Víte, jaká je motivace těch Čechů a Češek, které láká práce v Bruselu? Ano, ten důvod, který vás asi napadl jako první, je správný… Ukázal to zbrusu nový výzkum, jehož výsledky si můžete přečíst níže. A v newsletteru Ředitelé Evropy se dozvíte o i jednom Čechovi, který bude pracovat se Super Mariem. Náš newsletter je o české roli v Evropě a o dění v Evropské unii a může vám každý čtvrtek chodit zdarma do vašich e-mailů. Odebírejte!
Čech do výšin
Alexandr Hobza, který pracuje jako hlavní ekonom Generálního ředitelství pro výzkum, vědu a inovace v Evropské komisi, se stal členem nejužšího poradního týmu Maria Draghiho. Tedy bývalého šéfa Evropské centrální banky a italského premiéra. Je to velice důležitá a vlivná pozice vzhledem k mandátu, který Draghi dostal od Evropské komise, tedy připravit návrhy na posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Gratulujeme!
Dohoda s Viktorem
Podle všeho se rýsuje kompromis s Maďarskem, které jako jediná země EU blokuje další finanční pomoc Ukrajině za 50 miliard eur na čtyři roky. Evropská komise přišla s tím, že by unie poskytnutí peněz schválila, ale po dvou letech pomoc přezkoumala. Maďarský premiér Viktor Orbán by tak sice ustoupil z dosavadního stanoviska, že Ukrajina nemá dostat nic, ale za dva roky by dostal další možnost vydírat vetem. Je faktem, že když podobný kompromis navrhli na podzim sami Maďaři, ostatní země ho odmítly jako nepřijatelný a poškozující Ukrajinu. Tak jak to tedy je, není tento způsob pomoci z hlediska Ukrajinců spíš kontraproduktivní? Vysvětlujeme.
První trhliny?
Když nepočítáme Maďarsko (ale i to zatím vždy podpořilo sankce proti Rusku), dokázal být Západ vůči ruské agresi a podpoře Ukrajiny pozoruhodně jednotný. Že by se to teď začalo měnit? Italská vládní koalice v parlamentu prosadila další balík vojenské pomoci Kyjevu, ale doprovodila ho prohlášeními, že pomoc musí jít ruku v ruce se začátkem vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě strany jsou k tomu prý ochotny, zaznělo z vlády vedené Giorgiou Meloniovou. Kde Italové berou tuto jistotu? Čtěte.
Od Babiše… kam?
Ženská polovina Ředitelů Evropy je tento týden ve Štrasburku na zasedání europarlamentu a kuloáry tu běží informace, že Dita Charanzová, donedávna Babišova evropská poslankyně, bude letos v eurovolbách kandidovat za hnutí STAN. Zeptali jsme se přímo Charanzové a lídra STAN do eurovoleb Jana Farského, který je odpovědný za kandidátku, a oba to vyvrátili. Je ale teprve leden, do června daleko. Jak Charanzová, tak Martina Dlabajová, která také od ANO loni odešla, patří mezi zkušené poslankyně a je o ně zájem. Dlabajovou, která žila řadu let v Itálii, lanaří tamní liberálové, slyší Ředitelé Evropy – do europarlamentu lze kandidovat za stranu z jiného státu EU. Sama politička se ještě nerozhodla. Pokud ani jedna nenajde novou stranu, budou muset letos po deseti letech jako europoslankyně skončit.
Ostře sledované: Euro a nenávist
Že bychom měli přijmout euro, abychom se stali členy jakéhosi lepšího klubu v rámci EU? To je podle Marka Mory, náměstka ministra financí, naprostý nesmysl. Mora se naopak obává, že přijde další velká krize eurozóny, kvůli níž mezi státy unie vypukne doslova nenávist. A v Bruselském diktátu kromě toho taky vůbec poprvé vzpomíná na to, jak dostal nabídku stát se premiérem nebo jak se Mirek Topolánek málem popral s francouzským prezidentem Sarkozym. To ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) euro jednoznačně chce, vidí to přesně opačně než Mora. Oba díly podcastu Bruselský diktát, který připravuje mužská polovina Ředitelů Evropy s Michalem Půrem, poslouchejte na Apple Podcasts, Spotify, nebo sleduje jako video na HN.cz.
