Sparta upřednostnila okamžité výsledky a nákupy cizinců. Dostavil se úspěch. Má to však také rizika

Tomáš Rosický nastoupil v prosinci 2018 do pozice sportovního ředitele ve velmi těžké situaci. Klub měl pod smlouvou řadu neperspektivních a drahých hráčů, zejména zahraničních. Někteří ani nehráli. Jen brali plat. Těchto hráčů se Rosický logicky začal postupně zbavovat. Jak to jen situace dovolovala. Proces to však byl zdlouhavý a bolestný.

Doby, kdy největší český klub spoléhal na drahé fotbalisty ze zahraničí, jsou nenávratně pryč. S nástupem do funkce sportovního ředitele byl nastolen zcela jiný trend. Trend mladých hráčů, jejichž dovednosti kuje vyhlášená akademie na Strahově. Takto komentoval iSport.cz ve svém článku 22.dubna 2020 situaci ve Spartě.

Na odchodu z letenského klubu tehdy byli Guélor Kanga, Georges Mandjeck a Semih Kaya. V kádru prý uvolnili prostor pro čekající mladé dravce. „Dorůstá nám spousta zajímavých hráčů. V našem plánu je jejich postupné začleňování,“ říkal v roce 2020 Tomáš Rosický.

Trenérem áčka Sparty byl v té době už Václav Kotal, který dobře znal mladíky ze sparťanské akademie, kterou šéfoval jeho dlouholetý kamarád Jaroslav Hřebík. Václav Kotal byl v krátké době čtvrtým trenérem za éry sportovního ředitele Tomáše Rosického. Po Zdenku Ščasném (2018-19) a Michalu Horňákovi (2019), který Ščasného krátkodobě nahradil, se na Letné dlouho neohřál ani Václav Jílek (2019-20). Nahradil ho právě Kotal. Trenérským změnám ale nebyl zdaleka konec.

V článku na stránkách extra.cz pod názvem „Fenomén jménem Tomáš Rosický: Kouzelník, který zvedá Spartu ze dna“ z 9. října téhož roku je rozvedena myšlenka, že „Sparta láká mladé a perspektivní fotbalisty, z nichž si postupně piplá pilíře sestavy. V té se zabydlel Ladislav Krejčí mladší, zajímavý potenciál ukazuje i Filip Souček a šanci už dostal taky Matěj Polidar. Všechny tři do Sparty přivedl právě Rosický.“ uvádí se v článku.

V jiném článku na stránkách sportrevue.cz autor 11.prosince téhož roku popisoval, že „Trenér Kotal vsadil na mladé“. Uvádí tři sparťanské teenageři, kteří by měli být její budoucností, Martina Vitíka, Adama Karabce a Martina Minčeva.

Tomáš Rosický v té době velmi často mluvil o důrazu na rozvoj mladých odchovanců ze sparťanské akademie, kteří by měli pravidelně doplňovat seniorské áčko. Ovoce to však nepřinášelo. Sám Rosický to sebekriticky přiznal, když v květnu 2022 mluvil o tom, co se nepovedlo: „Nenašel jsem pro Spartu stálého trenéra, který by tým dlouhodobě rozvíjel. Nepovedl se záměr propojení starších hráčů s mladými… Možná jsme kladli moc velký důraz na v uvozovkách sparťanství,“ řekl Rosický. Ve stejném rozhovoru také potvrdil, že po trenéru Vrbovi bude hledat spíše zahraničního kouče.

V lednu 2024, tedy po více než pěti letech od nástupu Rosického do funkce, je situace výrazně odlišná. Václava Kotala vystřídal v únoru 2021 Pavel Vrba, ale ani ten v pozici trenéra dlouho nevydržel. Přesněji pouze do května 2022. Vrba v klubu skončil po potupné porážce Sparty v Plzni 0:3. Tým pak opět dočasně vedl Michal Horňák. Učinil změny. Ve finále MOL Cupu na Slovácku v základní sestavě chyběli zkušení kapitán Dočkal, který po zápase ukončil kariéru, Pavelka či Sáček. Šanci dostali mladíci Karabec, Souček a Suchomel. Kýžené zlepšení to ale nepřineslo. Sparta finále prohrála 1:3.

Rosický se opět vydal hledat nového trenéra. Po Ščasném, Horňákovi, Jílkovi, Kotalovi a Vrbovi se jím stal v létě 2022 trochu překvapivě Dán Brian Priske. Trenér, který dovedl Midtjylland k titulu v dánské lize, byl známý českým fandům fotbalu pouze díky vzájemnému dvojzápasu s pražskou Slavií v play-off Ligy mistrů. Moc se mu nevěřilo. Začátek byl také všelijaký. Výsledky špatné. Priske terčem posměchu, když se snažil být za každou cenu pozitivní a po nevydařených zápasech pořádal s hráči uprostřed hřiště motivační kroužky. Priske však vydržel. Měl také svým způsobem štěstí, že častých trenérských změn už bylo dost. Sparta už prostě musela mít s trenérem trpělivost. A vyplatilo se to. Brzy se vše otočilo.

Po čase se začalo ukazovat, že s Priskem na Letnou přišlo i jiné myšlení. Priske je pozitivní, silně motivovaný, orientovaný na výsledek. Zřejmě ani příliš neřeší, co bude ve Spartě za dva tři čtyři roky. To není jeho starost. Uvědomuje si, že byl angažován proto, aby vyhrával teď. Nikoliv někdy v budoucnu. Tomu vše podřizuje. Na rozdíl od českých předchůdců si k tomu dokázal u vedení klubu také vybojovat potřebné kompetence. Je zřejmé, že za většinou příchodů zahraničních hráčů je jeho jméno.

Sparta získala pod Priskem opět po dlouhé pauze v minulé sezoně mistrovský titul. Po podzimní části probíhající sezony vede Fortuna ligu a probojovala se do jarní fáze Evropské ligy. Je po letech tápání znovu úspěšná. Strategií, kterou dříve razil Tomáš Rosický, to však evidentně není. Sparta od začleňování mladých hráčů z vlastní akademie do „A“ mužstva výrazně ustoupila. V kádru vlastní odchovance nadále velmi slušně zastoupené má. Přednost však dostávají zahraniční hráči. Rozhoduje momentální kvalita. Pod Brianem Priskem se kádr Sparty výrazně proměnil. Z hráčů, kteří byli dříve zmiňováni jako budoucnost Sparty, tedy Karabec, Minčev, Polidar, Souček, Krejčí a Vitík, se zatím výrazněji uplatnili pouze poslední dva jmenovaní.

Do klubu přišla celá řada nových hráčů. Například dánský brankář Peter Vindahl, ekvádorský pravý wing bek Angelo Preciado, dánský stoper Asger Sorensen, srbský ofenzivní hráč Veljko Birmančevič, kreativní záložník z Finska Kaan Kairinen, ofenzivní Slovák Lukáš Haraslín, albánský záložník Qazim Laci či navrátilec z Ruska, český reprezentant Jan Kuchta. Až na Kuchtu tedy vesměs cizinci. Všichni už zkušenější, „hotoví“ hráči středního věku 25-27 let. Přitom však „hladoví“ po úspěchu. Také v tomto přestupním termínu přišli do áčka Sparty další dva cizinci. Už o něco mladší hráči. Markus Solbakken, 23 letý záložník z Vikingu Stavanger a stejně starý Albánec Indrit Tuci z Lokomotivy Záhřeb.

Sparta omezila prostor pro své mladé odchovance. Přednost dostali cizinci. Hráči střední generace. Přineslo to výsledky. Náročný sparťanský fanoušek, který už měl dost letitého čekání, je v tomto směru určitě spokojen. Menší radost z toho mají mladíci ve sparťanské akademii a jejím „B“ týmu. Šance na prosazení se do ligového áčka výrazně klesla. Z odchovanců pravidelně nastupuje pouze 20 letý Martin Vitík. Ten však v lize debutoval už v 17 letech v sezoně 2020/21. Další sparťanský supertalent Adam Karabec sehrál první ligový zápas dokonce už v 16 letech v sezoně 2019/20. Oba byli v „A“ týmu tedy před příchodem Briana Priskeho. V případě Adama Karabce se předpokládalo, že dnes už bude v kariéře výrazně dál. Měl být klíčovým mužem sestavy Sparty. Pod Priskem však většinou jen střídá. Někdy ani to ne.

Z nových mladých hráčů se na podzim prosadil pouze Matěj Ryneš, 22 letý levý wing bek, který bojuje o místo se zkušeným Zeleným. Občas hraje 20 letý Patrik Vydra. O rok starší Václav Sejk se neprosadil. Neuplatnili se zatím ani mladí hráči, které Sparta koupila z jiných českých klubů. Kupříkladu Michala Ševčíka z Brna. Přicházel jako velký talent, který hrál v Brně jako teenager pravidelně ligu. Na podzim zasáhl pouze do čtyř prvoligových utkání. Další mladý talent, Kryštof Daněk, nehrál ze začátku podzimu ve Spartě vůbec. Ani za béčko. Nakonec byl „odvelen“ na hostování do Pardubic.

