Dílo s názvem Die Erwartete neboli Očekávaná vzniklo v roce 1860 a nyní visí v mnichovském muzeu Neue Pinakothek. Právě zde si ho Russel všiml poprvé. Ihned ho zarazila dívka kráčející po úzké cestičce. Má skloněnou hlavu, přivřená víčka a tvář ji osvětluje kužel světla. Zdá se, jako kdyby vycházel z placatého předmětu, jenž drží v ruce.
Svou domněnku, že autor zachytil cestovatelku v čase, která bez svého chytrého telefonu neudělá ani krok, předložil kolegům ve své prezentaci na překladatelské konferenci. I přestože se jednalo o velmi odvážné tvrzení, někteří mu dali za pravdu.
Waldmüller a cestovatelka v čase
Waldmüller byl zastánce plenérové malby. Podle odborníků svým stylem předběhl dobu. Je možné, že se ho naučil díky dívce z budoucnosti, již zachytil na jednom ze svých děl? „Slečna svým držením těla připomíná pohled, který dnes vidíme na každém kroku,” říká Peter Russell. „Sleduje svůj telefon a vůbec nevnímá, co se kolem ní děje.”
Generální ředitel umělecké agentury Austrian paintings Gerald Weinpolter ale s tímto názorem nesouhlasí. „Dívka jde z bohoslužby, v ruce drží modlitební knížku a buď čte, nebo rozjímá. Proto vypadá nepřítomně,” vysvětluje.
Co ale jas, jenž předmět vydává? Podle odborníka jde pouze o optický klam. Malíř zobrazil postavu v nedělních šatech se světlým šátkem kolem krku. Hru světla a stínu postavil na slunci, které má za levým ramenem a jeho paprsky ozařují levou část tváře a bradu.
Nový význam
Peter Russell nakonec uznal, že jeho interpretace obrazu byla mylná. „V roce 1860 by asi každý poznal, že se jedná o modlitební knížku. My jsme však již ovlivnění technologiemi a tím, co vidíme kolem sebe. Kontext díla jsem tak změnil na základě vlastní zkušenosti,” říká.
Sledování telefonu
I přestože se podle odborníků nejedná o cestovatelku v čase, dílo Ferdinanda Georg Waldmüllera ukazuje, že pohlcení obsahem není pouze moderní záležitostí.
Zdroje: www.vice.com, www.news.com.au, www.thesun.co.uk