Diktát živě
Bruselský diktát dostal další pozvánku k živému vystoupení. Ondřeje Housky a Michala Půra se můžete na cokoliv zeptat a debatovat s nimi o Evropě a Česku v pátek 9. února od 18:30 v resortu Equitana v Martinicích nedaleko Březnice. Rezervace míst (zdarma) na 602 501 918. Pozor, organizátoři na ten večer slibují pravý vídeňský telecí řízek. :)
Pěkně od plic
Nynější debatu o euru vyvolal prezident Petr Pavel zmínkou o společné měně v novoročním projevu. Vlna se ale ve skutečnosti začala zvedat dřív, už v listopadu, když byl v připomínkovém řízení dokument o připravenosti Česka na euro z pera ČNB a ministerstva financí. V koalici tehdy kvůli tomu vypukl spor, jak jsme informovali jako první. Zatímco většina koaličních stran se chtěla dohodnout aspoň na krocích směrem ke vstupu do ERM II, jakéhosi předpokoje eurozóny, ODS se postavila proti. Tento týden se o věci po předchozích odkladech vůbec poprvé bavilo vedení koaličních stran (K5), a jak slyší Ředitelé Evropy, účastníci si svoje (rozdílné) postoje vyříkali pěkně od plic. Debata v K5 bude pokračovat, materiál zatím do vlády nejde.
Prosvištíme si: Proč do Bruselu
Víte, jaká je hlavní motivace Češek a Čechů, kteří by chtěli jít pracovat do Bruselu? Ano, ta odpověď, která se jako kdyby automaticky nabízí, je ta správná… Ostatně posuďte sami, tady je stručná informace o závěrech výzkumu, který na toto téma nedávno proběhl. A když pomineme motivaci a zeptáme se na to, kteří mladí lidé mají zájem o práci v mezinárodních institucích? Jsou to studenti společenskovědních oborů, naopak studenti ekonomických oborů o tom nevědí téměř nic.
Čech na obranu
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová při debatě se svojí lidoveckou frakcí uvedla, že by v příští komisi měl vzniknout nový post eurokomisaře pro obranu. Evropské státy potřebují přezbrojit, pokud mají pomoct Ukrajině porazit Rusko, a koordinátor společných armádních nákupů by se hodil. Europoslanec Tomáš Zdechovský napsal, že by o takový post mohlo mít zájem Česko. Na první dobrou má poslanec pravdu - v obraně se budou věci hýbat, Ukrajině dodáváme zbraně a v čele Evropské obranné agentury, s níž by nový komisař či komisařka spolupracovali, dosud stojí Čech Jiří Šedivý. Dát ale dohromady celý nový aparát uvnitř komise vyžaduje mít dostatek lidí na jejím vrcholu, kteří by věděli, co a jak dělat, za co kde tahat. A takové mocenské spojky Česko nemá. Jistější volbou je proto agenda s už promazaným aparátem.
Z úhlavního nepřítele přítel? ODS roztává ohledně Macrona a Francie. A kdo Čechům nejvíc chybí?
Ne (ne)znamená ne
Fialova koalice před koncem roku zpřísnila definici znásilnění. Pokud vládní novela projde celým legislativním cyklem, bude stačit, aby žena řekla ne - muž už nebude muset použít hrubou sílu, aby právně šlo o znásilnění. Vláda tím přejala koncept - kvitovaný odborníky na sexualizované a domácí násilí -, že „ne znamená ne“. Tu stejnou změnu na evropské úrovni, kde se právě debatuje o jednotné definici znásilnění napříč všemi státy EU, česká vláda odmítá. Proč? Psali jsme.
