Při pohledu z chodníku vypadaly cihelné pásky, jimiž je památkově chráněná budova obložená, výrazně lépe, než jaká byla skutečnost.

„Z tohoto důvodu bylo nutné přistoupit ke změně technologie opravy. Dělníci ukotvili nesoudržné cihelné pásky pomocí ocelových trnů, takzvaných kotev. Těch bylo použito celkem 22 tisíc,“ řekla mluvčí krajského úřadu Soňa Ličková. „Horší stav cihelných pásků přitom nebylo možné odhalit dříve, než bylo postaveno lešení, tedy ze země pouhým okem,“ upozornila.

Stavbaři také objevili, že v horším stavu jsou vnější části oken a parapetů. Ani to nešlo zjistit ze země, ale až z lešení. Okna v budově totiž nelze otevírat zevnitř, což je dáno historicky. Pokud jde o fasádu, dělníci obnovili kromě cihelných pásků také břízolitové omítky. Vyměnili všechny parapety a vnější části oken, obnovili a staticky zajistili ocelovou konstrukci pojízdné lávky, která se používá při umývání oken. Opravili rovněž vlajkové stožáry na střeše.

„Budova Baťova mrakodrapu, kterou máme v majetku, je architektonickým skvostem a zároveň symbolem města Zlína i Zlínského kraje. Musíme se proto o ni zodpovědně starat a investovat do ní,“ uvedl hejtman Radim Holiš.

Baťův mrakodrap je pod lešením, parádní výhled z terasy práce neomezí

Poslední velká rekonstrukce byla před dvaceti lety. Před pěti lety se uskutečnila první část její revitalizace řešící především interiéry. Teď přišla na řadu venkovní část.

„Pokud bude prováděna řádná běžná údržba, tyto práce by měly vydržet třicet až čtyřicet let,“ naznačila Ličková.

Oprava byla výjimečná i v tom, že se musela dělat pod dohledem památkářů, s nimiž byly všechny stavební postupy konzultovány. Ovlivnilo to i druh použitých materiálů. „Na fasádě bylo také nutné vytvořit patinu, aby odpovídala době vzniku budovy, byla zachována její autenticita a současně nebyla dotčena historická hodnota budovy,“ připomněla Ličková.

Až do ukončení prací zůstane uzavřen vstup do budovy od třídy Tomáše Bati i terasa. Ta by se však měla částečně otevřít na začátku února.