Sparta má nyní v kádru silné zastoupení střední generace. Z velké části cizince. Většina z nich pravidelně nastupuje v základní sestavě.. Táhne tým za úspěchy. Funguje to. Těžko to tedy lze kritizovat. Zároveň je tu však riziko, že tito hráči ve Spartě „společně zestárnou“. Pokud v ní zůstanou další tři roky, v budoucnu už je výhodně neprodá. Ale to je samozřejmě její problém. Respektive jejího majitele.

Spartě klesá také vliv „českého jádra“ na kabinu a dění na hřišti. V základní sestavě je nyní vysoké procento cizinců. Kupříkladu v utkání Evropské ligy v Limassolu byli v základu jen čtyři Češi: Krejčí, Kuchta, Vitík a Zelený. Pro srovnání, v 1.kole sezony 2022/23, tedy když Brian Priske na Letné začínal, bylo v základu sedm Čechů: Mejdr, Pešek, Sadílek, Zelený, Fortelný, Karabec, Kuchta.

„S trenérem se bavíme, že se dostáváme na hranu, co se týče mixu českých a zahraničních hráčů,“ přiznal letos v lednu sportovní ředitel Rosický. „Mužstvo dosáhlo určité úrovně a trenér si ji samozřejmě přeje udržet. Ano, máte pravdu, víc hráčů teď přichází ze zahraničí. Venku si teď můžeme sáhnout na větší kvalitu než v minulosti.“ uvedl Rosický k tomu, proč Sparta nyní skoro nekupuje mladé Čechy. Vše je na Letné směřováno k aktuálnímu výsledku a jednomu společnému cíli. Snu, který se zatím nepodařilo naplnit - účasti v základní skupině Ligy mistrů.

Sparta momentálně problémy nemá. Tým hrál na podzim většinou dobře. Dokázal překonat i menší krize a vyhrát utkání, když se zcela nedařilo. „Trhlina“ by mohla nastat, kdyby z klubu odešel kapitán Ladislav Krejčí, který to nyní „tmelí“. Mluví se o nabídkách ze zahraničí. Nyní je to asi nepravděpodobné. V zimě není správný čas na odchod ani pro Krejčího. Po letním EURU to už ale může být žhavé téma. Krejčí je sice sparťanský srdcař, ale dříve či později bude chtít „ven“.

Hraje ligu už od sedmnácti. První ligový zápas sehrál už v sezoně 2016/17 za Zbrojovku Brno právě proti Spartě (3:3). Ve Spartě je od sezony 2019/20. První ligový zápas za Spartu sehrál 20.července 2019 proti Jablonci pod trenérem Jílkem. O tom, jak moc se letenský tým od té doby proměnil, svědčí fakt, že kromě Ladislava Krejčího už nikdo z tehdejších hráčů Sparty, kteří v utkání nastoupili, dnes v klubu není. Na kontě má zatím 119 ligových zápasů a 31 gólů. V dubnu mu bude 25 let. Je tedy ve věku, kdy už je čas se posunout dál, chce-li udělat větší mezinárodní kariéru, hrát lepší ligu za větší klub. Vidí, jak se ve Feyenoordu daří jeho kamarádovi Dávidu Hanckovi, o něhož už mají zájem evropské TOP kluby. To také může hrát roli.

Pro Spartu bude velmi těžké „vygenerovat“ podobný typ, který by se stal novou duší a vůdcem. Hráče, který by týmu dodal výraznou „českou DNA“ a „sparťanství“. S podobnou situací se potýkala nedávno Slavia. Když ji odešli nebo se zranili čeští lídři, na hřišti bylo najednou někdy i osm devět cizinců. V zápasech, kdy nebyl vývoj ideální, byl najednou problém, aby „za to někdo vzal a zavelel“. Slavii to stálo body a tituly. Ze slov Tomáše Rosického, který mluví o tom, že „se dostáváme na hranu co se týče mixu českých a zahraničních hráčů,“ se zdá, že si toto riziko uvědomuje.

Otázkou je, co bude, až ve Spartě skončí také Brian Priske. Zahraniční nabídky z větších klubů západní Evropy mít jistě bude. Priske je ambiciózní, jazykově vybavený. Na Letné tedy nebude věčně. Český asistent Loučka byl v lednu převelen jako hlavní trenér k béčku. Priske se obklopil cizinci také v realizačním týmu. Nejbližšími spolupracovníky jsou asistenti-krajani Lars Friis a Lukas Babalola. Vedoucím fyzické přípravy další Dán Christian Clarup. Dá se předpokládat, že tito lidé jednou s Priskem také společně odejdou jinam. Celý realizační tým pak dozná zásadních změn. Nebude pro Spartu snadné navazovat.