Zlatý věk odpadů. Tak s nadsázkou komentují jejich využívání odborníci. Po spalovnách průmyslového a komunálního smetí s ambicemi výroby elektřiny narůstá počet zařízení na zpracování bioodpadů, které je dokážou přeměnit na kompost, hnojiva a bioplyn.

U Hůr právě firma Diwendys chystá navýšit kapacitu své kompostárny, kterou tam provozuje již několik let. Po rozšíření se její produkce zvýší na dvojnásobek. Ročně bude vyrábět až 16 tisíc tun kompostu a biohnojiv z přírodního odpadu, jako jsou stromy, keře, tráva a dokonce kaly z čističek odpadních vod.

Cestu ke zvýšení produkce už společnost nastartovala loni v létě. Po místní kontrole Českou inspekcí životního prostředí však oznámení stáhla. Inspektoři totiž zjistili, že provozovatel předčasně skladování odpadů navýšil, aniž na to měl povolení a technické zajištění. Dokonce hrozilo poškození okolního životního prostředí. „Představíme nové a špičkové zařízení,“ prohlásil loni po kontrole pro MF DNES majitel firmy Jan Křepelka.

Areál stojí kilometr od domů

V těchto dnech přišel s novým projektem. Podle zástupce oznamovatele Hany Peškové jde o technologii, na kterou dostala firma loni v listopadu souhlas s jejím patentováním. „Technologie je dílem dlouholeté praxe provozovatele,“ uvedla Pešková v dokumentu.

V čem spočívá novinka? Investor chce představit přesný recept na rychlé kompostování, které je založené na poměru ingrediencí v základní směsi, jako jsou biologické drcené odpady, kaly, zemina nebo štěrk a voda. Kompost pak vzniká tepelným fermentačním procesem, minimální doba jeho přípravy jsou dva měsíce. Právě díky této patentované technologii bude možné v areálu zvýšit výrobu. Podle provozovatelů jiných kompostáren ale nejde o převratný objev. Tvrdí, že používají podobný postup.

Jednatel firmy Křepelka se více než dvacet let zabývá sanací bývalých odkališť po MAPE Mydlovary, na výrobu směsí odpadů k jejich zavážení má rovněž certifikát.Jako provozovatel zařízení v Hůrách argumentuje stále větším množstvím bioodpadu na Českobudějovicku, kde je pouze tato jediná kompostárna. Svážejí se k ní odpady z údržby zeleně, aktuálně třeba i vánoční stromky.

Na jihu Čech spálí odpad z Vysočiny, do šesti let mají stát tři zařízení

Výrobu chce navýšit po stavebních úpravách areálu o rozloze tří tisíc čtverečních metrů už letos, když mu závady v minulém roce způsobily zpoždění. Původnímu projektu hrozilo i složité řízení o vlivu stavby na životní prostředí EIA. Do tohoto procesu ho chtěl poslat odbor životního prostředí krajského úřadu kvůli nedostatkům v prvním projektu. Pokud nový projde bez chyb a zásadních připomínek, může se investorovi celé stavební řízení zrychlit.

Nyní se může k záměru vyjadřovat veřejnost a instituce. Stanoviska obce Hůry nebo odboru územního plánování českobudějovického úřadu města jsou zatím bez připomínek. Areál funguje na pozemcích investora mezi obcemi Hůry a Adamov. Od první zástavby je vzdálený kilometr.

Kompostárny preferuje EU

Využívání bioodpadu podporuje i dotacemi Evropská unie. V jižních Čechách je kolem 15 těchto zařízení, největší a nejstarší je u Týna nad Vltavou v Jarošovicích. Má kapacitu až 60 tisíc tun produktu ročně a kromě kompostu a hnojiv vyrábí také bioplyn.

„Svážíme bioodpady z celého kraje. Fungujeme už od roku 2004, začali jsme s kompostováním jako první na jihu Čech,“ poznamenal za kompostárnu Jarošovice Jakub Šmíd.

Bioplyn podle něj dodávají do okolních provozů, které jím nahrazují zemní plyn. V současné době produkují asi polovinu tun výrobků z možné kapacity, tedy třicet tun. Ale i tak jsou největší kompostárnou v kraji a patří mezi čtyři největší zařízení v zemi. Další větší kompostárny na jihu Čech mají města Vodňany, Dačice nebo Písek. Vyrobenou hmotu prodávají firmám i drobným zahrádkářům.