Tíha tohoto rozhodnutí se násobila tím, že když se s Janou Hlaváčovou život nemazlil, přispěchala na pomoc její maminka. Jako třeba když jí zemřel první manžel Jiří Michný na sklerózu multiplex. Ze slzavého údolí ji vyvedla právě obětavá maminka. „Měla jsem ji strašně ráda, za moc jí vděčím. Když jsem zůstala sama, nastěhovala se ke mně, pomáhala mi s Terezkou. Ona byla zvyklá rozhodovat, velet a rychle jsme se do toho zase vpravily,“ svěřila se Jana Hlaváčová v knize rozhovorů Tváře bez svatozáře.
Příčinou rozkolu byla jak jinak výchova dítěte. Luděk Munzar dceru Terezku vychovával tak nějak po chlapsku. Učil ji lézt po stromech, sprchoval ji studenou vodou, aby se otužila a zocelila, jenže to tchýni nešlo přes nos. Podle ní totiž její otec hazardoval s jejím zdravím. Konfliktní situace se množily a Jana Hlaváčová došla k přesvědčení, že pod jednou střechou soužití s maminku a manželem není možné. Variaci na Sofiinu volbu vyřešila odstěhováním maminky, čímž pomot dost trpěla.
„Luděk se začal starat o výchovu Učil ji lézt na stromy, jezdit na kole, plavat. Máma to nelibě nesla jako útok na její zdraví. Pak ji chtěl zvyknout na ranní studenou sprchu a s tím se máma už nemohla smířit. Došlo to tak daleko, že se ráno vplížila za Terezou do koupelny a řekla jí: Pusť si teplou, ale křič, jako že tě to studí,“ řekla v knize herečka. „Až jsem si všimla, že holka lže, jako když tiskne, a ani se nezačervená. V té době jsem čekala dítě a máma ho z nepochopitelných důvodů považovala za vetřelce, kvůli kterému se z Terezky stane odstrčený chudák.“
Její slova působí dost bolestivě. Svoji maminku měla ráda. „Nikdy v životě by mě nebylo napadlo, že jí jednou řeknu: Mami, musíš pryč. Rozešly jsme se ve zlém, obrečela jsem to, ale věděla jsem, že když to neudělám, rozpadne se nejen moje manželství, ale i můj vztah k ní, protože bych jí to nemohla zapomenout,“ doplnila na závěr Jana Hlaváčová.
Herečka se poslední dobou potýkala se zdravotními problémy. Trápila ji Parkinsonova choroba, kvůli níž už skoro nevycházela z domu.