Němci mají pocit, že lépe už bylo. Spolková vláda působí dojmem, že neví, co dál, míní politoložka

Zatímco protesty klimatických aktivistů, kteří se v minulých měsících přilepovali na silnice a blokovali je, měly minimální podporu veřejnosti, tak důvody zemědělců chápe podle průzkumů polovina Němců.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Německo, náš vzor?

„Pokud by vláda dokázala vysvětlit, proč chce škrtat právě těmto lidem, kteří jsou vnímáni jako podstatná část společnosti starající se o její obživu, tak by to jistě bylo přijato lépe. Ale to vláda nedokázala,“ dodává.

Během protestů se objevily i některé excesy, farmáři například znemožnili vicekancléři Robertu Habeckovi, aby vystoupil z trajektu, a objevily se i plakáty se šibenicemi se symboly „semaforové“ vládní koalice sociálních demokratů, liberálů a Zelených.

„Organizátoři protestů velmi ostře říkají, že nechtějí, aby tento protest zneužili radikálové. Ale na druhé straně vidíme stoupající preference pravicově populistické AfD, v Německu je tento protestní segment na vzestupu,“ uvádí vedoucí katedry německých a rakouských studií FSV UK.

Růst se zadrhl

Německá vláda musela sáhnout k úsporám poté, co se koncem loňského roku dostala do finančních potíží kvůli rozhodnutí ústavního soudu, který rozhodl, že proti pravidlům rozpočtu vynaložila peníze určené na řešení dopadů koronavirové pandemie.

„Německá ekonomika dlouho šlapala a k úsporám se sahat nemuselo. Růst byl ale založený na dovozu levných surovin z Ruska a intenzivním obchodu s Čínou, což dnes z bezpečnostního hlediska není možné. A je třeba hledat nový model pro německou ekonomiku, ale vláda působí dojmem, že tápe a neví, co s novými výzvami,“ vysvětluje Lizcová.

Čtěte také

Robert Schuster: Ruské stíny nad Alternativou pro Německo

Německo prý zůstává bohatou a relativně fungující zemí, ve společnosti se ale šíří pocit, že lépe už bylo. Problémy se týkají třeba železnice, školství nebo trhu s bydlením. Z nízké popularity vlády příliš neprofitují opoziční křesťanští demokraté, kteří předtím vládli 16 let a jsou vnímáni spíš jako součást problému než jeho řešení.

Naopak AfD nahrává to, že jí stačí se jen vymezovat vůči politickému mainstreamu a nemusí nabízet své recepty. „Momentálně těží z nálad, které volají po rychlém ukončení války na Ukrajině a smíru s Ruskem nebo chtějí návrat jaderné energetiky. Nalézají nová témata a začínají být pro voliče zajímavější,“ konstatuje.

„Začínají se objevovat demonstrace na podporu německé demokracie, které projevují znepokojení nad popularitou AfD a protestních nálad. Německo je robustní demokracie, poučená ze své neblahé historie, instituce mají v evropském srovnání vysokou důvěru občanů. Je spíš na politicích, aby přesvědčili občany, že vědí, co dělají,“ uzavírá politoložka.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.