Jedinečné území v trojúhelníku proslulých západočeských lázeňských měst ukrývá mimořádné přírodní bohatství. Je krajem rozlehlých lesů a tajuplných rašelinišť, místem, kde vyvěrají stovky pramenů a mofet, územím podivuhodných hadcových skal, mozaikou pestrých mokřadních luk i krajinou, kterou se proplétají řeky Teplá a Ohře.

„Slavkovský les je rozlehlá a zároveň velmi rozmanitá lokalita. Nejenom kvůli ochraně minerálních pramenů je třeba tuto krajinu náležitě opatrovat jako jeden celek. Tedy jak přírodní místa a na ně navazující krajinný ráz, tak různé historické památky nebo lidové stavby,“ řekla Jana Rolková ze Správy CHKO Slavkovský les.

Minerálky i unikátní živočichové

Za zmínku stojí v této lokalitě celá řada fenoménů a vybrat jen některé je úkol nadlidský. Nelze pominout například Mnichovské hadce, kde roste zvláštní typ starobylé vegetace. Vyskytuje se tady zvlášť ohrožený bylinný druh, rožec kuřičkolistý. K významným oblastem patří rovněž rozsáhlá rašeliniště zejména v okolí Kladské.

„Zajímavé přírodní procesy lze sledovat i v sousedství Krásna, kde se už dříve vytěžené rašelinové pole znovu vrací do původního stavu. Důležité toky Ohři a Teplou doplňuje umělý příkop Dlouhá stoka, což je technická památka ze 16. století. V celé lokalitě je možné najít obrovské množství tůní, rybníků, potůčků i minerálních pramenů, z nichž většinu lze ochutnat,“ uvedla Rolková.

Například na Tepelsku, jež se aktuálně ukazuje jako přírodovědně zajímavá lokalita, je spousta podmáčených luk, které stojí za návštěvu. Oblast je domovem pro živočichy, kteří patří k nejvzácnějším. Žije tu třeba hnědásek chrastavcový, jeden z nejohroženějších evropských motýlů, jehož je možné u nás najít jen v západních Čechách.

19 fotografií

Netopýři a modrá žába

Právě kvůli motýlům je na loukách Slavkovského lesa možné vidět zvláštní druh seče. V časném létě se střídá pruh posečené trávy s pruhem, kterého se kosa nedotkla a kde na květech mohou motýli nerušeně poletovat. „Zahlédnout můžeme datlíka tříprstého, což je takový horský ptačí druh. Zajímavé jsou i zdejší populace plazů či obojživelníků.

„Na jaře pořádáme vycházky za skokanem ostronosým, což je zvláštní žába, jejíž samečci se v určitém období roku zbarví do modra. Slavkovský les patří k významným zimovištím celé řady netopýřích druhů. Součástí chráněné oblasti jsou zaniklé obce a doly kolem Horního Slavkova, kde monitoring netopýrů dlouhodobě provádíme,“ informovala Rolková.

„Podařilo se zde získat důležitá data. Víme, že populace je stabilní a že se k nám v posledních letech dostávají i teplomilnější druhy těchto okřídlených savců,“ podotkla. Podle ní se však zdejší chráněná oblast potýká i s invazivními druhy rostlin. Například lupiny či bolševníku, u něhož se osvědčil ekologický způsob likvidace mladých rostlin pastvou skotu.

Průzkum podzemních vod

Na místech, kde to není možné, pak musí nastoupit člověk. V poslední době se zejména kolem vodních toků ve velkém rozbujela netýkavka žláznatá. Mezi živočišné invazivní druhy, které pustoší zdejší populace ptáků a obojživelníků, patří psík mývalovitý nebo mýval. Oba druhy původem ze Severní Ameriky vyrážejí na podzim do tamních zahrádek na ovoce.

Významné jubileum chce Správa CHKO Slavkovský les připomínat v průběhu roku řadou nejrůznějších akcí. „Zásadní ale je, že se vracíme zpět k tomu, proč je celé území chráněné. Tedy k minerálkám. Od loňska tu běží velký projekt, v jehož rámci budou odborníci zjišťovat, jak v oblasti fungují podzemní vody, jak jsou hluboko a kudy pod zemí tečou,“ konstatovala Rolková.

Výsledky budou podle ní zásadní, CHKO může případně upravovat ochranná pásma pramenů. „Třeba se ukáže, že i to, co je kousek za hranicemi chráněné oblasti, je pro prameny důležité. Budeme vědět, kde si lidé mohou vyhloubit studnu či jak hluboko jít, aby nenarušili minerální strukturu. Podzemní vody v této oblasti ještě nikdo takto důkladně nezkoumal,“ dodala Rolková.