Jana Hlaváčová po úmrtí prvního manžela Jiřího Michného našla svou osudovou lásku, Luďka Munzara.
Poprvé se herečtí kolegové potkali v roce 1959 při přípravách Topolovy hry Jejich den v Národním divadle.
Tehdy ale byli oba zadaní. Jiskra mezi nimi přeskočila až v době, kdy Munzarova manželka utekla s jiným mužem a Hlaváčové zemřel muž na rakovinu. Herečka byla natolik zamilovaná, že dokonce kvůli tomu vystěhovala z domu svou vlastní matku.
Luděk se sice přemáhal, ale těžce to snášel
Po bolestivé ztrátě manžela si Jana Hlaváčová vzala k sobě svoji maminku, vztahy v rodině se ale prudce zhoršily, když se dala dohromady s Luďkem Munzarem.
„Máma mnohdy trvala na tom, že tohle bude tak a tamto onak. Luděk se sice přemáhal, ale těžce to snášel a já v tom začala lítat, protože jsem jednoho ani druhého nechtěla ztratit,“ svěřila se herečka v knize Tváře bez svatozáře.
Situace se pak natolik vyhrotila, že si musela vybrat mezi svým manželem a matkou. „A přišel den, kdy jsme se musely rozejít. Nikdy v životě by mě nebylo napadlo, že jí jednou řeknu: Mami, musíš pryč. Rozešly jsme se ve zlém, obrečela jsem to, ale věděla jsem, že když to neudělám, rozpadne se nejen moje manželství, ale i můj vztah k ní, protože bych jí to nemohla zapomenout,“ popsala Hlaváčová s tím, že vztah s maminkou se jí po letech opět podařilo navázat, nebyla to ale jednoduchá cesta.
Že zabojovala o srdce toho pravého se ovšem nakonec ukázalo jako to nejlepší rozhodnutí, jelikož manželství vydrželo nádherných padesát let a rozdělila je až smrt umělce v roce 2019. Od té doby neměla už Hlaváčová chuť do života a poslední roky ani nevycházela z domu, kde bydlela se svou dcerou Bárou Munzarovou.