Fico dostal přes prsty
Evropští poslanci zkritizovali novou slovenskou vládu za novelu trestního zákona a zrušení speciální prokuratury, která se zabývá korupcí a závažnými trestnými činy. Pro kritické usnesení na adresu právního státu pod vládou Roberta Fica (Smer) zvedlo ruku 496 europoslanců, proti bylo jen 70. Proč to stojí za zmínku? Protože to ukazuje, že si unijní politici nezasedli na Viktora Orbána nebo bývalou polskou vládu pod vedením PiS. Stav právního státu, v Česku občas označovaný za zbytečnou veteš, prostě berou vážně. Proti hlasovali hlavně členové frakce ECR dominované PiS. Europoslanci ODS ze stejné frakce kritiku Ficovy vlády naopak podpořili.
Co si přečíst
• Kolega z HN Martin Ehl napsal o vývoji ve střední Evropě analýzu pro prestižní think-tank European Council on Foreign Relations.
• Ursula von der Leyenová je jako královna a těžko ji někdo zastaví, pokud doopravdy projeví zájem pokračovat jako předsedkyně Evropské komise, píše server Politico.
• Přihlaste si Dekarbo Brief, newsletter serveru Euractiv s měsíční periodicitou. Je o tom, jak se Evropě a Česku (ne)daří dekarbonizace.
Evropa podle…
Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum AMO
Kvůli odlišným pohledům na Rusko a taky kvůli výměně polské vlády přišlo Maďarsko o svého největšího spojence v EU. Zdálo se, že alespoň částečnou náhradou by se pro Viktora Orbána mohlo stát Slovensko s premiérem Robertem Ficem, jehož rétorika svědčí o tom, že se s Orbánem na lecčem shodne. Je ale potřeba rozlišovat mezi rétorikou a činy. Fico na mezinárodní úrovni zůstává pragmatikem a k Orbánovi se nepřidal při blokaci finanční podpory pro Ukrajinu na poslední Evropské radě, podpořil zahájení přístupového procesu a za své vzal i deklarovaný úmysl neposlat už ze Slovenska na Ukrajinu ani kulku. Slova pochopitelně nejsou zcela bez významu a mají moc polarizovat společnost, což je v dlouhodobém horizontu velmi nebezpečné. Vznik blokujícího maďarsko-slovenského tandemu ale nečekejme.
Co si poslechnout/Kam zajít
• Připomínáme možnost sledovat online konferenci k dvacátému výročí vstupu Česka do EU. Vystoupí politické špičky nebo třeba všichni dosavadní čeští eurokomisaři.
• Podcast, který přináší deset předpovědí pro rok 2024 od analytiků Marka Leonarda a Jeremyho Shapira.
• Zelený průmysl dnes podporuje každá země, která na to má. Vznikne z toho konflikt, nebo se podaří udržet nějakou formu spolupráce? Sledujte online seminář think-tanku Bruegel.
Tečka podle Kateřiny Šafaříkové
Předseda Evropské rady, tedy summitů lídrů EU, Charles Michel oznámil, že bude končit dřív, protože chce kandidovat v červnových eurovolbách. Schytal za to kritiku a hned se začalo spekulovat, kdo po něm. Europoslankyni za KDU-ČSL Michaelu Šojdrovou to přivedlo k úvaze, že by se o toto místo mohl ucházet český premiér Petr Fiala. „Myslím, že bychom tu ambici měli mít, když máme premiéra, který je respektovaný evropskou politickou špičkou. Pozice Česka po předsednictví se změnila, získali bychom tím velký vliv,“ řekla poslankyně ve Štrasburku českým novinářům. Nemožné to není, v čele Evropské rady už stál Polák (Donald Tusk). Má to ale několik podstatných podmínek. Petr Fiala by předně musel rezignovat na post premiéra, protože obě funkce najednou držet nelze. A musel by mít za sebou dostatek lídrů, kteří by ho podpořili, protože ti ho budou vybírat. Znamená to začít si včas budovat neformální koalici spojenců. Nelze vyloučit, že pokud by ODS dopadla v eurovolbách špatně a strana se rozhodla přepřáhnout, a zároveň frakce ECR, kam ODS patří, naopak dobře, ostatní lídři by mohli ECR odměnit jedním top jobem. Konsenzuální Fiala by se pak nabízel. Bez toho ale platí, že by si Česko muselo takový post odpracovat. Tedy mít nějakého člověka, vědět, proč ho nabízíme EU a něco pro to dělat. Odpovězte si sami, kde v tom stojíme.
