Více než 100 000 lidí protestovalo po celém Německu proti krajně pravicové AfD

21. 1. 2024

čas čtení 3 minuty
 
Protesty se konaly na přibližně 100 místech v Německu. Lidé protestovali proti  kvůli jednání strany AfD s neonacisty o deportaci těch, kteří se prý nedokázali integrovat, včetně německých občanů


Více než 100 000 lidí přišlo v sobotu po celém Německu protestovat proti krajně pravicové straně Alternative für Deutschland (AfD), která vyvolala pobouření poté, co vyšlo najevo, že její členové na setkání extremistů diskutovali o plánech na masové deportace.



Ve Frankfurtu se k výzvě pod heslem "Braňte demokracii - Frankfurt proti AfD" připojilo asi 35 000 lidí, kteří pochodovali finančním centrem Německa. Podobný počet, někteří s plakáty typu "Nacisté pryč", se objevil v severním Hannoveru.
 
Protesty se konaly také ve městech včetně Braunschweigu, Erfurtu a Kasselu a v mnoha menších městech. Celkem byly od pátku do víkendu svolány demonstrace na zhruba 100 místech po celém Německu, včetně nedělní demonstrace v Berlíně.

Politici, církve a trenéři bundesligových týmů vyzývali lidi, aby se postavili proti AfD.
 
Protesty začaly poté, co vyšlo najevo, že se členové strany AfD zúčastnili setkání s neonacisty a dalšími extremisty, na nichž se diskutovalo o masové deportaci migrantů, žadatelů o azyl a německých občanů cizího původu, o nichž se má za to, že se nedokázali integrovat.

Mezi účastníky jednání poblíž východoněmeckého města Postupim byl i Martin Sellner, vůdce rakouského Identitárního hnutí, které se hlásí ke konspirační teorii "velké výměny", podle níž existuje spiknutí nebělošských migrantů, kteří mají nahradit "původní" bílé obyvatelstvo Evropy.

Zpráva o tomto shromáždění vyvolala v Německu vlnu šoku v době, kdy AfD prudce stoupá v průzkumech veřejného mínění, a to jen několik měsíců před třemi velkými regionálními volbami ve východním Německu, kde je její podpora nejsilnější.

Protiimigrační strana potvrdila přítomnost svých členů na setkání, ale popřela, že by se ujala projektu "remigrace", který prosazuje Sellner.

Přední politici včetně kancléře Olafa Scholze, který se minulý víkend připojil k demonstraci, uvedli, že jakýkoli plán na vyhoštění přistěhovalců nebo i občanů se rovná "útoku na naši demokracii a následně na nás všechny".
 
Vyzval "všechny, aby se postavili za soudržnost, za toleranci, za naše demokratické Německo".

Předseda opoziční konzervativní strany CDU Friedrich Merz na internetu napsal, že je "velmi povzbudivé, že tisíce lidí pokojně demonstrují proti pravicovému extremismu".

Kromě členů AfD byli na shromáždění u Postupimi, které cituje Correctiv, také dva členové tvrdé pravicové frakce Werteunion CDU.

Na pozadí rozhořčení z postupimského setkání předseda Werteunionu Hans-Georg Maassen v sobotu prohlásil, že se Werteunion rozhodl od CDU oddělit. Skupina uvedla, že má asi 4000 členů, z nichž mnozí byli původně členy CDU nebo její bavorské sesterské strany CSU.

AfD, kterou v roce 2013 založili akademici a ekonomové jako protistátní a protiunijní sílu, se rychle proměnila v protiimigrační stranu a opustila své původní zakladatele.

Obzvláště silnou pozici získala v roce 2015, kdy do Německa přišlo asi milion migrantů a uprchlíků, a v roce 2017 se strana poprvé dostala do Spolkového sněmu, zpočátku jako vedoucí opoziční strana.

Její popularita opět vzrostla po ruské invazi na Ukrajinu, a to na základě nespokojenosti s vysokými účty za energie, inflací potravin a tím, co považuje za vysoké morální a finanční náklady na obranu Ukrajiny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

2
Vytisknout
1969

Diskuse

Obsah vydání | 23. 1. 2024