Vyplatí se Česku euro? Přijetí společné evropské měny očima expertů

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Souhlasíte s názorem?

-

-35

+

V té debatě, která se o euru v ČR vede, se příliš koncentrujeme na splnění Maastrichtských kritérií a málo debatujeme o sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. A zde je stále co dohánět. Aby ta debata o vstupu do eurozóny byla skutečně seriózní, musíme nejdříve splnit Maastrichtská kritéria. Rozhodnutí o přijetí eura bude čistě politické v okamžiku, kdy bude ČR splňovat ekonomická kritéria. Dejme do pořádku veřejné finance a pak ta debata bude mít smysl. Úkol, který si tato vláda dala do programového prohlášení, je dostat české veřejné finance do dobré kondice. Teprve pak můžeme začít debata o přijetí eura.

Mezi českými podnikateli jsou dvě výrazné skupiny – exportéři, kteří jsou velkými zastánci přijetí eura, a je logické, že euro chtějí, a druhá skupina firem, a s nimi i občané, kteří se přijetí společné měny bojí. My jsme pro firmy od 1. ledna 2024 zvolili nástroj pro svobodnou volbu, aby podnik, který chce, mohl používat pro své účetnictví funkční měnu. Slibujeme si od toho, že se mezi těmito dvěma skupinami změní napětí. Zatím je rozdíl veliký – zhruba 50 % úvěrů podnikové sféry je v eurech, ale u občanů to je méně než 1 %.

Alena Schillerová

předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, bývalá ministryně financí

Souhlasíte s názorem?

-

-29

+

Ekonomický vývoj posledních let jednoznačně ukazuje, že výhody vlastní měny výrazně převažují nad eurem. Tím, že země eurozóny ztrácejí svou vlastní měnovou politiku, hůře se vypořádávají s inflací. V případě, že bychom měli euro, bylo by zdražování v ČR vyšší.

Na země eurozóny také negativně doléhají problémy rozpočtově nezodpovědného křídla EU, v důsledku čehož jim dlouhodobě klesá rating a zvyšují se náklady na dluhovou službu. Naopak České republice se rating stabilně zvyšuje, a to právě i díky tomu, že nemusíme nést dluhovou zátěž jižního křídla EU. Právě proto již dnes eurozóna není elitním klubem tak jako před 15 lety. To jasně dokládá i skutečnost, že koruna je po švýcarském franku druhou nejvýkonnější evropskou měnou, která na rozdíl od eura oproti americkému dolaru zpevňuje. V praxi se navíc ukazuje, že přijetí eura je impulzem k výraznému zdražování, jak se to loni stalo v Chorvatsku.

Ze všech těchto důvodů není v tuto chvíli pro úvahy o termínu přijetí eura vhodný čas.

Bohuslav Čížek

ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR

Souhlasíte s názorem?

-

-6

+

Svaz průmyslu přijetí eura dlouhodobě prosazuje. Používání společné měny by naší ekonomice, která je silně provázaná s eurozónou, prospělo. Přijetím evropské měny by odpadly transakční náklady z obchodního styku v odlišné evropské měně či související kurzové riziko. To je nepříjemné zejména pro exportéry, kteří se buď vystavují riziku náhlé změny kurzu a případnému snížení tržeb vlivem nevýhodné směny měn, nebo se musí proti tomuto riziku zajišťovat, což také stojí nemalé náklady. Z našich dlouhodobých šetření plyne, že cca polovina (40 až 50 %) českého exportu je finančně zajištěna.

Přijetí společné měny by také mohlo nalákat více zahraničních investic do ČR, neboť kurzové riziko je nákladem nejen pro české exportéry, ale i pro případné investory z jiných zemí.

Vláda by měla stanovit jasný harmonogram příprav na přijetí eura. Žádali jsme vládu, aby ve svém programovém prohlášení stanovila alespoň termín pro vstup do mechanismu ERM II předcházejícímu vstupu do eurozóny. 

Možnost vedení účetní a daňové evidence v cizí měně je naplněním dlouhodobého požadavku SP ČR, řadě mezinárodně působících firem se tím z určité části mohou snížit administrativní náklady, neboť nebudou muset své většinové transakce přepočítávat z eura na koruny. Takzvané účetnictví v eurech je však jen částečné snížení administrativy a jen pro některé firmy, ostatní transakční náklady a kurzové riziko přetrvává. Navíc ani tato novela neřeší všechny situace, mimo jiné řada firem toto opatření ani nevyužije.

Miroslav Svoboda

country leader Deloitte ČR

Souhlasíte s názorem?

-

+16

+

Pokud se na to podívám z pohledu globální firmy, která operuje ve více zemích s různými měnami, řídí svůj byznys skrze reportování a většinu transakcí provádí v eurech, tak je odpověď jednoduchá. Na druhou stranu je tu kurzové riziko, které pro firmy – zejména exportéry a importéry – znamená menší manévrovací schopnost ČR v případech hospodářských výkyvů, boji s inflací a podobně. Když k tomu přičtu i politickou a subjektivně vnímanou otázku (ne)závislosti a (ne)integraci v rámci evropského prostoru, pak je vyjádření kategorického souhlasu, nebo nesouhlasu spíše otázkou přesvědčení a vize. Jsme, chceme a umíme být součástí jádra EU a věříme, že je to dlouhodobě životaschopný projekt a cesta vpřed?

České podniky by technicky neměly nic tratit. I firmy, které platí jen v jedné měně a dnes je euro nezajímá, by pokračovaly v placení jednou měnou, jen jinou než korunou. Nicméně dopad na inflaci, konkurenceschopnost, dostupnost úvěrů, úrokové sazby a další parametry ekonomiky se pak určitě projeví i ve firmách a tyto jevy nejspíš nebudou marginální.

Aktuální zavádění možnosti účtovat v eurech pro určitý okruh firem zjednoduší jejich daňovou i účetní agendu. Navíc tím bude eliminována nevyzpytatelnost kurzových přepočtů a jejich vliv na základ daně, nicméně i tyto firmy mají některé náklady v korunách, takže část problému zůstane. Řízení kurzových a úrokových rizik každopádně nezmizí a nepředpokládám, že by se tím debata o ostatních a zásadnějších otázkách zavedení eura vyjasnila.

Josef Jaroš

předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Souhlasíte s názorem?

-

+35

+

Otázku přijetí eura považuji v tuto chvíli za politické, nikoliv ekonomické rozhodnutí. Věc není černobílá a oba názorové tábory mají své relevantní argumenty pro či proti. Tyto argumenty nepovažuji za nutné znovu opakovat, neb jsme jimi již více jak týden na denní bázi zásobováni zástupci jednoho či druhého uskupení. Naopak považuji současnou místy hysterickou debatu s osočováním oponentů (i od jinak kultivovaných osobností se můžeme dočíst, že odpůrci společné měny jsou pátou kolonou Putina (!) a naopak její zastánci vlastizrádci apod.) za zcela nemístnou a nevhodnou.

Co se týče možnosti vést od nového roku účetnictví v eurech (ale také třeba v librách či dolarech), neznamená to podle mého názoru ve smyslu přiblížení se společné měny nic zásadního (ostatně například daňové přiznání bude nutné stále podávat v korunách). Zjednodušeně řečeno – přechod na jinou takzvanou funkční měnu může mít význam pro firmy, které spadají pod zahraniční konsolidovanou závěrku. U ostatních žádné zásadní benefity nenastanou.

Nechme tedy rozhodnutí na politicích a počítejme s tím, že euro, přes zmíněnou afektovanou debatu, není aktuálně nijak blíže k jeho zavedení v ČR, než bylo před projevem prezidenta Pavla.

Pavel Ryska

analytik J&T Banky

Souhlasíte s názorem?

-

+59

+

Zatímco Německo z eura dlouhodobě těží, státy jako Řecko či Itálie ztratily nástroje k efektivnímu přizpůsobování svých ekonomik. V současné době má Itálie nižší HDP na hlavu než před dvaceti lety. Naopak v Německu se po přijetí eura jeho HDP na hlavu zvedlo o celou pětinu. V tomto ohledu vnímám náš měnový systém jako mnohem funkčnější, protože umožňuje udržení určité míry monetární nezávislosti. Díky tomu dokážeme lépe reagovat na globální ekonomické šoky.

Můžeme to dokumentovat i jednoduchým srovnáním ve střední Evropě. V období let 2009 až 2020 rostl zahraniční obchod Česka, Polska a Maďarska, které mají vlastní měny, rychlejším tempem než obchod Slovenska, které má od roku 2009 euro. Vlastní měny totiž mohly po vnějších šocích krátkodobě oslabit, a tím ekonomiky přizpůsobit a podpořit jejich růst.

Na euro se můžeme podívat ještě z vnitřku ekonomiky. Benefit z eura by pravděpodobně měly velké exportní firmy, a to především v obdobích bez vnějších šoků. Zbavily by se totiž volatility měnového kurzu a dlouhodobého posilování české koruny, která jim snižuje hodnotu vývozů. To je i v souladu s některými průzkumy, podle nichž je mezi bohatšími Čechy mírně nadpoloviční podpora pro euro.

Na druhou stranu spotřebitelé a menší podnikatelé by z eura vývozní benefit neměli, a navíc by přišli o dlouhodobě posilující českou korunu, která jim zlevňuje veškeré dovážené zboží nebo pobyty v zahraničí. Nezaměňujme proto benefit exportérů za celou ekonomiku.

Z hlediska jednotlivých spotřebitelů a malých podnikatelů, kteří jsou početně významnější, by euro pravděpodobně nebylo přínosem. To také vysvětluje většinově skeptický postoj českých občanů, jenž se objevuje opakovaně v průzkumech veřejného mínění.

Jan Brázda

partner PwC Česká republika

Souhlasíte s názorem?

-

+15

+

Pro do Evropy výrazně exportně orientovanou českou ekonomiku by bylo euro výhodné. Svědčí o tom i postupná dobrovolná euroizace tažená firmami, kdy podniky včetně těch největších na euro de facto přecházejí a v české koruně už v podstatě jen vyplácejí mzdy, protože ze zákona musejí. V posledních letech a měsících navíc vzrostl počet firem, které si díky nižším úrokovým sazbám v euru půjčovaly.

Shutterstock

Euro, nebo koruna? Společná měna prorůstá do Česka víc, než si myslíte

Eurizace naší ekonomiky pokročila. Firmy si v eurech půjčují, některé si mezi sebou v eurech platí a vláda se chystá zavést od příštího roku možnost vedení účetnictví v eurech. Dokonce má být zavedeno i placení daní ve společné evropské měně, nemluvě o aktuální výhodnosti firemních eurových úvěrů. Má snad smysl se za téhle situace přijetí eura ještě bránit? Čtěte v komentáři Marka Hudemy.

Koruna tím, že se jedná o relativně malou měnu bez silného polštáře v soukromém penzijním systému, brzdí i veřejný sektor: velké financování infrastruktury, kde se bavíme o desítkách miliard korun půjčených na 25 let a více, je komplikované jak vzhledem k nedostatku likvidity na trhu, tak i omezenému počtu bank, které v naší stávající měně půjčují. Pokud chce stát získat úvěry v eurech, kde je nabídka výrazně širší a náklady zpravidla nižší, brzdí ho v současné situaci fakt, že nemá zásadní eurové příjmy. Jak pro stát, tak i podniky navíc představuje problém všudypřítomné kurzové riziko - a to více než případné transakční náklady.

Dalším důležitým argumentem je evropská integrace. Po odchodu Británie bude eurozóna hrát stále silnější roli v rámci celé Unie a státy s vlastními měnami budou upozaděny. O to víc, o co méně jich postupně bude. A jak jsme zažili v posledních letech, kdy „o něco šlo“ například v případě pandemie, invaze na Ukrajinu nebo energetické krize, i přes relativní euroskepticismus v Česku benefitů plynoucích z integrace rádi využíváme.

Aktuální změna zákona o účetnictví a zavedení funkční měny je krok správným směrem, který firmám s velkou expozicí zahraničním měnám v mnohém uleví a zjednoduší administrativu. Motivovat firmy k přechodu na funkční měnu bude ale nejspíše až za rok po dořešení všech daňových náležitostí. I tak se ale ani vzdáleně nebude jednat o přechod na společnou měnu.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities

Souhlasíte s názorem?

-

+20

+

Hlavní argument proti přijetí eura spočívá ve ztrátě možnosti nastavovat si úrokové sazby přesně podle potřeby české ekonomiky. Je přitom zřejmé, že jednotlivé členské země eurozóny nemají vždy stejné potřeby. To může vyústit do situace, kdy měnová politika Evropské centrální banky může jít proti zájmům některých členů eurozóny. V minulosti se přitom často objevovaly rozpory mezi takzvaným severním a jižním křídlem.

Hlavní argument pro přijetí eura spočívá v eliminaci transakčních nákladů na převody měn. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky a silnému navázání na země eurozóny je zřejmé, že transakce mezi korunou a eurem budou ve velkém objemu probíhat, což vytváří do značné míry zbytečné náklady. Ty zatěžují především exportéry a importéry, naopak banky z této situace těží.

Ostatní argumenty jsou méně významné. Spočívají například v nutnosti zavázat se za dluhy jiných členských zemí eurozóny, což však reálně nevytváří příliš velký náklad, proto je tento argument mnohými euroskeptiky přeceňovaný. Podobně mnozí eurooptimisté přeceňují skutečnost, že po přijetí eura budeme moci spolurozhodovat o dění v eurozóně. Fakticky však síla našeho hlasu bude dosti malá.

Dobré argumenty jsou na obou stranách. Jak s tím tedy naložit? Domnívám se, že bychom se nejprve měli zaměřit na to, abychom českou ekonomiku dostali do skvělé kondice. Až se tak stane, budeme kromě všeho jiného i splňovat kritéria pro přijetí eura. V tu chvíli se budeme moci vrátit k diskusím a rozhodnout.

Vít Hradil

Hlavní ekonom Cyrrus

Souhlasíte s názorem?

-

+45

+

Krátkodobé makroekonomické efekty přijetí eura jsou v aktuální debatě poněkud přeceňovány. Skalní příznivci nás lákají na masivní úsporu nákladů exportérů a příliv zahraničních investic, které nakopnou celou ekonomiku. Odpůrci prorokují skokové zdražení či povinnost zaplatit veškeré řecké dluhy. Ve skutečnosti by se v několika letech bezprostředně po vstupu do eurozóny pravděpodobně nezměnilo nic. A to je právě ten problém.

Běžný člověk by si samozřejmě všiml, že se mu v peněžence proměnily bankovky a jednou za rok by před cestou do Chorvatska nemusel navštívit směnárnu, která by ho tudíž nemohla „odrbat“ o pár korun na poplatcích. Exportérům by sice odpadla nutnost konverzí a zajišťování, ovšem na celkovém výkonu ekonomiky by to podle dosavadních zkušeností nezměnilo nic a kromě nich by to tedy pravděpodobně nikdo nepoznal.

Skutečné ekonomické dopady přijetí eura nejsou nárazové, nýbrž rozprostřené do desetiletí, kdy je ekonomika na jedné straně lépe propojena s eurovými obchodními partnery, na druhé straně ovšem nemůže volně dýchat stoupáním a klesáním kurzu či vlastní měnovou politikou. Zda by celkový efekt byl kladný, či záporný nelze z dosavadních poznatků teoretické ani praktické ekonomie s dostatečnou jistotou určit. Zatímco vstoupit do eurozóny ovšem můžeme kdykoliv, vystoupit z ní se jeví jako téměř nemožné. Osobně tedy v situaci, kdy není zřejmé, která volba je ta správná, preferuji tu, kterou lze případně kdykoliv změnit. To znamená euro zatím nepřijímat.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Souhlasíte s názorem?

-

+32

+

V tuto chvíli nejsem pro přijetí eura. Celospolečenské náklady převyšují benefity, a dokonce se obávám, že s rostoucím náskokem. To ale neznamená, že euro je z hlediska Česka odepsané navždy. Z eurozóny se ale musí stát optimální měnová zóna, což je zcela základní předpoklad její správné a udržitelné funkčnosti, a její členové musí plnit závazky rozpočtové kázně, vtělené do nyní modifikované podoby Paktu růstu a stability.

Argumenty pro jsou hlavně mikroekonomického rázu. Firmy a podniky by ušetřily na poplatcích za směnu měn a na zajištění kursového rizika. Tyto náklady činí nejvýše 0,5 procenta HDP, tedy kolem 35 miliard korun ročně, takže makroekonomicky nejsou příliš významné, byť z hlediska některých konkrétních podniků je jejich význam vyšší. Ovšem nová možnost vést účetnictví v eurech tyto náklady učiní ještě méně významnými.

Výhodou eura také je, že lidé by při cestě do „eurového“ zahraniční nemuseli platit směnárnám. Obecně by v ekonomice byly nižší úrokové sazby, což značí třeba dostupnější úvěry, ale to nemusí platit vždy.

Argumenty proti jsou hlavně makroekonomického rázu. Klíčovým je neexistence autonomní měnové politiky, která může úrokové míry „šít na míru“ přímo potřebám české ekonomiky, bez ohledu na vývoj v jiných zemích. Za současné situace to znamená, že s eurem bychom měli v uplynulých více než dvou letech vyšší inflaci, než byla s korunou. Místo nejvýše osmnáctiprocentní by byla až 25- až 30procentní, a to při hůře úročených spořících účtech v bance.

Neméně podstatné ovšem je, že eurozóna vykazuje řadu makroekonomicky významných „konstrukčních nedostatků“, které staví otazník za dlouhodobou udržitelnost celého projektu a které se již nyní projevují zhoršováním ratingu většiny jejích členských zemí (na rozdíl od zemí bez eura, jimž se rating naopak zpravidla zlepšuje) a v porovnání s ČR více než dvojnásobnou a trendově stále rostoucí úrovní veřejného zadlužení v poměru k HDP.