Šéf lidovců se dostal do slepé uličky, teď má jen jedinou správnou volbu
Komentář Josefa Boušky: Marian Jurečka z „kauzy večírek“ vychází buď jako zcela neschopný manažer, nebo jako lhář. Strana se pod jeho vedením potápí již dlouho. Nechce-li šéf lidovců stáhnout koalici i partaj definitivně ke dnu, neměl by svůj odchod odkládat.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na to odpoledne nezapomenu. Sedím na prosluněném balkoně čtyři tisíce kilometrů od Prahy, oceán přede mnou brázdí plachetnice a já se snažím donutit k dokončení prezentace. Marně, cokoliv včetně sociálních sítí v ten moment vypadá zajímavěji.
První zpráva, kterou spatřím na Facebooku, velkými písmeny křičí: „V hlavní budově FF UK je střelec.“ Nevěřícně na ni zírám. Začnu freneticky přepínat mezi zpravodajskými weby. Za pár minut, v 15.52 českého času, mi o střelbě píše scenáristka žijící v Berlíně. O necelou půlhodinu poté přichází odkaz na reportáž od další kamarádky, tentokrát ze Švýcarska. „Vím, šílený,“ odepíšu. Záhy dostávám zprávu od amerického novináře: „Opravdu se v Praze střílí na univerzitě?!“ Než stačím odpovědět, ptá se mě bývalý spolužák z Kostariky, jestli jsem v pořádku.
Naše země se na chvíli stala středem pozornosti celého světa. Hrůzné zprávy z centra Prahy sledovali Češi doma i v zahraničí, stejně jako mnozí cizinci na druhé straně planety. Přesto existoval někdo, komu se tato informace zcela vyhnula: Marian Jurečka.
Máme-li věřit jeho slovům, dozvěděl se o útoku s tříhodinovým zpožděním, neboť se věnoval hostům večírku ministerstva a nesledoval telefon. Problém je, že situace pro Jurečku vypadá katastrofálně, ať už mluví pravdu, či nikoliv.
