Článek
Nacisté mu popravili otce a babičku
Eduard Cupák se stal jedním z našich nejlepších herců a z jeho podmanivého hlasu se ženám podlamovala kolena. Narodil se 10. března 1932 v brněnské městské čtvrti Řečkovice jako syn řidiče, který pracoval pro jednu zdejší tiskárnu. Měl o šest let starší sestru, která se narodila ještě v Rumunsku, kde jejich rodiče předtím žili a kde se i poznali. Jejich štěstí v prvorepublikovém Československu však netrvalo dlouho. Přišla válka a Eduardův otec se spolu se svou matkou zapletl do výroby falešných potravinových lístků, za což je oba čekal trest smrti. Když Eduard přišel o otce i babičku, bylo mu teprve deset let. Tehdy zatkli i zbytek rodiny, ovšem jeho matku a sestru nacisté propustili.
Spolužáci ho chtěli poslat do továrny
Eduard Cupák poté vyrůstal jen s matkou a druhou babičkou. Když se nadaný mladík ve svých patnácti letech rozhodoval, jakým směrem se v životě bude ubírat, zvítězila jeho láska k herectví a v roce 1947 se přihlásil na Státní konzervatoř v Brně. Těsně před jejím dokončením ho však čekal šok. Kvůli jeho neskrývané homosexuální orientaci, která v té době byla naprostým tabu, byl krátce před závěrečnými zkouškami ze školy vyloučen. O trestu rozhodla speciální komise, kterou tvořili Eduardovi spolužáci. Ti mu také zakázali hrát v brněnském Státním divadle, a dokonce mu zrušili domluvené angažmá v Uherském Hradišti. Místo do divadla chtěli talentovaného spolužáka poslat do továrny.
Pomohl mu básník českého filmu
Eduard Cupák naštěstí u výrobního pásu neskončil. Všiml si ho úspěšný režisér Václav Krška, kterému se přezdívalo básník českého filmu. To kvůli jeho citlivému a poetickému zpracování převážně literárních děl, která převáděl do filmové podoby. Václav Krška dával, stejně jako Eduard Cupák, přednost mužům, takže věděl, co u nás jiná orientace v době komunismu způsobuje za problémy. Svého chráněnce i přes nelibost soudruhů obsadil do životopisného snímku Mladá léta, kde Eduard Cupák ztvárnil roli českého spisovatele Aloise Jiráska. Od té doby se objevil i v dalších Krškových dílech. Diváci ho mohli vidět například v romantickém snímku Měsíc nad řekou z roku 1953, kde se před kamerou naposledy objevil jeho kolega Jiří Plachý starší, který byl později nalezen mrtvý pod okny svého bytu, a jehož smrt dodnes obestírá tajemství. O rok později si Eduard zahrál naivního studenta Jana Ratkina, který toužil po lásce a svobodě, v poetickém filmu Stříbrný vítr, natočeného stejně jako Měsíc nad řekou Václavem Krškou podle knihy Fráni Šrámka. Točilo se v jihočeském Písku a jeho okolí, odkud režisér pocházel a kde to miloval i autor literární předlohy Fráňa Šrámek.
Jeho hlasem mluvil i král Ludvík v Angelice
O dva roky později se Eduard Cupák objevil v dalším Krškově snímku. Tentokrát šlo o orientální pohádku Labakan, která se natáčela v Bulharsku. Eduardovi v ní připadla hlavní role krejčovského tovaryše Labakana. Nejznámější je ale zřejmě postava majora Roberta Steinera ze sci-fi komedie Pane, vy jste vdova! Tu Eduard Cupák zahrál přímo mistrovsky. Kromě filmu a divadla, ve kterém od roku 1968 pracoval na volné noze, se brněnský rodák s krásným hlasem uplatnil i v dabingu. Za své umění byl dokonce odměněn prestižní cenou Františka Filipovského. Televizní režiséři oblíbeného umělce také hojně obsazovali do svých inscenací a seriálů.
Z komunistů strach neměl
Přátelé a kolegové na svého parťáka vzpomínali jako na citlivého a přímého muže, který se nezalekl ani komunistů. K podpisu takzvané Anticharty, kam byl v roce 1977 pozván, se prostě nedostavil. Podpisovou akci, odsuzující prohlášení Charty 77, tehdy pomáhala organizovat i známá herečka a předsedkyně Svazu českých dramatických umělců Jiřina Švorcová. Eduard Cupák si z možných následků svého odmítnutí nic nedělal a statečně se držel svého přesvědčení. Dlouholetého partnera, se kterým snášel dobré i zlé, našel ve Václavu Květovi, se kterým trávil volné chvíle na milované společné chalupě. Charismatický herec zemřel v roce 1996 v pouhých 64 letech na rozedmu plic. Doplatil tak na svou celoživotní vášeň k cigaretám.
