Osud Ukrajiny je nyní v našich rukou, říká válečný reportér Vojtěch Dárvík Máca

Pojďme rovnou k úterý 2. ledna, kdy charkovské sídliště čelilo čtyřem raketovým útokům. Jaké byly okolnosti?
Byl jsem bezprostředně u dopadů dvou raket. Jedna naštěstí nevybuchla, sestřelili ji Ukrajinci, nicméně její torza zasypala sídlištní dvorky. Fragmenty jsem nafotil a poslal svým kolegům odborníkům a ti mi potvrdili, že jde o rakety severokorejské výroby – druhý den to oficiálně potvrdila ukrajinská strana.

Přibližte mi, jakou spoušť nadělá raketa, která splní svůj úkol a exploduje.
Představte si obrovské náměstí, třeba to v Českých Budějovicích. Všechny baráky po obvodu zepředu prasknou či padnou a z druhé strany budou mít vymlácená okna. Ta destrukce pohltí až plochu šest hektarů, nemluvě o tom, že uprostřed náměstí zeje kráter o průměru zhruba dvanáct metrů a hloubce šest metrů.

Rusy lákají civilní cíle, mezi nimi nechybí hotely, kde jsou ubytováni také zástupci západních médií. Úder dostal i charkovský hotel Palace, kde byl ubytován tým německé stanice ZDF. Co k tomu říct?

Vladimir Putin si doslova primárně vybírá místa, kde se nachází novináři, s cílem zastrašit je. Vlastně stačí pár výbuchů jednou za čtvrt roku a časem tam nepojedou novináři, nepůjdou tam firmy, které by investovaly do rozvoje.

Válka už trvá téměř dva roky, Putinův kalkul, že zájem a podpora Západu časem vyčpí, dostává obrysy. Co vše je nyní v sázce?
Někdy od léta jsme začali zjišťovat, že Rusko aktivizuje své vnitřní kapacity a vyrábí daleko víc zbraní. Převyšuje to západní dodávky pro Ukrajinu. Jenže Ukrajina to bez dodávek západních zbraní nezvládne. V našich rukou je nyní její osud.

Jaká nálada v napadené zemi panuje, co vás překvapilo?
No, můžu zmínit, že ukrajinská armáda očividně nechce nikoho, ani novináře, pouštět na frontu. Je to blokované na vysoké úrovni, jde o politické rozhodnutí.

Jaké máte vysvětlení?
Pracuju se třemi verzemi. Jednak jsou Ukrajinci v psychologické krizi, což by jaksi nebylo divu – letní ofenziva měla být patrně daleko úspěšnější. Pak je tu rovina, že Ukrajina plánuje nějakou velkou, ale opravdu velkou ofenzivu. K tomu ale nejsou žádné bližší indicie. Je to naprosto jenom moje domněnka, můj pocit.

A ta třetí verze?
Ta se váže k obavě, že se ukrajinské armádě opravdu nedaří, že dochází k prvnímu velkému vyčerpání. Ale tím spíše máme odpovědnost my, lidé, kteří žijeme v zahraničí a v komfortu bohatého Západu. Chceme jezdit ladou nebo rolls-roycem?

Život reportéra Vojtěch Dárvík Máca navštívil válečnou Ukrajinu již potřetí. „Příprava cesty zabere asi tři měsíce, dělám si rešerše, monitoring médií, pozvolna obnovuju své kontakty,“ přibližuje reportér. Podotýká, že cestu lze plánovat jen v hrubých obrysech. Naplno „oživovat“ kontakty má smysl až nedlouho před návštěvou. Realita poblíž válečné zóny je každopádně velmi proměnlivá.