V minulém roce podle něj pozorovali na Pelhřimovsku výskyt hned několika migrujících vlků. Podle Marka to bylo v oblasti vodní nádrže Želivka a na Počátecku.

Součástí sledování výskytu velkých šelem v okrese Pelhřimov má být i práce v terénu. Kromě monitoringu videí a fotografií z fotopastí to bude třeba i sběr trusu na genetický rozbor.

Petr Marek předpokládá, že pozorování těchto šelem by mohlo být v budoucnu častější. Ať již vzhledem k výskytu vlků na jihu Čech a jejich přirozenému migračnímu potenciálu, či kvůli pobytu vlčí smečky s mláďaty ve Žďárských vrších.

„Je docela možné, že se sem některé z těchto vlčat později dostane. Vhodné podmínky pro život by mohli mít vlci například podél vodní nádrže Želivka. Je to místo, kde je zdroj vody a především malý pohyb lidí. To by jim mohlo vyhovovat,“ zamyslel se.

Polák Gagat s partnerkou Helen

O trvalém výskytu vlků na Vysočině má Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) poznatky právě jenom ze Žďárských vrchů. Usadil se tam samec s telemetrickým obojkem, který do Česka přišel na konci roku 2022 z Polska.

Polští ochranáři mu dali jméno Gagat. Svou partnerku Helen si přivedl z oblasti Králického Sněžníku. V létě přivedla ve Žďárských vrších na svět dvě vlčata.

„Vlci tam stále fungují, daří se jim a díky telemetrickému obojku víme o tom, kde se vyskytují,“ poznamenal Václav Hlaváč, vedoucí AOPK na Vysočině.

Informace o trvalém výskytu dalších jedinců na Vysočině nemají. „V loňském roce jsme měli poznatek, že se vlk či vlci přechodně objevili v oblasti Štěměch na Třebíčsku. Trvalý výskyt se ale nepotvrdil. Byl to pravděpodobně rovněž jedinec či jedinci, kteří migrovali a zdrželi se jen přechodně. Takových zpráv je poměrně hodně, prověřujeme je, ale trvalé osídlení máme potvrzené jenom na Žďársku,“ popsal Hlaváč

Dodal, že každou informaci o pozorování vlka se snaží pečlivě ověřovat. „Ne vždy se podaří potvrdit, že šlo o vlka. Záměn například s toulavými psy bývá opravdu hodně. I na sociálních sítích se šíří videa, která jak se pak ukáže, jsou z jiných oblastí než z Vysočiny, nebo jsou dokonce ze zahraničí,“ vysvětlil.

V posledních třech letech nebyly na Vysočině v souvislosti s výskytem vlků hlášeny žádné škody na hospodářských zvířatech. Pouze v závěru roku došlo k usmrcení jedné ovce v západní části chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy s podezřením, že by mohlo jít o škodu způsobenou vlkem. „Případ je v současné době v šetření, které by mělo prokázat, zda původcem je skutečně vlk, nebo například toulavý pes,“ konstatoval regionální ředitel AOPK na Vysočině.

Podle místopředsedy regionální pobočky Asociace soukromého zemědělství na Žďársku se zatím nenaplnily černé scénáře, kterých se někteří zemědělci obávali, pokud jde o útoky těchto predátorů na hospodářská zvířata. „Populace vlka tady není tak početná. Znaky, že se tu pohybují, pochopitelně jsou. Nepůsobí však prozatím žádné křiklavé škody,“ řekl Hlaváč.

Aktivní spolupráce se zemědělci

Chovatelé mohou na zabezpečení svých stád před velkými šelmami využívat různé dotační tituly. Stejně tak mají nárok na proplacení škod, které by jim vlk na hospodářských zvířatech způsobil.

„Se zemědělci aktivně spolupracujeme, ale bylo by dobré, aby se nám i sami hlásili. Existuje celá řada dotačních možností, jak podpořit preventivní opatření, aby se škodám vlkem předešlo. My k tomu zemědělcům můžeme poskytnout veškeré informace a pomoc s administrativou. Je ve všeobecném zájmu nás i zemědělců, aby se škodám předešlo,“ dodal Václav Hlaváč.