„Skvělá vizitka,“ komentuje pravidelné umístění v popředí Andrea Trojanová, první žena Rosic na Brněnsku, které v aktuálním vydání žebříčku skončily devatenácté. „Každého starostu určitě těší, že je město, na jehož správě se podílí, úspěšné,“ říká s tím, že jde o jedno z mnoha vodítek a zdrojů dat, na které se při správě Rosic dívají.

Vysoké umístění v žebříčku a celková popularita lokality jde podle ní ruku v ruce s velkým počtem výzev – smysluplným řešením výstavby, zajištěním infrastruktury pro nové obyvatele či dostatkem parkovacích míst. „Jsou to vedlejší důsledky popularity, které ale ve finále obyvatele trápí nejvíc. Proto umístění v žebříčku vnímám jako dobré srovnání a motivaci pro řešení toho, co nás ještě čeká,“ dodává Trojanová. Pro nový rok se chce radnice „polepšit“ třeba v kapacitě škol a školek.

Za asi šest let poskočily o víc než sto příček aktuálně čtrnácté Pohořelice na Brněnsku. Není to prý meta, ale určitý tlak ano, přiznává starosta Miroslav Novák. „Kvalita života se zlepšuje. Jestli se podíváte na zahrádkáře, kostel, fotbalisty nebo středisko volného času, všude najdete nějakou podporu města, aby se lidem žilo a dělalo líp, Chceme se rozvíjet komplexně, vycházet vstříc firmám i občanům,“ vysvětluje.

A podle toho, co má na stole, si troufá tvrdit, že se město v žebříčku nepropadne. Nasmlouvané je posílení školy, kultury, nákupního centra, lékárny i restaurace. A jsou tu i velké projekty. Ať už jde o dovedení dálnice k Mikulovu a rakouským hranicím, nebo vysokorychlostní trať, která spojí Znojmo s Brnem – jedinou zastávkou budou právě Pohořelice.

„Do Znojma se vlakem dostanete za patnáct minut, do Brna za deset. To budou megatahy lidí. Výzvou je, abychom byli připraveni službami, plochami pro bydlení, podnikatele,“ přemítá starosta. Deset minut to bude i do lázní a sanatoria Pálava, i tady čeká migrující klientelu a pracovní sílu.

Podle hodnotitelů z Obce v datech se prý jasně ukazuje rostoucí trend menších měst s ucelenou občanskou infrastrukturou – školami, obchody, lékaři či spolky, ve kterých je nejlepší poměr kvality života a životních nákladů. Zhoršující se dostupnost bydlení ve velkých městech otevírá prostor těm menším.

Svitavy skončily v pořadí kvality obcí na chvostu, starosta průzkum kritizuje

„Aby zabojovala o mladé lidi, kteří chtějí zakládat rodiny ve vlastním bydlení za důstojné ceny a přitom žít ve městě, které má dobrou občanskou vybavenost a nabídku dobré práce v dojezdové vzdálenosti,“ nabádá za Obce v datech Jan Havránek.

S některými kritérii města nic nezmůžou

Faktem však je, že na poměrně významný počet ukazatelů zmíněného žebříčku hodnotícího kvalitu života mají radnice minimální nebo žádný vliv.

Pro Pohořelice je geografická poloha mezi Brnem, Znojmem a Mikulovem, ze které slovy starosty umí těžit, perfektní. Naopak jak poukazuje starostka rovněž vysoce umístěných Šlapanic Michaela Trněná, s dostupností nemocnic jako město nic nezmůžou, stejně jako se znečištěným ovzduším, když mají v katastru dálnici D1.

Překvapivé zjištění z jižní Moravy, zahlcení turisty místní občané vítají

I Hustopeče na Břeclavsku jsou příkladem města, které těží ze své polohy mezi Břeclaví a Brnem. Umístily se vůbec nejlépe v kraji a na čtvrtém místě celorepublikově. Jednu z nejvyšších známek mají právě i za to, kam je možné do půl hodiny dojet.

„Samozřejmě každý úspěch potěší, ale moc bych to nepřeceňoval. Kritéria někdo nastavil a nesledují úplně všechno,“ říká místostarosta Bořivoj Švásta. I tady plánují rozvoj, když investují do zasíťování pozemku směrem na Starovice, který rozprodají na asi dvacet parcel pro rodinné domy a kde zřejmě vyroste i malá základní škola.

Starostovi Židlochovic Janu Vitulovi zase vadí například způsob hodnocení základních škol – čím více volných kapacit, tím lépe. To ale prý o kvalitě nevypovídá vůbec nic a v praxi to je naopak: čím lepší škola, tím je plnější.

Až za Krumlovem? Absurdní, míní Znojmo

Že má žebříček řadu chybně nastavených parametrů, si myslí i Znojmo, které skončilo na opačném konci spektra, až na 191. místě z celkových 206. Jedním z kritérií je například plocha chráněných přírodních území v okolí, přičemž s národním parkem za humny žebříček nepočítá a Znojmo tak přichází o body.

Zjevnou absurditou je prý i umístění za Moravským Krumlovem (na 88. místě), který může občanskou vybaveností, dostupností lékařské péče, nabídkou škol i pracovními příležitostmi těžko konkurovat druhému největšímu městu kraje.

Rodiny z jihu Moravy jsou ve srovnání s Rakouskem o dvacet let pozadu

Znojmo oceňuje, že žebříček jasně pojmenovává slabá místa regionu, ať už jde o silniční nebo vlakové spojení. Hlavní díl odpovědnosti je nicméně na kraji a ministerstvech. „Přestože město tahá při překonávání těchto strukturálních problémů za kratší konec provazu, podniká řadu konkrétních kroků na podporu podnikatelů a živnostníků, investuje do energeticky úsporných a inovativních technologií, ale také třeba na konci roku zlevnilo teplo o 200 korun za GJ,“ jmenuje mluvčí radnice Pavel Kovařík.

Jak připomíná, Znojmo je také kvůli své velikosti vyloučené z řady dotačních programů určených na rozvoj venkovských či znevýhodněných oblastí.