Chyby vrchního exekutora. Podle ministerstva porušil pravidla během jedné z exekucí

  • Ministerstvo spravedlnosti vytklo prezidentovi exekutorské komory Janu Mlynarčíkovi chyby u jednoho z prováděných vystěhování. Nenatočil totiž průběh tak, jak mu ukládají pravidla.
  • Během exekuce přitom zaměstnanec Mlynarčíkem najaté firmy vyhrožoval zmocněnci vystěhovávaného muže tím, že ho „sedře z kůže a zařadí si ho na první místo na loveckém lístku.“
  • Exekutor se závěry ministerstva nesouhlasí a bude se bránit žalobou u správního soudu.

Dolní Bousov, Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dům, o který přišel truhlář Pavel Kozák je dnes obehnaný páskou.

Dům, o který v exekuci přišel truhlář Pavel Kozák, je dnes částečně obehnaný páskou se zákazem vstupu. | Foto: Jakub Mikel | Zdroj: Český rozhlas

Truhlář Pavel Kozák stojí před plotem a má výhled na oprýskanou budovou v širším centru městečka Dolní Bousov. Na dvoře okolo jsou srovnané cihly, kamení a dřevo. „Tady jsem měl od roku 1996 svou truhlárnu,“ pozoruje Kozák dům přes uzavřenou bránu, skrz kterou je propletená páska s nápisem „zákaz vstupu“.

Rezavá poštovní schránka je plná dopisů, podle čouhajícího okraje jednoho z nich je odesílatel Česká televize. „Asi poplatky za televizi, kterou jsem nikdy neměl,“ krčí rameny Kozák.

O dům, včetně přilehlého pozemku, přišel Kozák v roce 2017, a to kvůli dluhu vůči zdravotní pojišťovně. Nemovitost v nedobrovolné dražbě později koupilo město, které po čase rozhodlo o Kozákově vystěhování.

To dostal na starost exekutor Jan Mlynarčík z Jablonce nad Nisou. Mlynarčík, který je zároveň prezidentem exekutorské komory, nakonec ke Kozákově definitivnímu vystěhování přistoupil v červnu roku 2022.

‚Na lovecký lístek‘

Bylo osm hodin ráno, 21. června 2022, když v Dolním Bousově začal Mlynarčík vystěhovávat Kozáka z jeho někdejšího domova. Na místě bylo několik lidí: truhlář Kozák, jeho zmocněnec Libor Maleček, exekutor Mlynarčík s jedním exekutorským koncipientem a také skupina zaměstnanců firmy Pontremoli, kterou si Mlynarčík najal na zajištění nemovitosti.

Firma Pontremoli patří do svěřenského fondu ve prospěch Pavla Raaba – muže, který byl podle Seznam Zpráv v minulosti odsouzen za násilnou trestnou činnost. Za Pontremoli na místo dorazil přímo Raab s několika dalšími zaměstnanci.

Dům, ve kterém měl Pavel Kozák svou dílnu i domov, zabavil v roce 2017 exekutor. V dražbě ho pak koupilo město Dolní Bousov a Kozáka nechalo vystěhovat. | Foto: Jakub Mikel | Zdroj: Český rozhlas

Radiožurnál čerpal informace o průběhu Kozákova vystěhování z vyprávění aktérů, z oficiálního exekutorského protokolu a také ze zvukového záznamu, který v průběhu pořizoval Kozákův zmocněnec Maleček.

Ze všech zdrojů plyne, že samotné vystěhování většinu času probíhalo poměrně v klidu. Atmosféra se ale vyostřila před polednem, kdy se Kozák s Malečkem začali shánět po přívěsném vozíku, který měl Kozák zaparkovaný na přilehlém pozemku. Od Raabových lidí se dozvěděli, že ho přesunuli o kousek dál. Maleček je pak obvinil z toho, že z jejich pohledu tím pádem vozík odcizili. Pak se Maleček začne ptát, zda někdo ze zaměstnanců Pontremoli pil při práci pivo. V tu chvíli podle nahrávky vstoupil na scénu Raab. (Celou tuto pasáž si můžete poslechnout v přiloženém audiu).

Přehrát

00:00 / 00:00

Nahrávka průběhu exekuce

„Nesmíte mi tu partu strašit,“ obrací se bohorovně na Malečka. „Já bych se pak musel podívat na vaši exekuci a stáhnu vás z kůže. A hlavně nesmíte nikoho sr*t,“ říká na nahrávce Raab. Maleček na to reaguje tím, že zavolá policii, v čemž ho Raab ironicky podporuje a dodává: „Takže jestli chcete, já vás zařadím na číslo jedna na svým loveckým lístku, bude se vám to líbit.“

Výtka od ministerstva

Maleček nechal informaci o incidentu zanést do protokolu a obrátil se jak na policii, tak na ministerstvo spravedlnosti, aby průběh exekuce včetně vyklízení prověřilo. Ministerstvo spravedlnosti sice vloni v listopadu nakonec Malečkovy výtky zamítlo, během kontroly našli ale úřednici na Mlynarčíkově straně jiné pochybení.

‚Půjčka na barák, který už není.‘ Iveta z Mikulčic přišla při tornádu o domov, exekuce zůstala

Číst článek

Exekutoři mají už téměř deset let ze zákona povinnost natáčet průběh některých druhů exekucí. Mimo jiné proto, aby se předešlo různým sporným situacím. Vyklízení do tohoto výčtu ale ze zákona nepatří. Od roku 2021 nicméně ministerstvo spravedlnosti doporučuje, aby exekutoři pořizovali záznam i z vyklízení.  A jak vyhodnotili úředníci z ministerstva, Mlynarčík sice záznam v Kozákově případě pořídil, ale během vyklízení nezachytil všechno, co měl.

„V postupu soudního exekutora bylo v rámci státního dohledu nad rámec námitek stěžovatele ministerstvem shledáno pochybení spočívající v nezachycení veškeré aktivity všech osob přítomných při vyklizení na zvukově obrazový záznam,“ potvrdil Radiožurnálu mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Konkrétně z kontroly ministerstva vyplynulo, že Mlynarčík nenatočil samotný začátek vyklízení, kde se měl legitimovat. A nezachytil také další části: „Soudní exekutor s koncipientem jsou uvnitř nemovitosti, mezitím však někteří zaměstnanci společnosti Pontremoli, s. r. o., se zjevně nachází venku na vyklizovaném pozemku a jejich aktivita tedy není zaznamenána,“ doplňuje Řepka.

Vyhrožování na záznamu chybí

Naopak ministerstvo Mlynarčíka nijak nepostihlo za Raabovo chování vůči Malečkovi. Podle mluvčího Řepky mimo jiné, a možná trochu paradoxně, právě proto, že Mlynarčík nenatočil všechno, co se během vyklízení dělo – včetně zmíněného konfliktu.

Zabavil exekutor věci, co nejsou dlužníka? Mějte účtenky, fotky i svědectví, že nejsou jeho, radí expert

Číst článek

„Vaše výhrady ohledně údajného nevhodného chování osob provádějících vyklizení nemovité věci pak nelze ověřit, neboť veškerá jejich aktivita nebyla zachycena na zvukově obrazovém záznamu,“ napsalo přímo ministerstvo Malečkovi.

Mluvčí ministerstva zároveň pro Radiožurnál uvedl, že Maleček jím pořízenou nahrávku ministerstvu nepředal a to tak nemělo jak jeho tvrzení o Raabově chování ověřit. „Je třeba doplnit, že ministerstvo spravedlnosti obdrží přibližně 800 podnětů na postup soudního exekutora ročně, není tedy možné ověřovat, zda každý stěžovatel disponuje dalšími důkazy, které k podnětu nepřiložil,“ hájí postup úředníků Řepka.

Maleček tvrdí, že nahrávku ministerstvu nedal předem proto, že se bál, aby nemohla být zneužita. „Jinak ex post nahrávky klidně poskytneme,“ dodává.

‚Za ostatní neručím‘

Exekutor Mlynarčík Radiožurnálu řekl, že se závěry ministerstva spravedlnosti nesouhlasí a chce se proti nim bránit. „Připravuji žalobu ke správnímu soudu,“ zmínil. Svůj postup Mlynarčík obhajuje tím, že měl za úkol provést prohlídku a soupis věcí v domě. Kozák s Malečkem se ale soupisu odmítli zúčastnit a tak ho provedl bez nich. Oni zatím, spolu s Raabem a ostatními byli venku na dvoře, kde taky došlo k Raabově vyhrožování Malečkovi.

Proč Mlynarčík na pomoc najal právě Raaba a jeho lidi, vysvětluje exekutor tím, že Raaba znal z minulosti. „Nechal provádět některé exekuce našim úřadem,“ řekl Mlynarčík. „Byli jsme rádi, že nám někdo vyhověl. Takové zakázky při poměrně velkém počtu zaměstnanců nechce nikdo provádět s ohledem na nerentabilnost,“ dodal.

Za Raabovo chování během vyklízení ale Mlynarčík zodpovědnost necítí. „Já nemůžu v daném případě odpovídat za chování a jednání třetích osob,“ reagoval na dotaz.

Obchodní partner exředitele IKEM

Jméno Pavla Raaba se v médiích objevilo již v srpnu loňského roku. Server Seznam Zprávy tehdy ve své reportáži popisoval podnikání Michala Stiborka, v té době ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Server tehdy uvedl, že Stiborek kromě vedení nemocnice také prostřednictvím firmy Glenias House několik let poskytoval nebankovní půjčky. K tomuto byznysu ho pak měl přivést právě Raab, který mu do začátku podnikání půjčil část z 57 milionů, které Stiborek vložil do firmy při jejím založení. Raab pak měl podle Seznam zpráv také fungovat jako vymahač, když klienti nespláceli své půjčky.

S tím ale nesouhlasí například Radek Hábl z Institutu prevence a řešení oddlužení. „To vysvětlení mi přijde velmi alibistické. Když si k výkonu rozhodnutí pozve nějakou agenturu, ať je to stěhovací firma, nebo někdo jiný, tak zodpovídá za to, co tam ta firma dělá a jak tam mluví,“ myslí si Hábl. „Pokud by ta firma způsobila nějakou škodu, tak exekutor je zodpovědný za tu škodu a tu pak může vymáhat po té firmě. Ale nemůže říkat, že za ni není zodpovědný,“ dodává.

Radiožurnál se pokoušel konfrontovat i Pavla Raaba, ale neúspěšně. Po vypuknutí aféry v IKEM (viz box) je velmi obtížné Raaba kdekoliv zastihnout. Firma Pontremoli, která patří do jeho svěřenského fondu, má virtuální sídlo v rodinném domě v Rudné u Prahy, stejně jako dalších 17 společností. Pontremoli ale vlastní nemovitost v centru Mnichova Hradiště.

Na místě reportér Radiožurnálu získal alespoň kontakt na Raabova bratra Michala. Ten slíbil, že dotazy k události v Dolním Bousově bratrovi předá. Radiožurnál je poslal prostřednictvím SMS na Michalovo číslo již před Vánoci. Po několika dnech na urgenci Michal Raab napsal stručně: „Nebudeme reagovat.“ Na doplňující dotazy s detaily incidentu pak už Raab neodepsal.

Jakub Mikel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme