Ještě v roce 2023 stihla Zoo Brno rozšířit svou ptačí kolekci o vzácné a ohrožené druhy, na které se návštěvníci mohou těšit především na jaře, kdy s nimi příroda na Mniší hoře ožije. Jsou mezi nimi k vidění dobře známí ptáci, ale převážně jde o vzácné, ohrožené druhy, které zoologická zahrada dosud nechovala.
Hrdlička divoká a ty další
Mezi ptáky v Zoo Brno nově vyniká hrdlička divoká. Na Mniší hoře se usadil hned pár, když samec doputoval z Nizozemí a samice z Německa.
Tento druh je jakousi vlajkovou lodí ochranářské organizace Birdlife International pro nebezpečí ptáků na migračních trasách. Hrdlička divoká je v Evropě trvale vyvražďována na tahu a je silně ohrožená zejména lovem. Například jedna nejmenovaná španělská lovecká společnost svého času nabízela možnost úlovku přes 200 hrdliček či křepelek denně,
…vysvětluje v tiskové zprávě kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.
Zoo Brno si za prioritu vytyčilo právě rozšiřování populace ohrožených druhů, které v přírodě rapidně mizí. Nebezpečím jsou pro ně zejména migrační trasy, kdy například ve Středomoří každý rok nelegálně uloveno na 25 milionů ptáků.
Hrdličky divoké či křepelky představují jídlo, delikatesou jsou pěnice, strnadi či drozdi. Pro zábavu se loví čápi, luňáci či včelojedi, stehlíci pak k prodeji do klícek, popisují brněnští chovatelé. Zároveň podotýkají, že doplnění ptačí kolekce primárně nesouvisí s tím, jak daný pták vypadá nebo jak je barevný. Primárně nejde o to, aby se co nejvíce líbil návštěvníkům. Samozřejmě, že řada ptáků se však bezpochyby líbit bude, například takový dudek.
Dudek nebo dytík
Návštěvníci nově v Zoo Brno uvidí vedle hrdličky divoké i žluvu hajní nebo dudka chocholatého (Upupa epops). O dudka ostatně Zoo Brno pečuje i i přímo ve volné přírodě jižní Moravy prostřednictvím záchranného programu. Letos se tady díky úsilí ochranářů podařilo dospělým jedincům vyvést hned 11 mláďat, když využili speciální budky, tzv. dudníky. Populace dudka chocholatého se přitom v Česku odhaduje na pouhých 70 až 140 párů.
V přírodě již prakticky neuvidíte dytíka úhorního, v Zoo Brno mají pár tohoto vzácného druhu, který je charakteristický silným křikem. Je to noční obyvatel stepní krajiny, do které je vybaven obrovskýma očima. V Česku je aktuálně evidován jediný divoký exemplář. Do brněnské zoologické zahrady se dytík dostal z Polska. Samice dorazila z Varšavy, samec z Opole. Do moravské metropole však dorazili i ptáci z dáli.
Bažanti z Asie, straka z Dálného východu
Ptačí kolekce Zoo Brno se pyšní i dvěma ohroženými druhy bažantů. Jen ve čtyřech institucích na celém světě chovají bažanta Humeové (Syrmaticus humiae) , nyní tento raritní druh z jihovýchodní Asie mají i v Brně. Stejně jako v případě bažanta mikado, který na celém světě obývá jen 10 zoologických zahrad, mají v brněnských voliérách rovnou pár.
Bažant mikado je endemitem Taiwanu, straka modrá, která se po letech vrátila do Brna, je zase endemitem Dálného východu. Za zmínku však stojí i další ptačí přírůstky.
Jeřáb panenský a majny
Úplnou novinkou je v Zoo Brno jeřáb panenský (Grus virgo), který je s výškou kolem 90 cm nejmenším zástupcem jeřábů. Přesto téměř metrový pták upoutá pozornost svým kontrastním zbarvením, na jaře pak i námluvním tancem, pří kterém za hlasitého zvukového doprovodu létají do vzduchu větvičky. Jeřáb panenský našel domov ve Velké voliéře v Beringii, která nese jméno Bohumila Krále, dlouholetého zaměstnance Zoo Brno a bývalého ředitele Zoo Praha.
Beringie v Zoo Brno, pojmenovaná podle oblasti mezi Sibiří a Aljaškou, přitom představuje divokou severskou přírodu, ve které se vedle vlků arktických prohání třeba i sobi, losi, pižmoni, polární lišky, rosomáci sibiřští nebo majestátný medvěd kamčatský. Celkem je tady asi 250 zvířat ve 31 výbězích, mj. vydry, tuleni, mroži, lachtani, mezi tundrovými ptáky nechybí orel nebo sovice sněžná. Vedle voliér tady našly místo i umělé skály, přirozený les nebo kamčatská chalupa.
Výjimkou mezi druhy dovezenými z jiných zoologických zahrad jsou majny hnědé. Hned čtyři se na Mniší horu dostaly po dohodě s Českou společností ornitologickou formou odchytu z volné přírody na území Brna. V jihomoravské metropoli je to nepůvodní druh, který je zároveň v zoologických zahradách ojedinělý. Jak se do Brna majny dostaly, se nedozvíme, jisté je, že je tady můžeme vidět na vlastní oči.