali jako svého kapitána. Ten vytvořil s MacKinnonem a Mikkem Rantanenem jeden z nejlepších útoků v lize a se stal klíčovou součástí mistrovského týmu.

Chris Kreider

Bylo to v zimě 2020, to se ještě Rangers nacházeli v přestavbě. V té době byl Chris Kreider v posledním roce smlouvy a bylo víceméně jasné, že půjde pryč. Kromě končící smlouvy lákaly i jeho schopnosti – rychlost, zakončení, síla. Nakonec ale na Manhattanu zůstal, a to pro jeho vztah ke klubu i vůdcovským schopnostem. V poslední den přestupů místo prodeje oznámili prodloužení smlouvy o sedm let na 45,5 milionu dolarů. Kreider se Blueshirts o dva roky později odměnil sezónou s 52 góly a nadále pro ně zůstává klíčovým útočníkem.

Brock Boeser

Na minulou sezonu rychle zapomněl Boeser i Vancouver. Není se co divit, opravdu nebylo na co vzpomínat, byla to bída. V podstatě celou sezonu byl zmiňovaným kandidátem na výměnu. Změna prostředí by mu pravděpodobně prospěla. Ale s jeho hrou, která nebyla v nejlepší kondici, a velkým platem 6,65 milionu dolarů nebyl snadným kouskem k přesunu a nepodařilo se o něj vyvolat větší zájem. Do konce sezony však našel určitou míru souznění s novým trenérem Rickem Tocchetem a vyjádřil přání zůstat v Canucks.

Což se vyplatilo. Boeser, který je v této sezoně ve vynikající formě, zažívá životní ročník, kdy ve 46 zápasech vstřelil 27 gólů, tudíž míří na padesátku. A taky hraje v jednom z nejlepších týmů ligy. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter