Mezi důvody pro kontroverzní stopku více než čtyřmiliardové investice sice padaly i věty o vypouštění škodlivých látek do ovzduší, navzdory rétorice vedoucích politiků Brna o zamořování vzduchu však projekt v koši neskončil. Po obří kritice z mnoha stran to dokonce vypadá, že se k němu město vrátí.

„Dozvěděli jsme se, že se detailněji prozkoumají varianty, které znovu směřují ke stavbě kotle, ale spíš levnějšího a menšího,“ prozradila MF DNES opoziční zastupitelka Jana Drápalová (Zelení), jež se včera zúčastnila jednání s náměstkem primátorky pro energetiku Robertem Kerndlem (ODS). „Vede se debata o množství palitelného odpadu v kontextu dopadu na Brno, například i z hlediska dopravního zatížení,“ reagoval Kerndl.

Nový kotel v brněnské spalovně zatím nebude, rozhodlo se v tajném hlasování

Podle předsedy představenstva spalovny Sako Brno Pavla Urubka (TOP 09), který úvahy o vybudování nového zařízení potvrdil, se nyní řeší analýzy, jež naznačí, jakou cestou je ideální se vydat. Řeší se hlavně velikost kotle a co vše je třeba ve spalovně modernizovat. Nové studie mají být hotové do konce června. „Uděláme vše pro to, abychom zachránili dotaci,“ zmínil Urubek slíbenou částku na nový kotel přesahující 2,8 miliardy korun.

Drápalová však upozorňuje, že limitem pro čerpání nemalého příspěvku není jen rok 2028, ale i fakt, že Brno musí navýšit maximální objem spalovaného odpadu, aby vyhovělo dotačním podmínkám. Vedení města se tak dál „nemůže vymlouvat“ na vlastní argument, že jeho úkolem je starat se jen o likvidaci odpadu z Brna, kterého je ročně zhruba sto tisíc tun. Přitom také kapacita stávajících kotlů se pohybuje na více než dvojnásobku, proto se tam sváží odpad z obcí v okolí i větších dálek. „Dalo by se jednat o nižším limitu, ale bylo by to asi náročné,“ přiznal Kerndl.

Radní se topí v průšvihu, přisadil si Vitula

Více než šedesátka obcí se proto nedávno sešikovala pod vedením židlochovického starosty a krajského zastupitele Jana Vituly (nez.). Společně vyvíjejí tlak na brněnské radní, aby říjnový verdikt přehodnotili.

„Je to megaprůšvih a teď se v tom topí. Podle mě nyní řeší, co s tím, když vyvolali takový rozruch,“ řekl a zmínil komickou příhodu z prosincového jednání politiků z metropolitní oblasti kolem Brna, kde hodlal téma nového kotle probrat s náměstkem Kerndlem i primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS). Oba ale „včas“ odešli. „Paní primátorka se slovy, ať si domluvím individuální konzultaci s panem náměstkem, že mi vše osobně vysvětlí. Nabídku jsem s díky odmítl, protože vyjádření v tak zásadní věci musí být veřejné, a ne šeptané za zavřenými dveřmi,“ řekl Vitula.

Kerndl svůj odchod vysvětluje tím, že s primátorkou musel na jinou důležitou schůzku. „Pan Vitula se už následně neozval,“ prohlásil Kerndl.

Vitula podle svých slov sám nic zásadního nezmůže, a ani ve sdružení s dalšími starosty. K pomoci tak vyzval jihomoravské hejtmanství, které je prý jako jediné Brnu rovnocenným protihráčem a dokáže vyvinout dostatečný tlak na jeho představitele. Ostatně ti krajské vedení ještě v listopadu konejšili tím, že do konce roku potřebují rozseknout, jakým směrem se má odpadové hospodářství v Brně ubírat, a že pak dají hned vědět. Jihomoravskému náměstkovi pro životní prostředí Lukáši Dubcovi (Piráti) se ale dosud nikdo neozval. „Počkám do konce týdne, a když nic, převezmu iniciativu,“ slíbil Dubec.

Původní plán na moderní kotel, který by sám dokázal za rok spálit až 132 tisíc tun opadu, však považuje za ztracený. Argumenty zástupců města byly podle něj spíš mlžením a pravé důvody zůstaly skryté.

Škoda? Desítky milionů

Ve ztracenu však nechce kauzu nechat Metrostav, tedy jediný uchazeč v ostře sledovaném tendru. Spalovna na pokyn radních minulý týden definitivně soutěž zrušila, což se firmě nelíbí a chystá žalobu.

Brno podle mluvčího stavební společnosti Radima Many ani nevysvětlilo náhlý obrat v pohledu na nakládání s odpady oproti koncepci, podle níž bylo chystáno řízení, do kterého se Metrostav přihlásil. „Náklady naší firmy a našich partnerů, kteří se přes rok podíleli na přípravě nabídky, jsou značné. Prozatím mohu sdělit, že čísla odhadujeme v řádech desítek milionů korun. Avšak přesná částka se stále dopočítává,“ sdělil mluvčí. Pokud by podle něj Metrostav s partnery požadoval i ušlý zisk, jednalo by se o násobně vyšší sumy.

Na mimořádném zasedání brněnského zastupitelstva se řešilo, zda město bude pokračovat ve čtyřmiliardové zakázce na nový kotel ve zdejší spalovně. Na snímku vlevo primátorka Markéta Vaňková (ODS), která změnila názor a vystupuje proti kotli.

Minimálně nějakou škodu, respektive újmu, však město bude muset ze svého rozpočtu zcela jistě zaplatit právě spalovně Sako Brno. Také ta totiž měla náklady s celou soutěží, které přišly vniveč. Brněnská primátorka už v říjnu částku odhadovala na desítky milionů, konkrétní cifra nicméně vzejde až z odborného posouzení.

Podle starosty brněnské Líšně Břetislava Štefana (SOCDEM), kde spalovna sídlí, je nyní snahou i při zpracovávání nových analýz využít co nejvíce materiálů a dat z původních studií a projektů, aby újma byla co nejnižší.