Další vtipná dávka zoufalců

Není to nic příjemného, šlápnout hned po ránu do hovna (...), ale svým způsobem je to metafora našeho života,“ tvrdí jedna z postav komiksového příběhu Gemer z pera i štětce slovenského dramatika a spisovatele. Cynická metafora platí na většinu jeho komiksových postav, které trpí životními bolestmi či osudovými neúspěchy: ať se jedná o „woodyallenovského“ hrdinu debutu Rudo, o postavy ztřeštěného thrilleru Zóna nebo o povídkovou sbírku Ruzká klazika žertovně napodobující ruské autory 19. století. Spolu s odkazy na klasiku a výskytem nešťastníků je pojítkem Majlingovy tvorby také specifický, mnohdy černý humor. Vyznačuje se přímostí až nekorektností, originalitou, absurditou, přitom jakousi přirozenou duchaplností. Ani ve své novince autor, ovlivněný jmény jako Sue Townsend, Douglas Adams nebo David Lodge, od první stránky nikoho nešetří a dává vzniknout jednomu z nejvtipnějších komiksů uplynulého roku.

Grafický román pojmenovaný podle regionu jihovýchodního Slovenska, odkud autor pochází, se asi nejvíc podobá zmiňované Zóně, která se ostatně odehrávala za humny – v Rimavské Sobotě. Gemer, první díl zamýšlené trilogie, je podobnou mozaikou na sebe navazujících scének a potkávajících se jedinců v zamotaně a napínavě působícím příběhu. Tam, kde však byla Zóna až konspirativně-špionážní s nádechem parodie na akční příběhy a přesahovala hranice autorovy vlasti, zůstává (zatím) Gemer ukotven na tamní periferii mezi Tornaľou a Plešivcem. Na rozestavěném pozemku spadne do díry malý chlapec, což spustí horečnou záchrannou akci, neboť otvor je příliš úzký, aby se do něj dospělý spustil. Od prvotní zápletky a pochyb, zda vůbec do jámy někdo spadl, se pak během jednoho dne odvíjí vše ostatní; objevují se nové osoby a jejich osudy se střetávají v bizarních situacích i rozhovorech.